3 Instituce krotí Babiše

Barikády proti Babišovi

Týdeník Echo

Témata:

Daniel Lipšic je dnes právním zástupcem pozůstalých po zavražděném slovenském novináři Jánu Kuciakovi a jeho snoubence Martině Kušnírové. V letech 2002–2006 byl ministrem spravedlnosti. Právě za jeho úřadování se – jako reakce na obrovskou nedůvěru vůči schopnosti slovenských prokurátorů a soudců vypořádat se s kriminalitou v nejvyšších patrech politiky a byznysu – zakládal Speciální soud a Speciální prokuratura, zaměřené na tento druh mocenské kriminality. V obavách o bezpečí sídlily v těžce střeženém areálu v Pezinku. Před pěti lety přijel Daniel Lipšic na konferenci do moravských Čejkovic. Výstižně tam popisoval, v čem se od sebe zásadně liší situace v Česku a na Slovensku. Vysvětloval, jakou máme nedocenitelnou přednost, že jsme si dokázali vytvořit v podstatě funkční právní stát západního stylu. Že tady lidé věří soudům a dalším klíčovým institucím. Můžeme sice mít výhrady k některým konkrétním činům státních zástupců nebo policistů, ale systém jako celek tady funguje. Lipšic, který strávil v různých vládách ve funkci ministra spravedlnosti osm let, barvitě líčil, do jaké pasti se dostala slovenská justice. Protože si soudci na Slovensku na rozdíl od Česka prosadili soudcovskou samosprávu, stal se ze spravedlnosti uzavřený nepotický systém, kde si kamarádi a různé struktury přihrávají klíčová místa. Kryjí se chyby, selhání a podivné rozsudky. Slováci justici nevěří. Ta nedůvěra nejen v soudy, ale v instituci obecně teď, po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky, vyhřezla naplno.

Mimochodem, ten systém samosprávy soudů, který na Slovensku rozložil důvěru lidí v justici, se pokusila právě kvůli obrovské společenské nedůvěře ve spravedlnost loni v létě změnit polská konzervativní vláda. Okamžitě se dostala pod tvrdou kritiku napříč Evropou, že omezuje nezávislost soudů. Právě slovenský příklad ale ukazuje: samotný fakt, že soudce nejmenují politici, nýbrž nějaká kolegia soudců, vůbec nezajišťuje, že jsou nezávislí. Právě naopak.

Ve stejné době, kdy se Slovensko zmítá v atmosféře silné společenské nedůvěry, se u nás v poměrně tvrdém testu ústavně hraničního chování dua Andrej Babiš – Miloš Zeman ukazuje, jak jsou důležité silné instituce, které se neohnou pod tlakem mocných.

V první linii je policie. Ta už dvakrát obvinila Andreje Babiše z dotačního podvodu velkého rozsahu, který údajně spáchal spolu se svými dospělými dětmi a manželkou Monikou na Čapím hnízdě. Babiš, bez důvěry sněmovny držící v demisi díky časovému polštáři, který mu dává prezident Miloš Zeman, obrovskou moc, se do vyšetřujícího policisty Pavla Nevtípila a dozorujícího státního zástupce Pavla Šarocha tvrdě naváží. Obviňuje je z účelového jednání, propojení s „kmotry“. Vykřikuje, že je to „účelovka“. Že si jeho trestní stíhání někdo objednal. To je dost tvrdý tlak. Policie i žalobci zatím odolávají. Jejich práci při dohledu nad dozorem v létě podržela i vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová. Naopak upozornila, že Babiš a jeho lidé vyšetřování obstruují a protahují.

Andrej Babiš si zjevně uvědomil, že jeho tlak ve veřejném prostoru na policii nezabírá, a začal hledat další cesty. Vyšetřující policisty může znevěrohodnit tím, že je začne vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Její šéf je sice ze zákona zodpovědný premiérovi, ten ale nemá pravomoc odvolat ho, aniž byl ředitel obviněn ze spáchání trestného činu. Jeho postavení je podobně nezávislé a je z funkce neodvolatelný, jako to platí v případě členů bankovní rady nebo soudců. Andrej Babiš šéfovi GIBS Michalu Murínovi dvakrát napřímo řekl, ať odstoupí, neboť v něj nemá důvěru. A že když to udělá do konce února, bude to „bez skandálu“. Výhrůžka je to dost přímočará. Ještě ji podpořila finanční kontrola z ministerstva financí, kterou nechal Babiš přes svou ministryni Alenu Schillerovou k Murínovi vyslat. A tlak premiér v demisi vyostřuje tím, že stále dokola opakuje, jak Murín na inspekci špatně hospodaří. Jak rozděluje peníze na odměnách. O GIBS jednala Bezpečnostní rada státu i bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny. Andrej Babiš se do konfliktu s Murínem snaží zatáhnout vyšší státní zástupce. Je to klasická snaha, jak diskreditovat instituci, která může mít vliv na trestní stíhání, jež Babiše existenčně ohrožuje. Michal Murín zatím naštěstí drží a dost brutálnímu tlaku nepodléhá.

