Český Bill Gates. Jak se ze zakladatele Avastu stal dolarový miliardář

Šéf pražské burzy Pavel Koblic tvrdí, že je to nejúspěšnější podnikatelský příběh ve střední Evropě za posledních pětadvacet let. A má pravdu. Pustit během týdne největší emisi akcií v informačních technologiích na londýnskou burzu a zároveň udělat největší českou investici ve Spojených státech je unikátní výkon. V květnu se to dohromady s různými partnery podařilo Pavlu Baudišovi, zakladateli technologické firmy Avast, specializované na antivirový software.

Čtrnáctého května uvedl Avast na londýnskou burzu více než čtvrtinu svých akcií. Jejich prodejem získal 4,3 miliardy korun. Nejvýkonnější a nejatraktivnější burza v Evropě tím ohodnotila tržní cenu Avastu na 69 miliard korun. Pavel Baudiš v ní měl před vstupem do Londýna podíl 36 procent. Nyní mu zůstává 27 procent. Tržním oceněním firmy se tím Baudiš přidal k českým dolarovým miliardářům. Podle aktuálního kurzu do této kategorie patří ti, jejichž majetek přesahuje 22 miliard korun. Aktuální žebříček časopisu Forbes dosud mezi ně řadil Petra Kellnera, Andreje Babiše, Karla Komárka, Radovana Vítka, Daniela Křetínského a Pavla Tykače.

Česká globální značka

O všech z nich se toho za poslední roky napsalo nesrovnatelně víc než o Pavlu Baudišovi. On jediný přitom dokázal vytvořit vlastní produkt s vlastní značkou, kterou londýnští finančníci ocenili na uvedených 69 miliard korun. Všichni ostatní tuzemští dolaroví miliardáři přišli ke svým majetkům tím, že většinou nakupovali firmy a vytvářeli z nich investiční a podnikatelské skupiny. Kromě příslušnosti k nejvyšší úrovni značkové ekonomiky, což je model, kdy vlastním nápadem a vývojem vytvoříte vlastní značku, kterou umíte provozovat a prodávat zákazníkům po celém světě, jsou Avast a Baudiš výjimeční i tím, že nikdy nedělali žádné obchody se státem, neucházeli se o veřejné zakázky ani dotace. Je to přesně ten vůbec nejzdravější model, kdy se byznys ve svém každodenním fungování míjí s politikou. A potřebuje od ní jen to jediné: aby stát neztěžoval podnikání zbytečnou byrokracií.

Týden po rozjezdu Avastu na londýnské burze přichází zpráva, jak Pavel Baudiš se svými miliardami nakládá. Už několik let majetek jeho rodiny, stejně jako rodinné jmění jeho zakládajícího partnera z Avastu Eduarda Kučery spolu s majetkem Oldřicha Šlemra, jenž vydělal 15 miliard korun na prodeji gumárenské společnosti Mitas, spravuje investiční společnost Family Office R2G. Ta se 22. května pouští do největší české investice ve Spojených státech. Od newyorské společnosti First Quality Enterprises kupuje její divizi zaměřenou na výrobu netkaných textilií. Za First Quality Nonwovens, která má továrny v Americe a Číně, podle odhadů zaplatili až 500 milionů dolarů (přes 10 miliard korun).

Chtějí tím doplnit svou skupinu netkaných textilií, do nichž už si předtím pořídili českou firmu Pegas, specializovanou na hygienické tkaniny. Pegas Nonwovens má dvě továrny v Česku a v Egyptě. Jejich produkce loni dosáhla podobných objemů, jaké má americká firma, kterou si teď koupili. Oba podniky mají i srovnatelně vysoký obrat. Pegas loni utržil 5,6 miliardy korun. R2G dnes drží 88,5 procenta firmy Pegas Nonwovens. Když loni Šlemr, Baudiš a Kučera skupovali akcie české textilky, plánovali, že bude dál růst především díky akvizicím. Čerstvý nákup se podle nich stane odrazem k podobné strategii v Americe a Asii. Netkané látky jsou považovány za high-tech textilního byznysu s výbornou perspektivou.

