Zadlužený český stát nemusí zvyšovat daně. Cesta vede i přes rušení dotací

VEŘEJNÉ FINANCE

Zadlužený český stát nemusí zvyšovat daně. Cesta vede i přes rušení dotací
Strany se tak už nyní připravují na to, že oblast financí bude pro letošní volby jednou z klíčových. Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Na budoucí vládu, která vzejde z podzimních sněmovních voleb, čeká velmi složitý úkol. Musí totiž přijít na to, jak snížit zadluženost České republiky, která každým rokem hrozivě stoupá. Opoziční strany už ve svých programech slibují, jak si poradit s příjmy či výdaji státu. Piráti například chtějí zvýšit některé daně. Podle ekonomů ale může vést cesta tím, že se zruší větší část daňových výjimek, sníží počet úředníků nebo zruší neinvestiční dotace.

Koronavirová krize spolu s rozhazovačnou strategií současné Babišovy vlády značně zamávala s veřejnými rozpočty. Celkový veřejný dluh z loňských 38,1 procenta hrubého domácího produktu má podle ministerstva financí stoupnout na 44,8 procenta HDP a v roce 2022 na 48,2 procenta.

Hrozivé zadlužování by vedlo k tomu, že v roce 2024 dosáhne dluh 55 procent HDP a narazí na dluhovou brzdu. Po jejím dosažení pak musí vláda předložit vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, který by byl vykoupen značnými škrty nebo znatelně vyššími daněmi.

Národní rozpočtová rada tak už na začátku března uvedla, že je nutné připravit konsolidaci veřejných financí, která by měla přijít co nejdříve. Ke stejnému závěru dospěla i ratingová agentura Moody`s, podle které stát nemá žádnou střednědobou strategii a konsolidace veřejných financí je tak úkolem pro vládu příští. Ta se bude muset vyrovnat s tím, že bude nucena umazat dluh ve výši 300 miliard. Na letošní rok narostl dluh navíc o zrušení superhrubé mzdy, která spolu se zvýšením daňové slevy připravila rozpočet o příjmy ve výši 120 miliard korun.

Strany se tak už nyní připravují na to, že oblast financí bude pro letošní volby jednou z klíčových. Koalice ve složení Piráti a STAN zatím svůj program nezveřejnila. Přesto je už nyní zřejmé, že navrhnou některé daně zvýšit. To se bude týkat například daně z komerčních nemovitostí, daně z těžby nerostných surovin nebo zavedení digitální daně.

Oproti tomu koalice Spolu slibuje spíše šetření a škrtání výdajů. Zlevnit chtějí například práci, snížit sociální pojištění zaměstnavatelů o 2 procentní body či sníží odvody za částečné úvazky. Jedna ze stran v koalici, ODS, se navíc zřejmě vrátí ke svým plánům z loňského roku, kdy se snažila vyškrtat přes 80 miliard výdajů ve státním rozpočtu. Například na neinvestičních nákupech státu by se mohlo ušetřit až 22,5 miliardy korun, osekáním černých duší ve státní správě za skoro 17 miliard korun nebo na neinvestičních dotacích za 11 miliard korun.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je ovlivněna velikost zadlužení výší dluhu a velikostí HDP. Snižování zadlužení je tak závislé na brzdění růstu dluhu a zároveň navyšování HDP. „Tímto mechanismem dosáhneme postupného snižování našeho zadlužení i při tvorbě přiměřených schodků státního rozpočtu a navyšování životní úrovně obyvatelstva,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj se po skončení koronavirové krize musí vypnout všechny podpůrné programy, které z části státní rozpočet zatížily. Cesta nižšího zadlužení je pak také ve státní správě, kde každým rokem neustále roste počet státních úředníků. To by se podle Křečka mělo odehrát přes digitalizaci státní správy. „Koronavirová krize nám ukázala, že je to snadnější, než jsme si byli ochotni připustit. Byla by velká chyba, kdybychom na to zapomněli a dál nám bobtnal státní aparát. V neposlední řadě bude nutné začít narovnávat podnikatelské prostředí v naší zemi, což by mělo být doprovázeno rušením dotací a dalších neinvestičních transferů,“ řekl dále Křeček.

I proto není nutné hned po volbách sáhnout k tomu, aby se zvedly daně či odvody. Změnit by se ale podle Křečka mělo, aby byl stát financován od občanů rovným dílem. „Zvýhodnění by se měla týkat hlavně rodičů, kteří vychovávají děti a zdravotně postižených. Podstatná část daňových výjimek by se měla úplně zrušit, aniž by se přitom zvyšovala celková daňová zátěž,“ dodal Křeček.