Zemřel Jan Sokol, filozof, pedagog a signatář Charty 77

ÚMRTÍ ZNÁMÉ OSOBNOSTI

Zemřel Jan Sokol, filozof, pedagog a signatář Charty 77
Filozof Jan Sokol, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog a publicista. Foto: Wikimedia Commons - Jan Bartoš
Domov

Echo24

Ve věku 84 let zemřel filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Uvedla to Knihovna Václava Havla. Sokol patřil k intelektuálům křesťanského zaměření, přednášel na tuzemských i zahraničních univerzitách. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na českého prezidenta proti Václavu Klausovi.

V 90. letech stál Sokol u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V posledních letech se rád věnoval i české verzi Wikipedie, kde opravoval hesla z oborů sobě blízkých. Sokol studoval matematiku, do roku 1990 se živil jako programátor. Zabýval se křesťanskou filozofií, jeho tchánem byl filozof Jan Patočka. Během normalizace Sokol vedl bytové semináře.

Po listopadu 1989 se zapojil do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum zvolen do Federálního shromáždění. Později se věnoval akademické dráze, k politickému angažmá se nakrátko vrátil začátkem roku 2003, když se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Ve třetím kole tehdy zvítězil Václav Klaus.

Filozof i nadšený wikipedista

Nejvíce se ale Sokol věnoval studentům, od začátku 90. let přednášel nejen na UK, už během normalizace vedl bytové semináře například o Friedrichu Nietzschem. Přesto podle svých slov nebyl učitelský typ. "Jsem netrpělivý a student, kterému to neleze do hlavy, mě rozčiluje. Ale mám na to takovou filozofickou teorii. Člověk žije z toho, co se naučil... Moje povinnost je postarat se, aby to se mnou nešlo do hrobu. Ty věci nejsou moje. Jsem jenom jejich správce," svěřil se v jednom rozhovoru.

Sokolova cesta k filozofii nebyla přímá, nejprve se vyučil a zpočátku i živil jako zlatník a mechanik. Později po dálkovém studiu odmaturoval a v 60. letech několik semestrů studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a poté se až do roku 1990 živil jako programátor. Zároveň se zabýval křesťanskou filozofií - jeho tchánem byl fenomenolog Jan Patočka (1907 až 1977) a právě tomuto směru, vycházejícímu ze základních lidských zkušeností, se Sokol věnoval prakticky celý zbytek života.

Po listopadu 1989 se zapojil i do politiky a v červnu 1990 byl za Občanské fórum (OF) zvolen do Federálního shromáždění, působil jako místopředseda Sněmovny národů. Po rozpadu OF se začátkem roku 1991 stal členem Občanského hnutí, které ve volbách v červnu 1992 propadlo. V prezidentských volbách v roce 1992 se po nezvolení a rezignaci prezidenta Václava Havla stal jedním ze zvažovaných kandidátů na funkci. Nakonec ho pro páté kolo volby nominovala ČSSD, kandidatury se však vzdal.

Poté se Jan Sokol věnoval hlavně akademické dráze. V únoru 1997 se stal docentem a o tři roky později profesorem, podílel se na vzniku Institutu základů vzdělanosti UK a jeho přerodu ve Fakultu humanitních studií v roce 2000, kterou pak sedm let vedl jako děkan. Zájem o správu věcí veřejných ho ale nikdy úplně neopustil, v prvních senátních volbách na podzim 1996 neúspěšně kandidoval za lidovce, o rok později kývl na nabídku funkce ministra školství ve vládě Josefa Tošovského.

Z akademického světa se k politickému angažmá nakrátko vrátil začátkem roku 2003, když se stal kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU pro třetí pokus o zvolení hlavy státu. Ve třetím kole tehdy zvítězil Václav Klaus. "Bylo to tehdy pár dobrodružných týdnů a velká námaha. Velké vypětí a potom, musím přiznat, určitá úleva, že to nevyšlo. Být prezidentem není žádná legrace," popsal svůj poslední pokus o aktivní zapojení do vrcholné politiky Sokol.

Politické dění nicméně často komentoval, už v polovině 90. let podepsal dokument Smíření 95, vyzývající k dialogu mezi českou vládou a reprezentací sudetských Němců. Před lety také varoval před dopady přímé volby prezidenta. "Kdyby na Hrad přišel trošku ctižádostivější člověk, udělá vládě peklo, a přitom nemá žádnou odpovědnost... Přímá volba vyžaduje kampaň a ta prezidentský úřad zakydá hnojem. Vytáhnou všechno svinstvo, včetně věcí, které nejsou pravda," odhadl budoucí vývoj.

Jako někdejší akademický funkcionář se často vyjadřoval i ke školství, například se mu příliš nelíbil růst počtu studentů vysokých škol. Syn uznávaného architekta Jana Sokola - mimo jiné autora novodobých úprav oltáře katedrály sv. Víta a vrat Zlaté brány - se v roce 1961 oženil s Františkou Patočkovou, dcerou filozofa a jednoho z prvních mluvčích Charty 77. Byl otcem jedné dcery a dvou synů. Vedle angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny ovládal také klasické jazyky.

O svůj velký všeobecný rozhled a zájem se Sokol nedělil jen se svými studenty, byl totiž i příznivcem a editorem internetové Wikipedie. "Všiml jsem si, že studenti mají v referátech stejné chyby, a jeden se přiznal, že to našel na Googlu, to jest na Wikipedii. Řekl jsem mu, že má hledat v lepších zdrojích, a nechal to být. Až když se roku 2007 chystalo výročí filozofa Jana Patočky, podíval jsem se na 'Wiki' a řekl jsem si, že to musím opravit," popsal Sokol své seznámení s encyklopedií.