Miliardář z výzkumáku

Pavel Baudiš obchody v Londýně a New Yorku dotahuje přesně třicet let poté, co začal s podnikáním a spolu s Eduardem Kučerou položili základ Avastu. V roce 1988 se potkávají ve Výzkumném ústavu matematických strojů, což je název ústavu, který se pokouší o vývoj počítačů. V něm tehdy komunistický Východ za Západem brutálně zaostává. Oba vystudovali matematiku a informační technologie na Vysoké škole chemicko-technologické, protože jim komunisté nedovolili jít na fyziku, o niž se nejvíc zajímali.

Za totalitního režimu samozřejmě nemůže být o skutečném podnikání řeč, takže to, co dávají dohromady, je družstvo se jménem Alwil. Je dva roky poté, co se objevil první počítačový virus, Pavel Baudiš objevuje „vídeňský virus“ na disketě (tehdy zařízení, přes nějž se přenášela data i instaloval software do počítačů). A dokáže dát dohromady první antivir. Program, který umí počítač i disketu od nepřátelského nájezdu vyčistit. Ten program pojmenuje Avast. Rodí se značka, kterou třicet let poté londýnská burza ocení na desítky miliard korun.

Dva roky po pádu totality se družstvo z matematického výzkumáku mění v soukromou firmu. Ze Západu i do postkomunistického bloku expandují informační technologie. Baudiš s Kučerou jsou dobře připraveni. Ve správnou dobu na správném místě. V roce 1995 píše výzkumník Avastu Ondřej Vlček první antivirový program pro operační systém Windows od Gatesova Microsoftu. O reklamu se postará jeden z prvních recenzentů v byznysu kybernetické bezpečnosti. Testovací společnost Virus Bulletin dává Avastu ocenění ve všech testovaných kategoriích. Popularita jeho produktů stoupá a šíří se po světě.

Navzdory rostoucímu počtu zákazníků se firma, pořád ještě pod původním družstevním jménem Alwil, dostává do finančních problémů. Potíže pokračují až do roku 2001. Tehdy společnost rozjíždí novou strategii, když nabízí základní verze antivirových programů Avast zdarma. Platí se až za vyšší modely. Díky tomuto obchodnímu modelu roste počet zákazníků Alwilu z jednoho milionu v roce 2004 na dvacet milionů o dva roky později. Tady začíná velká jízda Avastu. Baudiš s Kučerou si uvědomují, v jak globálním byznysu podnikají a že budou těžko hledat českého manažera, který by rozuměl všem finesám v obchodu s kybernetickou bezpečností. Konkurenční americké firmě Symantec proto přetahují jejího šéfa Vince Stecklera (rozhovor s ním přinesl Týdeník Echo č. 22/2017), ten se stává předsedou představenstva Baudišovy a Kučerovy firmy. Mezinárodní je i celý tým, který si Steckler staví.

Zdravá rizikově kapitalistická DNA bez dotací

Rok po jeho nástupu se rodí značka Avast. Ze jména softwaru se stává jméno firmy. V témže roce se Avastu daří získat 100 milionů dolarů (kolem 2,2 miliardy korun) z fondů rizikového kapitálu. To je přesně ten model, o němž v Salonu Týdeníku Echo č. 17/2018 mluvil bankéř a ekonom Pavel Kysilka. Perspektivní firmu nepoznají byrokraté, kteří rozdělují dotace, ale soukromí investoři, vkládající do ní své vlastní peníze. Špičkové firmy a značky nikdy nikde nevyrostly na dotacích, ale právě na investicích rizikových kapitalistů. Lidí, kteří uvěřili, že nápad, s nimiž přišli Bill Gates nebo Mark Zuckerberg, má perspektivu. V Silicon Valley, které udávalo v technologiích tón, se nikdy na žádné dotace nahrálo. Z tohoto pohledu je Avast firmou nikoli s nemocnou evropskou dotační, ale se zdravou americkou rizikově kapitalistickou DNA.

