VIDEO: Úmrtí hrdinů na Měsíci. Už není naděje. Nixonův projev, který nezazněl

PROJEV PRO PŘÍPAD KATASTROFY

VIDEO: Úmrtí hrdinů na Měsíci. Už není naděje. Nixonův projev, který nezazněl
Svět

Echo24

Americký prezident Richard Nixon měl záložní projev pro případ, že by přistání kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci přesně před 51 lety nebylo úspěšné a astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin by zahynuli. Nahrávku předem připravené Nixonovy řeči nyní vytvořil jako tzv. deepfake Massachussettský technologický institut (MIT). Projev, který nikdy nezazněl, si můžete poslechnout zde. Tvůrci projektu chtějí mj. upozornit, jak „nové technologie dokážou zatemnit pravdu kolem nás“.

Pokyny pro nejhorší variantu zněly jasně: NASA by s oběma astronauty, kteří uvázli na Měsíci, udržovala kontakt do doby, než by jim došel kyslík. Prezident Richard Nixon by pak zatelefonoval vdovám – Janet Armstrongové a Marion Aldrinové. Potom by dvojici úředně prohlásili za mrtvou a kněz ve vesmírném středisku by odsloužil obřad.

Krátká ukázka z cca 6minutového projevu, který ve skutečnosti nezazněl:

Nakonec by následoval právě Nixonův projev k národu. Štáb Bílého domu, konkrétně tvůrce projevů William Safire, měl pro tu příležitost už dopředu pro prezidenta připravený smuteční projev. Z oválné pracovny by prezident řekl národu tato slova:

„Osud tomu chtěl, že muži, kteří vstoupili na Měsíc a v míru jej zkoumali, zůstanou na něm odpočívat v pokoji. Tito dva hrdinní muži, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, vědí, že není žádná naděje na jejich záchranu. Ale také vědí, že jejich objev je nadějí pro lidstvo.

Oba položili životy za nejsvětější úkol lidstva – za hledání pravdy a porozumění. Budou oplakáváni svými rodinami a přáteli, budou oplakáváni svým národem, budou oplakáváni lidmi celého světa, budou oplakáváni Matkou Zemí, která vyslala dva své syny do neznáma. Svou výpravou spojili lidi celé země, svou obětí ještě více upevní lidské bratrství.

Když v dávných časech pohlíželi lidé na hvězdy, viděli v souhvězdích své hrdiny. V dnešní době činíme totéž, ale naši hrdinové jsou lidé z masa a kostí. Další budou následovat a jistě se vrátí zpět. Hledání člověka se nezastaví. Tito muži byli první a zůstanou první i v našich srdcích. Každý, kdo v noci pohlédne na Měsíc, bude vědět, že tam je koutek jiného světa, který zůstane navždy lidský.“

Nixon obětí deepfake

Nové video, tedy jakýsi deepfake se zmanipulovaným zvukem i obrazem je součástí projektu digitálního vyprávění z Centra pro pokročilou virtualizaci MIT. Video začíná skutečným záznamem Apolla 11, který členové týmu z MIT upravili, aby vytvořili dojem, že přistání na Měsíci selhalo. Poté přichází na řadu herecky přednesená Nixonova řeč. K reprodukci prezidentových hlasových i mimických vlastností využil tým technologie umělé inteligence a metodu tzv. deep-learningu.

Ukázka z reálného telefonátu prezidenta Nixona s kosmonauty:

„Tato alternativní historie ukazuje, jak nové technologie dokážou zatemnit pravdu kolem nás. Chceme povzbudit naše publikum k tomu, aby pečlivěji přemýšlelo o médiích, s nimiž se denně setkáváme,“ uvedla k tomu spoluzakladatelka projektu Francesca Panetta, kreativní ředitelka XR Creative MIT Virtuality. Projekt byl prezentován na několika filmových festivalech a získal cenu také Creative Media Award od Mozilla Foundation.

Během svého reálného projevu se prezident telefonicky s astronauty spojil. Nixon byl v tomto projevu navenek velmi optimistický, telefonát zakončil slovy „uvidíme se ve čtvrtek“. Ve skutečnosti ale tak zcela úspěšnosti mise nevěřil. Návrat Armstronga a Aldrina z povrchu Měsíce na velitelskou loď kroužící na oběžné dráze Měsíce byl jednou z nejobtížnějších fází mise – a ta byla stále před nimi. NASA počítala s tím, že s pravděpodobností setiny procenta zůstává možnost, že se jim lunární modul nepodaří nastartovat nebo že je z Měsíce nepustí jiné technické potíže.

Michael Collins, pilot velitelského modulu, by jim nemohl nijak pomoci a záchranná mise ze Země tehdy nepřicházela v úvahu. Proto byla připravena i krizová varianta, jak komunikovat případný neúspěch po přistání na Měsíci. Tu měla připravenou jak americká kosmická agentura NASA, tak i úřad prezidenta.

Vesmírné závody se SSSR

Misí Apollo 11 vyvrcholil program, který odstartoval v květnu 1961 americký prezident John F. Kennedy. Tehdy byla Amerika v šoku, ve vesmírných závodech ji totiž už podruhé předběhl SSSR. Nejprve v říjnu 1957 vypustil první umělou družici – slavný pípající Sputnik – a 12. dubna 1961 Jurij Gagarin jako první člověk obletěl zeměkouli. Američan Alan Shepard se nakrátko podíval za hranice atmosféry až tři týdny po Gagarinovi a na oběžnou dráhu se kolega John Glenn dostal v únoru 1962.

Dobytí Měsíce ale nakonec dalo na původní ztrátu v kosmickém soupeření zapomenout. Trojici astronautů – velitele Neila Armstronga, pilota lunárního modulu Edwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského modulu Michaela Collinse – v kosmické lodi Apollo 11 vynesla 16. července 1969 raketa Saturn V na oběžnou dráhu Země.

K cíli své cesty dorazilo Apollo 11 po sto hodinách letu a poté Armstrong s Aldrinem přestoupili do výsadkového modulu Eagle (Orel) a vydali se na poslední fázi letu. Collins na dvojici zatím čekal ve velitelské sekci na orbitě. Během přistávání Orlu několikrát málem vysadil počítač, na povrch dosedli astronauti jen pár desítek vteřin před tím, než došlo palivo a 25 kilometrů od plánovaného místa.

Trvalo ale ještě šest hodin, než řídící středisko dalo oběma astronautům povolení k výstupu. První otiskl 20. července 1969 (v Praze bylo ráno 21. července) své stopy v měsíčním prachu tehdy osmatřicetiletý Armstrong. Rozostřený černobílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět. Aldrin se ke kolegovi brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků.