Europarlament se chystá tvrdě potrestat Polsko a Maďarsko. „Porušují unijní hodnoty“

EVROPSKÁ REZOLUCE

Europarlament se chystá tvrdě potrestat Polsko a Maďarsko. „Porušují unijní hodnoty“
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Domov

Ladislav Šustr

Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy. Podle některých europoslanců se jedná v současné době o nevhodný krok, který je v celém kontextu naprostou chybou.

Europoslanci se zeměmi Maďarska a Polska zabývají již delší dobu. Už 10. března totiž europoslanci vyzvali komisi, aby „neodkladně aktivovala mechanismus, jehož cílem je chránit rozpočet EU před zneužíváním ze strany vlád, které porušují její hodnoty“. Zástupci evropského parlamentu tím reagovali na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve sporu o navázání čerpání prostředků z evropských fondů na dodržování zásad právního státu.

Poté 27. dubna zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení, v jehož rámci může být i odebrání části dotací z rozpočtu Evropské unie. Komise by tím poprvé sáhla k využití nového mechanismu, který má chránit unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.

Další krok zahájili europoslanci ve čtvrtek, kdy schválili rezoluci, ve které upozorňují na porušování zásad právního státu v Maďarsku a Polsku. Podle nich maďarská i polská vláda nerespektují základní evropské hodnoty, a hrozí jim tak odebrání části rozpočtu Evropské unie.

V případě Polska se však jedná o velmi pochybný krok. Země se totiž potýká s velkou vlnou válečných uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku invaze se do Polska mělo dostat už 3 miliony uprchlíků. Mezi utečenci převažují ženy s dětmi, opačným směrem míří muži schopní bojovat proti nepřátelskému Rusku. Polská vláda navíc předpokládá, že polovina uprchlíků bude chtít v zemi zůstat.

Kromě toho jsou polští představitelé velmi aktivní v podpoře Ukrajiny a zejména v jeho vyzbrojování. Rezoluce k porušování zásad právního státu tak přichází ve velmi citlivou dobu, kdy Polsko dělá pro bezpečnost Evropy více než některé západní státy. „Celý kontext je nešťastný. Už několikrát jsem řekl, že není důležité, jakou rezoluci přijmou europoslanci, ale důležité je, co s tím udělá Evropská komise,“ řekl pro Echo24 europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Podle něj je celá záležitost na Evropské komisi, která se může o určitých krocích rozhodovat i několik let. „Osobně jsem se přimlouval za to, aby rezoluce vůbec na plénu nebyla,“ dodal Zdechovský.

Kritičtěji se v minulosti ke kroku europoslanců vyjadřoval i zástupce ODS Alexandr Vondra. „Nikdo v EU teď nedělá pro Ukrajinu tolik jako Poláci. To, že to vůbec bylo předloženo k hlasování, je trapný příklad toho, jak je europarlament mimo mísu. Stydím se za to,“ řekl dříve pro Echo24.

Oproti tomu pirátští zástupci si rezoluci proti Polsku i Maďarsku pochvalují. „Všechny tyto prohřešky proti demokratickým principům musíme řešit. Jsem rád, že Unie již spustila řízení o právním státu právě s Maďarskem, kde je situace vážná. Potřebujeme být ale podobně důslední ve všech případech, tudíž stejně tak bychom měli přistupovat například právě k Polsku,“ říká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Jeho kolega z Pirátské strany Marcel Kolaja pak odmítá, že by rezoluce měla být schvalována v klidnějších časech. „Oceňuji obrovskou pomoc, kterou polská vláda poskytla a nadále poskytuje Ukrajině. Nesmíme ale zavírat oči před tím, že v Polsku dochází k pošlapávání zásad právního státu. Rozhodně nesouhlasím s tím, že bychom tento problém měli řešit později. Ovlivňování justice, umlčování opozice, utlačování menšin a svobody médií do demokratické Evropy zkrátka nepatří,“ dodal Kolaja.