Objevil lék na HIV, jeho patenty vydělávají miliardy. Teď o něm v Dejvicích uvedli hru
divadelní hra o vynálezci
Nové
1
Světově proslulému vynálezci léku proti viru HIV Antonínu Holému se dostalo pocty na divadelních prknech. Tu mu připravilo Dejvické divadlo v Praze – 7. dubna představilo v premiéře hru o jeho životě s názvem Elegantní molekula. Vynálezy Holého pomáhají léčit miliony lidí po celém světě, jeho patenty dodnes přinášejí Akademii věd miliardy korun ročně.
Dejvické divadlo uvedlo hru s názvem Elegance molekuly a podtitulem Tři sloučeniny, tři muži s vizí a odvahou riskovat, uvedlo jako osmou hru režiséra Petra Zelenky. „Po vynálezci měkkých kontaktních čoček Otto Wichterlem by Antonín Holý mohl být nejznámějším českým vědcem – ale není. Doufám, že by hra mohla přispět k jeho popularitě,“ řekl Zelenka.
„Hra zkoumá vznik a dramatický průmyslový vývoj látek z českých chemických laboratoří, které dnes léčí AIDS u více než osmdesáti procent pacientů na celém světě,“ poznamenala dramaturgyně inscenace Olga Šubrtová. Hlavním hrdinou příběhu je její dlouholetý ředitel firmy Gilead Aciences, John C. Martin, chemik, vizionář a dnes i dolarový miliardář, a jeho žena Rosemary. A protože předobrazem většiny postav jsou lidé, kteří dosud žijí, Zelenka musel dbát na fakta a měl menší možnost fabulace. Kde to šlo, zachoval reálie, jinde drobně posunul události o pár let dopředu či dozadu.
Zelenka v původně nedramatickém životním příběhu míchá reálné postavy s vymyšlenými – a hledá drama. Odbornými poradci mu při psaní byli odborníci z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Tam Antonín Holý nastoupil už v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.
Holý stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice nebo další preparát, úspěšně potírající virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary. Podle České televize se jen v roce 2016 prodalo léku Truvada za 3,6 miliardy dolarů, což přineslo Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přes dvě miliardy korun. To dnes zajišťuje významnou části rozpočtu Ústavu, stejně jako příjmy z šesti desítek patentů vědce.
Vědě zasvětil celý život
U Antonína Holého vždy platilo, že své milované chemii věnoval celý život a laboratoř považoval za svůj živel. To, co leckomu přijde jako odříkání, bylo pro rodilého Pražana každodenní praxí. Dvanáct hodin v laboratoři obvykle vystřídal večer vyplněný sledováním odborné literatury, přípravou přednášek, publikací a vědeckých výsledků.
„Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ prohlásil muž, který se víc než vědcem či badatelem vždy cítil být hlavně vědeckým pracovníkem. A to i během osmi let na přelomu tisíciletí, kdy celému Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR šéfoval. „Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ řekl mimo jiné. Složil tak kompliment své domovské instituci, v níž pracoval přes půl století.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Patenty za miliardy díky česko-belgické spolupráci
Svou přelomovou práci Holý publikoval na počátku osmdesátých let. Ukázal, že látky, které našel – modifikace nukleových kyselin – jsou aktivní proti viru. Samotný objev však na zpopularizování objevu nestačil. Přelomový byl pro Holého rok 1976, kdy se na konferenci v Lovani setkal s belgickým virologem Erikem de Clercquem.
Tehdy začala mnohaletá spolupráce, při níž vědecké týmy z obou zemí zkoumaly, jestli by nově objevené látky nebyly účinné proti virům. Šťastnou náhodou hned první várka několika vzorků zaslaných k testování do Lovaně obsahovala látku, která účinná byla – a spolupráce pokračuje dodnes.
