Vyčerněný blackout v Británii

Vyčerněný blackout v Britániikomentář
blackout v Boitánii Foto:

Foto: Twitter Ivan Moritz

Komentáře

komentář

Daniel Kaiser

Událost, která se nestane mediálním trhákem, i když má předpoklady se jím stát: okurková sezóna; Londýn, město tak emblematické pro západní civilizaci a její pokrok, dějiště různých dystopií včetně docela nedávného filmu Potomci lidí; zvýšená pozornost věnovaná v posledních měsících tzv. klimatické politice a s tím spojený důraz na "zelenou energii".

V pátek odpoledne zažila  jihovýchodní Anglie včetně částí Londýna, ale také Wales a části severní Anglie mohutný výpadek proudu, jakému se říká blackout. Na některých místech nešel proud přes dvě hodiny, vlaky tím pádem nabíraly zpoždění ještě dlouho potom. V oficiální zprávě správce sítě National Grid se uvádí, že zhruba v 17 hodin tamního času zkolabovaly dva velké zdroje proudu: plynová elektrárna v hrabství Bedfordshire a o pouhé dvě minuty později velká sluneční farma Hornsea v Severním moři. Frekvence v národní sítí spadla pod optimum 50 hertzů a správce sítě byl přinucen na mnoha místech vypínat veřejné osvětlení, v Londýně přinejmenším jednu linku metra, ve městě Ipswich postihlo krácení proudu i nemocnici atd. Celkem se odhaduje, že blackout nějak zasáhl téměř milion lidí.  

Objevily se chlácholivé úvahy, že chyba byla kdesi v řídícím systému, tedy: lidský faktor, nikoliv technologie. Jenže také existuje hlášení National Grid vydané jen asi 40 minut před kolapsem. V něm se pyšně uvádí, že toho dne je tak krásně a přitom tak větrno, že obnovitelné zdroje vyrábějí momentálně až dvě třetiny elektřiny,  samotné větrníky pak neuvěřitelných 46,7 procenta. Zmíněná větrníková farma se prostě zahltila. A ačkoliv ona i plynovka naběhly po zhruba patnácti minutách znovu, výpadky energie přesto byly obří.

Mohou se objevit důležité detaily, které teď neznáme, ale spíš se neobjeví, protože o věci není v médiích do té či oné míry upsaných ortodoxii klimatické změny velký zájem psát. Ale i kdyby se objevily a mluvilo se o nich dostatečně, je zřejmé, že rozvodné sítě se s prudkým nárůstem podílu "zelené energie", za kterou při přírodních rozmarech zaskakují nejlépe právě plynové elektrárny, budou zranitelnější, nevypočítavější a těžší na řízení, než když většinu proudu vytvářely uhelné a jaderné bloky, jimž kritici vyčítali všelicos kromě nestability. A aby blackouty nebyly častější, bude potřeba všude, kde se masivně staví tzv. obnovitelné zdroje, tedy i u nás, ohromně investovat do přenosových sítí.

Další hlášení, které vám drtivá většina médií nepřinesla, je čerstvá žaloba australského energetického regulátora AER na čtyři firmy provozující v Jižní Austráli velké větrníkové parky. AER je viní z blackoutu 28. září 2016. I ten postihl téměř milion lidí a ve velkých částech Jižní Austrálie, tohoto pionýra v zelené energii uvnitř australské federace, trval po celý den.

V Evropské unii jsou pro energetickou politiku zásadní dva státy. Francie díky vysokému podílu proudu z atomových elektráren není v tomto ohledu zranitelná, naopak Německo, dnes už téměř bez jádra a v dohledné době ještě bez uhelných elektráren, velice. Mezi českými odborníky se říká, že tuzemská správa rozvodné sítě už několikrát Německu pomáhala odvrátit blackout. Dělají to i Francie a Polsko. O ničem z toho se na veřejnosti fakticky nepíše a nemluví. Jaký je to rozdíl oproti meteorologickému zpravodajství, které i letos v létě avizovalo a pak (často nepřesvědčivě) hlásilo teplotní rekordy jako důkaz klimatické změny. 

Související články