Moskva v úzkých?

KOMENTÁŘ

Moskva v úzkých?
A separatistické republiky na východě? Stojí o ně Ukrajina ještě vůbec? ptá se Ondřej Štindl. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Buďme na sebe hrdí, máme na co

KOMENTÁŘ

Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijem ...

00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popsal podmínky, za nichž je Rusko ochotno zastavit válku na Ukrajině, již rozpoutalo. Má mezi ně patřit uznání ruské anexe Krymu, uznání separatistických republik na východě Ukrajiny a také ústavní závazek napadené země nevstoupit do žádného vojenského bloku.

Jeho slova se jistě nedají brát jako neměnná pravda ohledně smýšlení ruské vládnoucí garnitury a především prezidenta Putina, která bude stejně platit zítra, jako platí dnes (platí-li vůbec). A ze strany ruského vedení a ruských médií bylo během posledních dnů slyšet ledacos. Že Ukrajinci mohou přijít o svou státnost, pokud budou dál klást odpor, že pracovali na jaderné zbrani, a proto musela přijít invaze, že ruské jednotky zneškodnily laboratoř, kde se vyráběly biologické zbraně, že ruská invaze byla preventivní útok před vpádem z opačné strany… Ty Peskovem jmenované podmínky ale podle šéfa vlivné a informované organizace Bellingcat Christa Grozeva vznesla ruská strana během včerejších jednání. Dokonce připouštěla i setrvání Volodymyra Zelenského v prezidentské funkci, pokud by předseda vlády byl člověk Kremlem schválený. Ukrajinci pochopitelně odmítli.

 

Pokud ale jsou Peskovova slova přesná a Grozevovy zdroje dobře informované, dalo by se to vykládat jako zřetelný symptom ruského ústupu, snahy dostat se z problémů, jež Kremlu začínají přerůstat přes hlavu, nebo tím alespoň hrozí. Peskovem popsané podmínky zdaleka neodpovídají představě ruského vítězství, jak ji vykreslovaly Putinovy projevy po invazi a těsně před ní.

Jejich naplněním by nedošlo ke sjednocení Ruska, které by do svého lůna konečně přijalo Bělorusy a Malorusy (Ukrajince) a napravilo by tím tu nejstrašnější dějinnou katastrofu – rozpad Sovětského svazu. V kontextu toho, co z Moskvy znělo dříve, jsou to podmínky až minimální. Anexe Krymu byla protiprávní, byl to akt agrese. Málokdo se ale ještě dnes domnívá, že by ji bylo možné zvrátit.

A separatistické republiky na východě? Stojí o ně Ukrajina vůbec? Průběh konfliktu navíc ukázal, že Ukrajina v NATO ani být nepotřebuje, stačí, když bude dostatečně vyzbrojená. Pesimista ve vyjádření kremelského mluvčího může vidět součást nějaké hry, snahy „ukolébat“ nepřítele, aby pak mohl být o to překvapenější. Anebo prostě jenom slova, vyřčená, aby řeč nestála, každý den je možné říkat nějaká jiná, jen ať z toho má protivník zamotanou hlavu.

Optimističtěji založený pozorovatel je ale může mít za výraz zoufalství mocnosti, která něco začala a krutě na to doplácí, rozhodně hůř, než její vedení čekalo (pokud to vůbec s výjimkou prezidenta dopředu vědělo). Zároveň ale nutně potřebuje z konfliktu vyjít vítězně, nebo aspoň způsobem, který by se před domácí veřejností dal jako vítězství prezentovat. A to může vyžadovat nějakou novou definici vítězství, vytvoření nových důvodů pro zahájení konfliktu. Nastolení požadavků, o nichž se dá předpokládat, že budou z&nbs