Češi se bojí krize. Méně se zadlužují a začali více spořit

Koronavirová krize kromě strachu z nákazy přinesla i obavy z budoucnosti. Dokazují to čísla, podle kterých Češi méně dluží, ale o to více začínají spořit. Přitom průměrný dluh dlužníka ze spotřebitelských úvěrů se snižuje již třetím rokem v řadě. Zatímco v roce 2018 šlo v průměru o 28 500 korun, tak v loňském roce již částka činila 27 100 korun.

Jarní vypnutí ekonomiky a opakující se lockdowny způsobují, že Češi raději spoří na horší časy, které dříve nebo později přijdou. Zároveň klesá průměrný dluh. Dokazuje to analýza společnosti KRUK Česká a Slovenská republika, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Sama společnost tento trend okomentovala tak, že i přes problémy řady rodin se snižuje zadlužení. Svou roli hraje zejména strach o své vlastní zdraví, svých blízkých či obava ze ztráty zaměstnání. „Lidé začali více šetřit v obavě, zda budou schopni platit nejnutnější výdaje, například jídlo či léky. Lidé více zvažovali, jestli budou mít prostředky na pokrytí závazků vzniklých ze spotřebitelských úvěrů. V tomto kontextu je pozitivní zjištění, že dle analýzy je relativně nízký podíl dlužníků v nejmladší i naopak nejstarší věkové kategorii,“ řekl generální ředitelka společnosti Jaroslava Palendalová.

Kromě nižšího dluhu také vyplynulo, že procentuálně mají dluhy spíše muži (53 procent dlužníků), kteří mají vyšší závazky v průměru 28 700 korun. Nejvíce, téměř 16 procent, pochází z Moravskoslezského kraje. Tady se průměrný dluh pohybuje kolem 25 900 korun. Naopak nejméně dlužníků, tedy něco málo přes 3 % má kraj Vysočina. Zde je průměrný závazek necelých 27 500 korun. Pomyslné prvenství ve výši průměrného dluhu ,,drží“ dlužníci z Prahy (7 %) a to přibližně 30 400 korun.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se ukazuje, že lidé přestávají utrácet za zbytné věci. „Herec Will Smith trefně řekl: „Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.“ Pandemie toto hloupé chování utlumuje. Tím, že se omezily kontakty mezi lidmi, tak se zřejmě i snížilo nutkání lidí ohromovat své okolí nákupy různých zbytečností. Navíc se i fakticky omezily možnosti nakupování vybraných typů zboží a služeb, což v konečném důsledku vyvolává menší potřebu brát si úvěry,“ řekl pro Echo24 Křeček.

To dokazují i čísla společnosti CRIF. Češi v roce 2020 omezili svou spotřebu a méně si půjčovali. Objem dluhu ze spotřebitelských úvěrů se pak podle dat snížil po více než pěti letech, tedy o 6,6 miliardy na 491 miliardy korun.Na druhou stranu se ale zvýšila celková nesplacená částka o 174 milionů korun na 22,5 miliardy korun.

Podle Palendalové jde dokonce o každého druhého dlužníka. „Z naší analýzy také vyplývá, že více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet. I když dlužník z nějakého důvodu nemůže aktuálně splácet, je nezbytné, aby kontaktoval věřitele, vysvětlil jim situaci a aby společně našli postup, jak takovou situaci řešit. Současně opakovaně narážíme na kumulaci dluhů, téměř čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh a každý dvacátý (přes 5 procent) má 3 a více nesplacených dluhů,“ řekla Palendalová.

Co se týká věkových kategorií, nejvíce dlužníků je ve věku 35 – 44 let. Jde zhruba o 27 % Čechů se závazky, které dosahují necelých 26 400 korun. Nejvyšší částka dluhu je pak u dlužníků 65 let a více (11 procent), která činí téměř 28 900 korun.