7 Na konci března 1969

OBRAZEM: ‚Neměli tanky, dostali čtyři branky‘. Hokejové vítězství vyhnalo Čechy do ulic

FOTOGALERIE

Témata: , ,

Na konci března 1969 československý hokejový tým porazil na mistrovství světa ve Stockholmu dvakrát mužstvo Sovětského svazu. Nadšené oslavy 28. března se změnily v demonstrace proti okupantům. Ulice byly plné lidí skandujících hesla „Neměli tam tanky, tak dostali branky!“ Dav na Václavském náměstí rozbil výlohu sovětské letecké společnosti Aeroflot a zdemoloval její interiér. Tento incident byl pravděpodobně vyprovokován tajnou policií. Kreml obvinil Alexandra Dubčeka z neschopnosti udržet v zemi pořádek a 17. dubna byl ve funkci prvního tajemníka KSČ nahrazen Gustavem Husákem.

Atmosféru oslav a následného zásahu veřejné bezpečnosti zachytila řada fotografů. Mezi nimi například Miloň Novotný, Miroslav Hucek či Přemysl Hněvkovský. Ten své zážitky z března 1969 popsal v katalogu, který vyšel před deseti lety. „Po druhé výhře našich jsem běžel na Václavské náměstí. Atmosféra tam byla fantastická. Všichni se radovali, tzv. Štrougalův sad vytvořený kolem pomníku svatého Václava hořel, všude transparenty s nápisy: Neměli tanky, dostali čtyři branky! Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to! apod. Ale už také obušky a slzný plyn...“ uvedl Hněvkovský.

Fotky se svolením pozůstalých poskytla redakci Echo24 fotografka Dana Kyndrová, která sama připojila svojí vzpomínku z oslav: „Nikdy jsem nebyla nadšený divák hokeje, nicméně zápas s Rusy nebyl tehdy o hokeji, ale tom, zda jim to symbolicky nandáme alespoň takto, když už nemůžeme jinak. S mámou i tátou jsme po skončení zápasu vyrazili všichni tři na Václavák.“

„Bylo to neuvěřitelně emocionální atmosféra, nikdy na to nezapomenu, bylo mi tehdy 14 let. Máma v tom mumraji dokonce ztratila jednu botu. „Štrougalovy sady“, které komunistická moc umístila kolem sochy sv. Václava 28. ledna, tedy tři dny po Palachově pohřbu, aby lidé nemohli k pomníku, lidé spontánně zlikvidovali, respektive spálili. Pak následoval Aeroflot, což asi byla provokace. Jak se uvádí, ačkoliv se tam chodník neopravoval, a byly tam ‚náhodou‘ připravené dlažební kostky, takže bylo čím házet,“ popsala Kyndrová březnové události 1969.

Československo bylo na nohou

Zápasy se sovětskými hokejisty na mistrovství světa, které se konalo ve Švédsku v březnu 1969 jen sedm měsíců po okupaci Československa, měly pro čs. fanoušky zvláště silný náboj. Vlna nadšení se zemí přelila již 21. března 1969 po prvním vítězství nad SSSR a po druhém zápase se Sověty o týden později, který skončil 4:3 pro Čechoslováky, bylo prakticky celé Československo na nohou. Začaly bouřlivé oslavy, které se někde změnily v otevřená vystoupení proti okupantům.

Světový šampionát se přitom v roce 1969 měl původně konat v Praze, ale po okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Československo pořadatelství raději zřeklo. O titul se tedy bojovalo ve Švédsku. V březnu 1969 vládla v Československu mezi lidmi atmosféra nastupující rezignace, kterou nedokázalo změnit ani sebeobětování Jana Palacha na začátku roku. Hokej ale nakrátko všechno změnil, do atmosféry zasáhli i hráči, část si totiž přelepila hvězdy na státních znacích na dresech.

Radost nad druhým vítězstvím se rychle přelila do ulic, v místech, kde sídlily sovětské posádky, se ale často přerostla v konflikty. V Ústí nad Labem dokonce hořelo několik sovětských vojenských aut. S velkou pravděpodobností se ovšem většinou jednalo o záměrně vyprovokované akce. Státní bezpečnost stála také za nejvýraznějším konfliktem hokejových oslav – rozbitím kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části Václavského náměstí.

Ta se stala terčem útoku už 25. ledna 1969 při pohřbu Jana Palacha a StB se tím inspirovala. Na chodník před kancelář s předstihem dala dovézt dlažební kostky, které během oslav její agenti začali házet do výlohy. V té době bylo na náměstí kolem 150 000 lidí a někteří se snadno nechali provokatéry strhnout. Protisovětské akce se staly pro Kreml vítanou záminkou k tomu, aby zvýšil tlak na odstoupení prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka.

Na zasedání ÚV KSČ v dubnu Dubček sám požádal o uvolnění z funkce a na jeho místo nastoupil Gustáv Husák. Normalizace v Československu se mohla rozběhnout naplno.

Čtěte také: FOTOGALERIE: Snímky, ze kterých i po 50 letech mrazí. Palach dostal do ulic desetitisíce lidí


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.