Moskva v úzkých?

KOMENTÁŘ

Komentáře

Ondřej Štindl 8. března 2022

válka na Ukrajině Doněck Vladimir Putin

Související články

Hlavní zprávy

Francii ochromila desátá generální stávka, v ulicích je rekordní počet policistů

STÁVKY VE FRANCII

čtk

Ve Francii se dnes koná již desáté kolo stávek proti nepopulární penzijní reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu. Od chvíle, kdy vláda schválil ...

28. března 2023

15:54

Dvě ženy usmrtily v Praze muže, prý na jeho přání. Případ samy nahlásily

NEPOVEDENÁ EUTANÁZIE

28. března 2023

15:32

Jak se připravit na jízdu do pekel

Marian Kechlibar

28. března 2023
00:01
TikTok a vleklý konflikt s Čínou

Ondřej Šmigol

28. března 2023
00:01
Mocenské cestičky z Hradu

Dalibor Balšínek

28. března 2023
00:01
Prezident jako generál na právním poli

Václav Vlk

27. března 2023
00:01
Pozoruhodný outsourcing prezidentských pravomocí nové hlavy státu

Lenka Zlámalová

27. března 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Francii ochromila desátá generální stávka, v ulicích je rekordní počet policistů

15:54

28. března 2023
15:54
Dvě ženy usmrtily v Praze muže, prý na jeho přání. Případ samy nahlásily

15:32

28. března 2023
15:32
„Nevíme, která tam bije.“ Europoslanec Zahradil se obul do Pekarové za cestu na Tchaj-wan

15:06

28. března 2023
15:06
Pavel přijel do Ostravy, kde ho volil primátor i hejtman. „Není to důležité,“ řekl prezident

14:21

28. března 2023
14:21
Školské odbory hrozí stávkou. Chtějí 130 procent průměrného platu pro všechny pedagogy

13:49

28. března 2023
13:49
Poplatky za výfuk. Po roce 2035 se v EU bude platit za veškeré emise nových aut

13:15

28. března 2023
13:15
Kauzy Zemanova Hradu. Poslanci sbírají podpisy pro vznik vyšetřovací komise

12:39

28. března 2023
12:39
Twitter přitvrzuje se zpoplatněním. Kdo nezaplatí, bude mít chudší kanál zpráv

12:03

28. března 2023
12:03
Nechtěl v čele Skotska bělochy. Teď se Yousaf stane prvním ministrem země

11:18

28. března 2023
11:18
Jedna ulice za druhou padají v Bachmutu do rukou Rusů. Zbývá jedna cesta k ústupu

10:31

28. března 2023
10:31

Další zprávy

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popsal podmínky, za nichž je Rusko ochotno zastavit válku na Ukrajině, již rozpoutalo. Má mezi ně patřit uznání ruské anexe Krymu, uznání separatistických republik na východě Ukrajiny a také ústavní závazek napadené země nevstoupit do žádného vojenského bloku.

Jeho slova se jistě nedají brát jako neměnná pravda ohledně smýšlení ruské vládnoucí garnitury a především prezidenta Putina, která bude stejně platit zítra, jako platí dnes (platí-li vůbec). A ze strany ruského vedení a ruských médií bylo během posledních dnů slyšet ledacos. Že Ukrajinci mohou přijít o svou státnost, pokud budou dál klást odpor, že pracovali na jaderné zbrani, a proto musela přijít invaze, že ruské jednotky zneškodnily laboratoř, kde se vyráběly biologické zbraně, že ruská invaze byla preventivní útok před vpádem z opačné strany… Ty Peskovem jmenované podmínky ale podle šéfa vlivné a informované organizace Bellingcat Christa Grozeva vznesla ruská strana během včerejších jednání. Dokonce připouštěla i setrvání Volodymyra Zelenského v prezidentské funkci, pokud by předseda vlády byl člověk Kremlem schválený. Ukrajinci pochopitelně odmítli.

Pokud ale jsou Peskovova slova přesná a Grozevovy zdroje dobře informované, dalo by se to vykládat jako zřetelný symptom ruského ústupu, snahy dostat se z problémů, jež Kremlu začínají přerůstat přes hlavu, nebo tím alespoň hrozí. Peskovem popsané podmínky zdaleka neodpovídají představě ruského vítězství, jak ji vykreslovaly Putinovy projevy po invazi a těsně před ní.

Jejich naplněním by nedošlo ke sjednocení Ruska, které by do svého lůna konečně přijalo Bělorusy a Malorusy (Ukrajince) a napravilo by tím tu nejstrašnější dějinnou katastrofu – rozpad Sovětského svazu. V kontextu toho, co z Moskvy znělo dříve, jsou to podmínky až minimální. Anexe Krymu byla protiprávní, byl to akt agrese. Málokdo se ale ještě dnes domnívá, že by ji bylo možné zvrátit.

A separatistické republiky na východě? Stojí o ně Ukrajina vůbec? Průběh konfliktu navíc ukázal, že Ukrajina v NATO ani být nepotřebuje, stačí, když bude dostatečně vyzbrojená. Pesimista ve vyjádření kremelského mluvčího může vidět součást nějaké hry, snahy „ukolébat“ nepřítele, aby pak mohl být o to překvapenější. Anebo prostě jenom slova, vyřčená, aby řeč nestála, každý den je možné říkat nějaká jiná, jen ať z toho má protivník zamotanou hlavu.

Optimističtěji založený pozorovatel je ale může mít za výraz zoufalství mocnosti, která něco začala a krutě na to doplácí, rozhodně hůř, než její vedení čekalo (pokud to vůbec s výjimkou prezidenta dopředu vědělo). Zároveň ale nutně potřebuje z konfliktu vyjít vítězně, nebo aspoň způsobem, který by se před domácí veřejností dal jako vítězství prezentovat. A to může vyžadovat nějakou novou definici vítězství, vytvoření nových důvodů pro zahájení konfliktu. Nastolení požadavků, o nichž se dá předpokládat, že budou z větší části splněny, a tak bude možné doma tvrdit, že se Rusové stáhli, protože dosáhli svého, nikdy přece nechtěli víc. (Nějakou podobnou úlohu nakonec mohou hrát i ty báchorky o jaderných a dalších zbraních hromadného ničení. Ukrajina nemá atomovku. Vyhráli jsme.)

Konstruuje důvod, proč mělo všechno to zabíjení a destrukce smysl – alespoň z jejich strany, narychlo konstruuje „narativ“, podle něhož se na Ukrajině umíralo jen kvůli uznání Krymu, Doněcka, Luhanska. Je veliká otázka, jestli to tak skutečně je, jestli tu nepracuje přání otcem myšlenky na západní straně. Pokud ale kremelský mluvčí vyjádřil skutečný současný ruský postoj, vyplývá z toho jediné – Moskva je v úzkých, mírně řečeno.

Moskva v úzkých?

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články