Žádné úspory, ale jen „výdajové orgie“. Chystaný schodek rozpočtu ekonomy zaskočil

Historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) snaží na příští rok nahradit druhým nejvyšším schodkem v dějinách České republiky. To je způsobené hospodářským propadem, se kterým rozpočet počítá po ekonomickém vypnutí po zásahu vlády Andreje Babiše (ANO) při příchodu koronavirové krize. Rozpočet ale nepočítá s většími úsporami, přesto se do návrhu nepromítl ani návrh na dříve slibované nižší daně spojené s koncem superhrubé mzdy.

Rozpočet na příští rok počítá se schodkem ve výši 320 miliard, což je daleko více než s čím počítala makroekonomická predikce ministerstva financí. Podle ní by se schodek mohl při příjmech 1,5 bilionu korun pohybovat okolo 100 až 150 miliard korun. Podle ministryně financí ale není číslo konečné a zřejmě poroste ještě výše. Ekonomové se tak shodují, že by celkový schodek mohl překonat ten letošní.

Současný rozpočet je naplánovaný se schodkem 500 miliard korun. Jedná se o obrovskou sumu, kterou podle predikce stát využije jen z části. Ministerstvo financí tak počítá, že se částka podaří udržet na 350 miliardách. Pokud by se do rozpočtu na příští rok započítaly i výdaje spojené se zrušením superhrubé mzdy, tak by se suma mohla vyšplhat až o dalších 100 miliard korun.

Že výše navrženého schodku zaskočila i odborníky dokládá reakce hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské. „Ministryně financí po pár dnech přichází s dalším odhadem schodku rozpočtu na rok 2021. Namísto 116 rovnou 320 miliard a to bez zahrnutí zrušení superhrubé mzdy. Daňový základ v roztřelu, úspory nikde, výdajové orgie,“ uvedla Horská na Twitteru.

Povinné navyšování výdajů čeká již tradičně důchody, které se zvednou o 30 miliard korun. O stejnou částku se zvedne i platba za státní pojištěnce, podpora v nezaměstnanosti pak o 8 miliard korun. Jeden z nových nejvýraznějších výdajů však nebyl do predikce započítán.

„Současná podoba návrhu státního rozpočtu na příští rok zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. V případě, že superhrubá mzda bude zrušena podle slibu vlády, může se schodek rozpočtu prohloubit o dalších více než 50 miliard korun. Pravděpodobně jsme svědky předvolební hry, ve které se slibuje na všechny strany. Realita však může být od slibů výrazně vzdálená. Nedivil bych se, kdyby nakonec ke snížení daní nedošlo a superhrubá mzda tu s námi byla ještě několik let,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně dříve vláda neměla problémy s tím, aby do návrhu rozpočtu započítávala i věci, které ještě nemá schválené ve sněmovně. „Nezapočítání dalších 100 miliard deficitu je tak snahou o jeho umělé ponížení v očích předvolebních obyvatel. Nyní je pravděpodobný scénář takový, že se v rámci odsouhlasených 320 miliard najde oněch 100 miliard škrtů pro superhrubou mzdu, aby rok mohl začít s 320 miliardovým deficitem, a pro další peníze si koalice do sněmovny dojde v průběhu roku, jako letos,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Ten také dodává, že oznámená výše schodku 320 miliard nemusí být konečná. „Když připočteme odhad úpravy daně z příjmu, dostáváme se na úroveň 420 miliard deficitu. To je v podstatě srovnatelné s 460 miliardami „covidového“ deficitu letos, 40 miliard bylo pro 2019 plánováno již před covidem. Ani nejpesimističtější epidemiologové přitom nepředpokládají, že by epidemie měla být příští rok stejně silná a nebezpečná jako letos,“ dodává Bartoň.