Německo bude nově za epidemicky rizikové považovat už celé Česko

Vláda se dnes po několika předchozích neúspěšných pokusech dohodla na kurzarbeitu. Schválila novelu o zaměstnanosti, která zkrácenou práci s částí mzdy od státu za neodpracovaný čas upravuje. Odbory a zaměstnavatelé s výslednou vládní verzí ale spokojeni nejsou. Doufají, že se zákon při projednávání ve Sněmovně upraví. Podle právníků a daňových odborníků by uzákonění možnosti kurzarbeitu s trvalými pravidly představuje pro firmy přínos.

Kurzarbeit má navázat na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Podpora skončí v říjnu, novela s kurzarbeitovými pravidly má podle plánu začít platit od listopadu. Musí ji ale ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. O podpoře v dolní komoře chtějí vládní strany ještě vyjednávat. Výhrady k nastavení kurzarbeitu mají komunisté, kteří kabinet podporují. Také opoziční politici už ohlásili, že budou navrhovat do normy změny.

Podle vládní novely by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Zkrácená práce se státní podporou by se využívala při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Přesné podmínky by kabinet nastavil v nařízení. Stanovil by mimo jiné rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se vyplácela nejvýš rok. Měli by ji zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Firma by nesměla sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) představuje výsledek "krvavý kompromis". Podle šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (za ANO) musely ustoupit obě vládní strany.

Schillerová míní, že kurzarbeit v dohodnuté podobě ekonomice pomůže. Zatížení při zkrácené práci je podle ní nutné rozdělit spravedlivě mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance. Podle odborů by na nynější nastavení ale pracovníci doplatili. Odboráři pro ně žádají vyšší náhradu od státu, a to 80 procent z hrubé mzdy. Podpora by se podle odborů měla vyplácet do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. To požadují i zaměstnavatelé. Tento limit v novele původně byl, při vládních jednáních z ní ale vypadl.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vládní verze ukazuje na "mentální nepochopení" role kurzarbeitu a je výsledkem politického soutěžení před volbami. Firmy zas kritizují odvodové zatížení, žádají jeho snížení. Odboráři i zaměstnavatelé věří, že se zákon při projednávání ve Sněmovně ještě upraví. Vadí jim, že se navržený model neblíží německému vzoru.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) naznačil, že nový kurzarbeit by na končící Antivirus hned od 1. listopadu navázat nemusel. Využití bude záviset na aktuální situaci v ekonomice. Ta se podle Havlíčka zatím "nevyvíjí vůbec špatně".

Podle právníků a daňových odborníků zavedení trvalých pravidel kurzarbeitu bude pro firmy v Česku přínosné. Experti míní, že by opatření mělo zaměstnavatele ale také motivovat k modernizaci a vzdělávání zaměstnanců. Podmínky by měly být přísné, aby se podpora nezneužívala a neudržovala se nepotřebná pracovní místa, uvedli odborníci.

Ministerstvo práce spočítalo, že pokud by na kurzarbeitu bylo 150.000 zaměstnanců, měsíčně by to vyšlo maximálně na 2,1 miliardy. Kdyby to bylo 15.000 zaměstnanců, stálo by to nejvýš 210 milionů měsíčně. Z programu Antivirus v červenci příspěvky čerpalo 7700 podniků na 182.900 zaměstnanců. Výdaje činily 1,12 miliardy. Celkem se z Antiviru do 21. září podle údajů ministerstva práce vyplatilo 18,13 miliardy korun. Získalo je 57.700 firem a 793.100 pracovníků.