O památné hoře Blaník

ECHOPRIME

O památné hoře Blaník
Velký Blaník s vrcholem 638 metrů nad mořem. Foto: Profimedia.cz
1
Domov

Václav Cílek

Český patriotismus, či dokonce nacionalismus se poslední roky pozvolna probouzí, ale mnoho lidí se za něj trochu stydí, protože jediná skupina, která se k němu veřejně hlásí, je údernější křídlo české pravice. Přesto téměř neviditelně, „zespodu“ se obnovují poutní tradice, jakou je například propojení Blaníku s Řípem.

Pokud se na těchto místech roky stavujete, neunikne vám zástup tichých a nenápadných poutníků, často rodin s malými dětmi, kteří téměř v obrozenském duchu 19. století vyrážejí na svá malá setkání s přírodou, mýtem i národním duchem. Pochopitelně že tento niterný zájem se dá využít i politickým způsobem, ale je to vlastně v pořádku, protože něco podobného se dělo při táborech lidu už v 19. století.

Kde přebývá ochranitelský duch českého národa?

Karel Hynek Mácha byl víc než básník. Máme pocit, že svou citlivostí vidí do budoucnosti téměř prorockým způsobem. Hrál jednu z rolí v inscenaci Klicperova Blaníku ve Stavovském divadle. Ve svém literárním zápisníku z let 1833–1835 napsal krátkou, ale výstižnou poznámku: „Na vrcholu Blaníka N. se modlí za Čechy, vášnivě, až posléze padne na tvář, reje rukama v zemi. – Nad ním vystoupí duch strážný národu českého, plný měsíc vychází za vrcholkem a prosvítá skrze postavu ducha; zdola píseň Svatý Václave.“ Odmysleme si dobový balast nezvladatelných citů a zbude nám Blaník jako místo, kde přebývá ochranitelský duch českého národa.

V blanické pověsti můžeme rozeznat několik významových vrstev.

Celý text Václava Cílka si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.