1 Vzkříšení národa

Směr Východ? Nový osud Česka určují rodáci z Bratislavy a Tokia

Týdeník Echo

Hlasovací stroj Babiše, Okamury a Filipa rozdal karty při sestavování sněmovny a otevřel cestu k menšinové vládě hnutí ANO. Tím se Česko vydává cestou národního státu, který je v opozici vůči Evropské unii. Když se za obranu českého národa berou rodáci z Bratislavy a Tokia, pak vyhlídky pro národní věc nejsou nejlepší.

Alternativa Západu

Renesance národních států, již před dvěma lety podpořilo selhání Evropské unie při uprchlické krizi, se neomezila jenom na Maďarsko a Polsko, kde drží většinu v parlamentu národně konzervativní strany. Požadavky na ochranu národa před globalizací, do níž se vedle zastavení proudu migrantů počítají i opatření proti dovozu laciné pracovní síly z Východu nebo nekontrolovanému pohybu kapitálu, vyhlásila v západoevropských zemích řada populistických stran a hnutí, které ve volbách uplynulých dvou let zaznamenaly zřetelný vzestup. Druhou nejsilnější stranou ve Francii je Národní fronta, v Nizozemsku pak Strana pro svobodu, na třetí pozici se dostaly Alternativa pro Německo a Svobodná strana Rakouska. Nejde o výkyv, v Rakousku Svobodní míří do vlády.

Ustavuje se tím opozice proti politickému proudu, který Evropu ovládl hned po druhé světové válce. Od začátku byl postaven jako snaha překonat model národních států a nacionalismus a vždycky šlo o to, podřídit postupnými kroky jednotlivé země a národy společným evropským institucím, které se stanou základem společné Evropské republiky. Jedině tak je prý možné zabránit ničivým válkám, v něž přerůstaly přirozené spory mezi národními státy. „Smyslem Evropské unie je zajištění udržitelného míru překonáním národů a vytvoření postnacionální Evropy,“ zdůrazňuje ještě dnes vídeňský filozof Robert Menasse.

Tím jen opakuje dávné výroky politiků. „Cílem je překonání národů,“ prohlásil v šedesátých letech první předseda Evropských společenství, německý křesťanský demokrat Walter Hallstein. Ještě o dvě desetiletí později varoval francouzský prezident, socialista François Mitterrand, že „nacionalismus je válka“. Plán, podle nějž se národní státy postupně vzdávají svých pravomocí, ovšem očividně nefunguje, když státníci starých i nových členských zemí Evropské unie stále častěji opakují, že ochrání své národy před diktátem z Bruselu.

Ideologii jednotné Evropy rezolutně odmítl i předseda tuzemské ODS Petr Fiala, který je naopak přesvědčen, že národní stát je třeba chránit před probruselskými fanatiky. „Národ a národní stát jsou pozitivní sociální útvary, jsou reálné, přirozené a jedině v nich známe demokracii a lidské svobody,“ napsal v předmluvě své knihy Rozum a odvaha, v níž zároveň polemizuje, že národní stát nemůže za války a hrůzy 20. století, protože „největší hrůzy způsobily děsivé totalitní ideologie“. Fiala nežádá likvidaci Evropské unie, odmítá však, aby se jí i nadále předávaly pravomoci národních států. Namísto toho ji navrhuje změnit na jakousi služebnou organizaci pro národní státy. „Unie musí posilovat státy a násobit jejich možnosti, ne je ubíjet,“ argumentuje Fiala.

Celý text najdete v Týdeníku Echo nebo na EchoPrime.

Zvláštní smrt Evropy Nejen o knize, která se prezentuje jako „vysoce subjektivní pohled na stav kontinentu i evropské kultury ve stadiu sebevraždy“
Speciál Vánoce: České vánoční století Ohlédnutí za proměnou vánočních svátků v uplynulých sto letech

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.