Ekonomika zatím nezpomaluje tak rychle, jak se čekalo

ÚHEL POHLEDU

Ekonomika zatím nezpomaluje tak rychle, jak se čekalo
Zaměstnanost v eurozóně ve třetím kvartálu podle předběžných dat meziročně vzrostla o 1,7 % proti předchozímu růstu o 2,7 %. Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Markéta Šichtařová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Dobré zprávy z ekonomiky jsou v poslední době spíš vzácností. Přesto něco málo dobrých ekonomických zpráv v posledních dnech přišlo. Lépe řečeno – jsou méně špatné, než by mohly být. Už to samo o sobě je ale v poslední době celkem nezvyklé.

Předně: Zaměstnanost v eurozóně ve třetím kvartálu podle předběžných dat meziročně vzrostla o 1,7 % proti předchozímu růstu o 2,7 %, také mezikvartálně vzrostla o 0,2 % proti předchozímu růstu o 0,4 %. Pozor, mluvíme o „zaměstnanosti“, nikoliv o „nezaměstnanosti“. Jinými slovy, do trhu práce se zapojilo víc lidí.

Je to dobře? Spíš ano. Může to znamenat, že byl trochu utišen hlad po nových zaměstnancích, kteří se evropskému a ještě více českému trhu práce zoufale po dosti dlouhou dobu nedostávali. Nemusí to ale paradoxně znamenat, že klesá míra nezaměstnanosti. Klidně se na úřadech práce může hlásit víc lidí a zapojení více pracujících může třeba být výrazem příchodu a zaměstnání většího množství imigrantů… Takže zase taková hitparáda tohle číslo nakonec stejně není.

Druhá celkem dobrá zpráva: Index ekonomických očekávání ZEW v listopadu v Německu vzrostl na -36,7 bodu (odhadovalo se -51,0 bodu) z předchozích -59,2 bodu. Jak vidět, index se pořád drží v záporných číslech. Jenom už nejsou záporná „tak moc“. Znovu to není žádná velká hitparáda, ale aspoň index už neklesá.

To je podstatné z toho titulu, že předstihové německé indexy očekávání, ať už ZEW, nebo Ifo, mají vysokou sebenaplňující schopnost. Pokud podniky a domácnosti čekají ekonomické orgie, neváhají se rozšoupnout, víc utrácet a investovat a tím hospodářský růst vyvolávají. A také naopak: Pokud se očekává ekonomický útlum, firmy i domácnosti šetří a i to má sebenaplňující náboj.

Jakés takés zklidnění přinášejí i údaje o růstu HDP celé eurozóny za třetí kvartál. HDP totiž v souladu s odhady vzrostl mezikvartálně o 0,2 procenta proti předchozímu úplně stejně velkému růstu. Neboli ve třetím čtvrtletí eurozóna jako celek ještě v recesi nebyla. I to dává celkem smysl: Inflace v celé eurozóně je nižší než v české ekonomice, tedy reálné mzdy taky neklesají tak rychle jako v Česku, tedy spotřebitelé nechudnou tak rychle, tedy ani jejich výdaje neopadávají tak výrazně a ekonomika tolik nebrzdí.

Když to tedy vezmeme kolem a kolem, evropská ekonomika dál zpomaluje, jen možná zatím nezpomaluje tak rychle, jak to ještě před pár dny vypadalo. Přesto je příchod recese sotva vyhnutelný, stejně tak jako další akcelerace inflace.

Bohužel cesta ven ze zpomalování ekonomik a z vysoké inflace není většinou vlád správně identifikována. Tak například velmi ambiciózně pojatý program Antivirus je jedním z faktorů, které se podepsaly na tom, že v české ekonomice je jedna z největších inflací v Evropě. Antivirus byl přitom ve své podstatě variací na kurzarbeit. Kurzarbeit přímočaře vede k inflaci tím, že zvětšuje disproporci mezi množstvím peněz a množstvím zboží a služeb v oběhu. Ačkoliv tedy z krátkodobého pohledu zdánlivě situaci zaměstnanců zlepšuje, z dlouhodobého pohledu zhoršuje situaci svorně všech v dané zemi.

A české ministerstvo práce a sociálních věcí chce vstoupit znovu do téže řeky. Poslalo totiž do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance, aby tito zaměstnanci nebyli propuštěni, ale mohli zůstat doma. Další kurzarbeit, který je jedním z hlavních viníků stávající inflace, je tedy znovu ve hře.

×

Podobné články