Babišovi dochází dech

EDITORIAL

Babišovi dochází dech
Premiér Andrej Babiš Foto: Úřad vlády ČR
Komentáře

Dalibor Balšínek

Příštím premiérem bude Babiš, nebo Bartoš. Tak zněl titulek, který byl na tomto místě loni na začátku října po krajských volbách. Dnes na začátku března výzkumy veřejného mínění už favorizují toho druhého, Ivana Bartoše, který stojí v čele vzniklé koalice Pirátů a Starostů.

Do říjnových sněmovních voleb se může ještě mnoho změnit. Nečekané zvraty může přinést vyrovnávání se s pandemií čínského viru, Andrej Babiš udělá vše, aby vakcinoval celou republiku, aby zastavil strmý pád voličských preferencí, které mu spadly na 22 procent. A po dlouhých sedmi letech přichází v politických preferencích o čelo tabulky. Dlouhodobý vývoj trendů nezvrátí tak, aby se dostal zpátky do čela. O vítězství, jako měl v posledních volbách, může už jen snít, i když náhodou nespí. Babišova éra se blíží svému konci.

Koalice Pirátů a Starostů jede na vítězné vlně a na rozdíl od trojkoalice SPOLU jejich aliance má silné symbiotické efekty. Detailní data posledního průzkumu agentury Kantar, které Bartošově formaci přisuzují dokonce 34 procent, ukazují, že příznivce Pirátů a Starostů jejich spojení nijak neodrazuje, což je také vidět na dalších datech, vycházejících ze zkoumání stavu preferencí jednotlivých politických uskupení, kde posilují právě Starostové.

Jejich koalice vyvolává růstový efekt, i když popsat, co to je za spojenectví a co od něho lze čekat, není vůbec snadné. Piráti nejsou jasně ideově vymezeni, jejich odpůrci je jednoznačně označují za neomarxisty, a to především pro anarchistickou minulost některých viditelných tváří strany. Jsou také podezřele rezervovaní k euroatlantickým spojeneckým vazbám českého státu, nemají jasně popsaný ekonomický koncept fungování státu. V této souvislosti není bez zajímavosti, že na rozdíl od sociálních otázek nebo věcí justice nemají jasně vyprofilované stranické ekonomické experty, což v neposlední řadě vyvolává postrach ve velkém byznysu, který jejich sdílený kapitalismus vnímá jako eufemismus pro znárodňování a socialistické hospodářství.

Tyto zjevné deficity pro střední třídu vyrovnávají právě Starostové jako symbol středu, establishmentu, a tedy stability. Aspoň tak to může vypadat v očích běžného voliče, který už také prošel generační obměnou. Významným momentem je také osobnost Ivana Bartoše, který prokazuje své lídrovské schopnosti a evidentně umí vítěznou vlnu udržet a rozvíjet.

Nic z toho se nenachází u druhé protibabišovské koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která by měla být tou hlavní opoziční silou a opírat se především o středové a pravicové voliče. Poslední data agentury Kantar ukazují, že pro šestinu stávajících příznivců každé ze tří stran je společná trojkoalice nepřijatelná. A nynější společný výsledek 17,5 procenta nemusí být v dalších měsících udržitelný.

ODS dokonce v samostatném průzkumu stran spadla pod 10 procent a v preferencích ji přeskočila Okamurova SPD. A potvrzuje se, že vznikem tohoto spolku bude nejvíc bita právě Fialova ODS, protože TOP a lidovci jsou zatím na svých hraničních pěti procentech. Pokud se sebou něco rychle neudělají, propad bude pokračovat. Je to jen a jen v jejich rukách.

Nikdo jim to nekazí, naopak, Andrej Babiš jim svým chaotickým řízením státu, který nezvládá boj s čínským virem, otvírá hřiště a pravicový volič jen nedočkavě čeká, zda se probudí, vzpamatují se a začnou konečně něco hrát. Jsou ale mátožní, neumějí si nahrát, taky proto, že nejsou sehraní a SPOLU se k sobě asi ani nehodí. Nejsou schopni žádné akce, která by diváka u televize probrala z podřimování.

I ten dědeček Klaus, téměř osmdesátiletý, lítá po hřišti jako čamrda. Je sice zatím bez balonu, ale aspoň je vidět, že něco chce. Chce do toho mluvit, chce něco změnit – a hlavně to chce a bez toho základního předpokladu se nedá dát gól a vyhrát.

Andrej Babiš už svůj další zápas nevyhraje, ale ze Slovenska přichází další varování, a to je vláda změny v podání Igora Matoviče.