Následující rok po získání peněz od rizikových kapitalistů Baudiš s Kučerou uvažují, že přitáhnou do firmy investory. Chtějí část akcií Avastu nabídnout na newyorské burze zaměřené na technologické firmy, na trhu NASDAQ. Finanční krize z roku 2008 ale ještě ani v Americe neodezněla. Investoři jsou pořád hodně opatrní. A tak majitelé Avastu od svého plánu ustupují. V té době už jejich antivirové programy používá 200 milionů zákazníků v osmatřiceti zemích světa. Za deset let je to dvěstěnásobek původního počtu klientů z roku 2004. Programy Avastu jsou přeloženy do čtyřiceti tří jazyků a firma dává po celém světě práci 350 lidem. Baudišovi s Kučerou se nevyhnou ani podnikatelské karamboly. V roce 2012 musí vyhodit podpůrnou firmu iYogi, která jim poškozuje jméno u zákazníků tím, že je přesvědčuje k nákupu služeb, jež nepotřebují.

Dva roky nato vstupuje do Avastu jako investor společnost CVC Capital. Hodnota v té chvíli stále ještě jen Baudišovy a Kučerovy firmy se odhaduje na miliardu dolarů (22 miliard korun). Srovnáme-li ji tedy s dnešní cenou z londýnské burzy, hodnota Avastu se víc než ztrojnásobila. Výrazně k tomu přispívají investice, do nichž se Avast pouští. Nejdřív si pořizuje vývojáře antivirových aplikací pro mobilní telefony Inmite, aby pro ně připravila novou mobilní aplikaci. Je to nutný krok ve chvíli, kdy lidé čím dál víc času tráví s chytrými telefony než s počítači. Už v roce 2015 se Avast stává lídrem světového trhu s antivirovými programy. V roce 2016 kupuje konkurenční antivirovou firmu AVG za 1,3 miliardy dolarů (28,6 miliardy korun). Svou pozici na trhu ještě vylepší nákupem britské společnosti Piriform.

Z pražské centrály dnes Avast řídí své pobočky ve třinácti zemích. Nejvyšší pražské vedení tvoří až na jednu výjimku cizinci. Tou výjimkou je Ondřej Vlček, který před třiadvaceti lety napsal první antivirový program pro Windows. Po světě dnes Avast dává práci půldruhému tisíci lidí, v drtivé většině ve špičkově placených profesích. Nejdůležitějšími trhy jsou pro něj kromě Ameriky a Kanady Brazílie, Francie, Rusko a Německo. Tržby se loni vyšplhaly na 17,2 miliardy korun. Zisk po odpočtu splátek úvěru a daní se dostal na 9,9 miliardy korun. Na víc než padesát procent celkových tržeb, což je byznys s mimořádně vysokým profitem v poměru k obratu.

Pavel Baudiš a Eduard Kučera už se dnes věnují i se svými manželkami především Nadaci Avast. Do ní míří každý rok 2,5 procenta provozního zisku Avastu. Loni to bylo kolem 250 milionů korun. Velkou část peněz věnují na podporu hospiců a léčeben dlouhodobě nemocných. Pavel Baudiš ani Eduard Kučera nepatří k miliardářům, kteří se charitou ostentativně chlubí, ani je nepotkáte na celebritních večírcích.

Až budou české ekonomice místo dobyvatelů dotací a veřejných zakázek dominovat firmy jako Avast, budeme bohatou zemí s platy a životní úrovní na úrovni Německa nebo klidně Švýcarska. Zatím jsou tady takové značkové firmy, udávající tón trhu ve své branži, spíš výjimkou. Sám Pavel Baudiš před časem řekl, že největší překážkou na cestě k tomu, aby jich bylo víc, je nesmyslná byrokracie. Bohužel se to podle něho v posledních letech spíš zhoršuje než lepší.