V Česku za prvních 13 týdnů roku zemřelo méně lidí než loni

V Česku za prvních 13 týdnů roku zemřelo méně lidí než loni
Domov

STATISTIKA

zd Echo24

Celkový počet úmrtí za prvních třináct týdnů letošního roku nepřekročil průměr předchozích několika let, je dokonce o něco nižší. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Pozitivní čísla z prvních tří měsíců roku však může značně narušit vývoj v dalším průběhu roku. Před tím, že by odklady preventivních a jiných zákroků mohly vést k většímu počtu obětí než koronavirus, varoval v rozhovoru pro Týdeník Echo například ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v průměru od roku 2011 do roku 2019 zemřelo za prvních třináct týdnů roku 30 029 lidí. V letošním roce, kdy část tohoto období zasáhla v České republice koronavirová krize, zemřelo 29 963 lidí. V porovnání s předchozími dvěma lety je to dokonce o několik set úmrtí méně. V roce 2019 zemřelo 30 154 osob, v roce 2018 32 250.

Celkový počet úmrtí za prvních třináct týdnů letošního roku nepřekročil průměr předchozích několika let, je dokonce o něco nižší.
Celkový počet úmrtí za prvních třináct týdnů letošního roku nepřekročil průměr předchozích několika let, je dokonce o něco nižší. Foto: printscreen ČT

Přesto, že se drží počet úmrtí i navzdory koronavirové krizi pod průměrem, tuto statistiku by do konce roku mohly ohrozit dopady tvrdých opatření, která kvůli obavě z nákazy koronaviru panovala v nemocnicích. Podle Miloslava Ludvíka by k tomu mohlo vést delší odkládání preventivních vyšetření a dalších úkonů. „Všechny neobjevené rakoviny a další záležitosti se pak najednou mohou vyhoupnout a paradoxně to může mít na svědomí větší počet obětí než samotný koronavirus,“ řekl v rozhovoru pro Týdeník Echo Miloslav Ludvík. Ten v České televizi také poukazoval na to, že je otázkou, jak se zachovají po otevření nemocnic pacienti, kteří obecně v letních měsících navštěvují nemocnice méně často a navíc využívají dovolené. „Bojím se, že to budeme honit až v září, říjnu,“ řekl Miloslav Ludvík.

O tom, že pokud by mimořádný režim trval dlouho, tak by se mohla zhoršit prognóza u neidentifikovaných pacientek s rakovinou prsu, které nepřijdou na preventivní screening, mluvil v dubnu v rozhovoru pro Týdeník Echo také senátor a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jan Žaloudík.

Známým tragickým příkladem vedlejších dopadů koronaviru se stalo úmrtí zpěváka a kontrabasisty Dušana Vančury, dlouholetého člen nejstarší československé folkové skupiny Spirituál kvintet. Vančura zemřel v dubnu ve věku 82 let. „Měl zánět zubu a vzhledem k současné situaci nešel k lékaři. Zánět se mu rozběhl a skončil sepsí organismu,“ řekl člen kapely Jiří Holoubek pro redakci Seznam Zprávy. Zánět zubu by přitom při včasném lékařském zákroku smrtící pravděpodobně nebyl. Zemřelý zpěvák prý netrpěl žádnými jinými výraznými zdravotními problémy.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články