Nejvyšší důvěra v policii v historii

O práci policie se za značného přispění Andreje Babiše a jeho médií svádí ve veřejném prostoru tvrdý souboj. Zatím se ale ukazuje, že to neoslabuje důvěru lidí v policii jako instituci. Právě naopak. Důvěra v policii je podle průzkumů důvěry v různé instituce Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd i podle agentury STEM nejvyšší po roce 1989. A policie se stala jednou z vůbec nejdůvěryhodnějších institucí. „Zdá se, že část veřejnosti pozitivně oceňuje současný stav české policie, absenci výraznějších afér, a možná se zde odráží i potřeba posílení pravomocí bezpečnostních služeb v souvislosti s diskusí o řešení uprchlické krize,“ komentoval výsledky průzkumů STEM. Důvěryhodnost policie v poslední době výrazně posílila hlavně u lidí z generace nad šedesát let a lidí s nižším vzděláním. Policii věřilo 65 procent lidí. Téměř po celou dobu od roku 1989, s jediným krátkým vzestupem v roce 2005, se důvěra držela pod padesáti procenty. Zajímavé je, že výrazně vzrostla po kontroverzní reorganizaci v roce 2016, kdy teatrálně opouštěl za Babišovy silné podpory svůj post šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Tehdy věřilo policistům 57 procent lidí. Zvyšující se důvěryhodnost může mít ale skutečně spíše než s mocenskými spory souvislost s tím, že v dobách terorismu a migrační krize přikládají lidé bezpečí větší význam než v klidnějších časech.

Další institucí, která patří mezi vůbec nejdůvěryhodnější a již může těžká doba v nejbližších měsících otestovat, je Ústavní soud. V něj má důvěru 57 procent lidí.  Pro srovnání: v prezidenta 48 procent, ve vládu 26 a v poslance 23 procent. Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman se už v těchto měsících pohybují v ústavním vakuu. Babišova první vláda po neúspěšném pokusu o získání důvěry v Poslanecké sněmovně podala demisi 14. ledna. Ústava žádá, aby v takové chvíli prezident bez zbytečných odkladů postoupil k druhému pokusu o sestavení vlády. To znamená, aby někoho jmenoval premiérem. To Miloš Zeman zatím neudělal. Andreje Babiše jen pověřil vyjednáváním o nové vládě. To však není žádný ústavní akt. Jen neformální krok. Z pohledu ústavy Miloš Zeman už dva měsíce nekoná. Nechává svou nečinností naopak konat Andreje Babiše v demisi, který razantně zasahuje do výkonné moci. Jeho kabinet mění ředitele nemocnic, úřadů i státních firem. Sám prezident už minulý týden ve své pravidelné talk show v televizi Barrandov řekl, že začíná být z Babišovy neschopnosti vyjednat většinovou podporu „nepatrně nervózní“.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v minulých měsících několikrát zopakoval, že soudci jsou připraveni zasáhnout, pokud získají dojem, že se politici dostávají mimo rámec ústavy. Ta chvíle se s každým dnem ústavního vakua a nekonání prezidenta při sestavování vlády přibližuje.

Hranice mezi Východem a Západem

Další institucí, která se těší velké důvěře lidí a zatím obstává v testu střetu s výkonnou mocí, je Česká národní banka. Té důvěřuje 53 procent lidí. S dlouhodobou důvěrou v bankéře souvisí i důvěra v českou korunu. Tu nechce za euro vyměnit 80 procent lidí. Takové důvěře společnosti se měna a banka, která ji spravuje, netěší v žádné jiné zemi střední Evropy.

Začátkem ledna se dostala na veřejnost zpráva, že Česká národní banka odmítla kvůli pochybnému původu peněz dát v první instanci povolení k získání padesátiprocentního podílu v bankovním holdingu J&T Finance Group čínské skupině CEFC. Tu tady už přes tři roky propaguje prezident Miloš Zeman jako svůj hlavní úlovek čínských investic. Šéf CEFC je Zemanovým speciálním poradcem pro „ekonomické záležitosti a záležitosti Čínské lidové republiky“. S výjimkou dvou viceguvernérů přitom jmenoval všechny členy bankovní rady centrální banky právě prezident Miloš Zeman. Mezitím se ukázalo, že se tato finanční skupina dostala do ostrého konfliktu s čínskou vládou. Podle dostupných informací byl Zemanův poradce v Pekingu zadržen a obviněn z finančních machinací. Řízení v ČNB zatím neskončilo. Dá se ale očekávat, že po posledních událostech se šance na povolení vstupu do banky sídlící v Česku rozhodně nezvýšila.

Výraznou roli jako nezávislá instituce sehrává i Nejvyšší správní soud, který s dost razantní argumentací ruší zajišťovací příkazy na daně, jež začala po nástupu Andreje Babiše vydávat Finanční správa.

Všechno to jsou jasné a důvěryhodné pojistky, že Babiš se Zemanem budou přes jakoukoli bezskrupulóznost ve své moci omezováni. Společnost má zároveň důležité západní pojistky proti nihilistickému pocitu, že klíčové instituce jen jednají v zájmu politiků. Takový pocit právě tvrdě rozkládá slovenskou společnost.

Pojistky v kvalitních institucích civilizačně dělí Východ od Západu. Klasicky to sledujeme ve Spojených státech, kde soudy velmi kriticky zkoumají a v řadě případů blokují exekutivní příkazy, které s oblibou vydává Donald Trump. Toho také velmi kriticky a s vysokou motivací prověřuje kvůli jeho kontaktům s Ruskem speciální vyšetřovatel.

Američané mohou mít pocit, že mají dobré pojistky proti Trumpovi. Slováci mají dojem, že proti Robertu Ficovi žádné nemají. V síle institucí máme naštěstí po skoro třiceti letech svobody blíž k Západu než Východu.

Z nového čísla Piráti se chystají sestřelit ANO. Rozhovor s volebním lídrem Zdeňkem Hřibem

Echo týdne: Se sirotky máme zkušenosti ● Téma: Zhoršení naděje dožití ● Komentář: Urážka majestátu ● Svět: Bavorská zkouška ohněm ● Esej: Česká pšenice a čínská rýže

Klausovy semináře pod dohledem StB Jak se v 80. letech rodila nová ekonomická elita
Beznaděj hororu Děsivé dědictví a jiné hrůzy

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.