Lidé nechtějí měnit status quo. Posouvají ho jen krize

ECHOPRIME

Lidé nechtějí měnit status quo. Posouvají ho jen krize
Lidé se snažili dostat ke službám a zboží, které si do té doby byli zvyklí pořizovat a využívat je jen v off-line světě Foto: Profimedia
6
Domov

Lenka Zlámalová

Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, šéf vnějších vztahů Home Credit ze skupiny PPF, který má na starosti trhy v Evropě, Americe a Asii a dlouhodobě žije v Hongkongu. Předtím deset let pracoval pro vládu. Mimo jiné jako poradce ministra zdravotnictví. Dále Dušan Zábrodský, partner investiční skupiny Rockaway Capital, která provozuje internetový obchod Mall, a člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn, někdejší vicepremiér pro ekonomiku, který řadu let pracoval pro německý Volkswagen v Číně.

Poslední už téměř dva roky jsou jistě tím, co se dá nazvat disrupcí. Obrovským zásahem do každodenního života lidí, který přišel do rozjeté technologické revoluce. Jak moc to, co prožíváme v covidu, ovlivní naši každodennost? To, jak studujeme, nakupujeme, bavíme se, komunikujeme?

Jahn: Digitalizace v posledních dvou letech na celém světě úžasně pokročila. Pandemie působila jako katalyzátor ve všech oblastech. Od prodeje potravin a spotřebního zboží, vzdělávání, zdravotnictví. Zásadně proměnila styl práce ve firmách.

Zábrodský: Můžeme se bavit, co z toho je pozitivní a co negativní. Fakt je, že digitální schopnosti lidí se za tu dobu výrazně zvýšily. Lidé byli donuceni o digitálním světě mnohem víc přemýšlet. Snažili se dostat ke službám a zboží, které si do té doby byli zvyklí pořizovat a využívat je jen v off-line světě. Když byl najednou z velké části vypnutý, začali je přirozeně hledat v on-line světě. Neměli alternativu. Byl to obrovský vzestup digitalizace. Nejen v oborech, které jsou přirozeně digitální, ale i v těch tradičních, které do příchodu covidu a vypínání ekonomiky nebyly připravené na digitalizaci. Ten stav je k tomu ale donutil.

Jaké obory to byly?

Zábrodský: Vidíme to na příkladu školství, které do covidu vůbec nebylo digitalizované. Nikdy se ani nepředpokládalo, že by ve větším měřítku mohlo nastat něco jako on-line výuka v hlavním proudu. Před covidem samozřejmě byly on-line univerzity nebo výuka jazyků, ale zdaleka to nedělala každá škola. Teď je k tomu covid donutil.

Růžička: Lidé jsou ze své přirozenosti velmi konzervativní. Nechtějí měnit to, v čem žijí. Proto v dobách velkých disrupcí bývá velmi časté, že ti, kdo jsou na tom na začátku velkých změn hůř, často rychleji a lépe poskočí dál. Protože jim nic jiného nezbývá. Proto mají špičkovou telemedicínu v Nigérii nebo v Indonésii. Analogicky on-line vzdělávání je v jihovýchodní Asii standard už pět let. Mezi těmi stovkami ostrovů by to ani nijak nešlo. Digitalizace ekonomiky proto v Asii není nová věc. Jen se během covidu ještě víc rozšířila a prostoupila hlouběji do společnosti. Paradoxně tak covid pomohl nastartovat digitalizaci v Evropě, kde jsme k ní byli v některých oborech donedávna slepí. Stačí si vzít za příklad některé skvělé projekty ve zdravotnictví, jako například U lékaře chirurga Tomáše Šebka nebo Pilulku.cz. Obě firmy musely před rokem 2020 hodně bojovat za to, aby své okolí přesvědčily, že on-line je normální věc. Teď se to otočilo, neboť díky covidu se digitalizace medicíny konečně stala součástí mainstreamové debaty. Podobně se začíná mluvit o digitalizaci vzdělávání. Neskutečně se rozjel on-line byznys s potravinami a nejrůznější úschovny také fungují velmi dobře.

Salon si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.