1 Bolševické pracovní tábory

VIDEO: Sto let od prvních gulagů. Rusko ukázalo dokumenty o historii pracovních táborů

, NOVÉ

Témata: , ,

Ruská státní agentura TASS zpřístupnila na internetu soubor informací a archivních dokumentů, které se vztahují k historii prvních bolševických koncentračních táborů, známých pod pozdějším názvem Gulag. Projekt byl vytvořen ke stému výročí dekretu „O táborech nucených prací“, který sovětský režim schválil v dubnu roku 1919. První tábory pro nepřátele revoluce se ale v Rusku z rozhodnutí bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina objevily už v březnu 1918, čtyři měsíce po převratu.

Projekt TASS ukazuje v šesti kapitolách vývoj komunistického trestního práva a postupný vznik systému Gulag, který byl podle doktríny sovětského vedení o masovém teroru jedinou možnou cestou k diktatuře proletariátu. Otištěny jsou teze tehdejších bolševických vůdců Lenina, Lva Trockého a Felixe Dzeržinského, které se staly teoretickou bází rozsáhlých stalinských represí.

„Dnes již málokdo ví, že první tábory nucených prací vznikaly přímo v Moskvě, ve slavných moskevských klášterech,“ uvádí se v informacích o vězeňském systému, kterým podle historiků prošlo po celé zemi 20 milionů lidí. Jen v Moskvě existovalo v letech 1919 až 1922 dvanáct táborů nucených prací.

Politické protivníky režimu, skutečné i domnělé, posílala v té době do koncentračních táborů takzvaná Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (VČK), první bolševická tajná služba, která později několikrát změnila jméno. V sovětském Rusku vytvořila celkem 476 táborů nucených prací zařazených do systému Gulag.

Projekt TASS zahrnuje i obrazové dokumenty, které byly promítány ve filmových zpravodajských žurnálech, statistická data o vězněných a dobové rozkazy. V jednom z nich ze srpna 1918 bolševický ministr obrany Trockij píše o zřízení koncentračních táborů ve městech Murom, Arzamas a Svijažsk, „kde se budou zavírat temní agitátoři, kontrarevoluční důstojníci, sabotéři, paraziti a spekulanti, kromě těch, kteří budou zastřeleni na místě svého zločinu nebo které bude vojenský revoluční tribunál odsuzovat k jiným trestům“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Filipínská radikální tradice. Nechat se na Velký pátek rituálně ukřižovat

Žluté vesty chtěly demonstrovat u Notre-Dame. Policie jim to zakázala

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.