Petr Uhl: český revolucionář

KOMENTÁŘ

Komentáře

Ondřej Štindl

3. prosince 2021

Charta 77 úmrtí

Související články

Hlavní zprávy

Zničení Kachovské přehrady připravilo Rusy o obranná postavení, uvedl ISW

VÁLKA NA UKRAJINĚ

Echo24

Úterní protržení Kachovské přehrady připravilo ruské síly o obranná postavení na levém břehu řeky Dněpr, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském ...

8. června 2023

07:57

Válka na Ukrajině ONLINE

ONLINE

8. června 2023

07:49

Nápady, jejichž čas nastal, ať to stojí, co to stojí

Martin Weiss

8. června 2023
00:01
Lední medvědi nevymírají, Antarktida netaje...

Daniel Kaiser

8. června 2023
00:01
Všechnu moc dospělým. Bezprostřední reakce vládních politiků byla strašidelná

Daniel Kaiser

7. června 2023
00:01
Status umělce není kvůli hladu

Jiří Peňás

7. června 2023
00:01
Jak se vede totální válka

Ondřej Šmigol

6. června 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Zničení Kachovské přehrady připravilo Rusy o obranná postavení, uvedl ISW

07:57

8. června 2023
07:57
Vláda letošní rozpočet měnit nechce. Zvýšení schodku by bylo selhání, říká Pekarová

07:46

8. června 2023
07:46
Fanoušci West Hamu se po výhře v centru Prahy střetli s policisty, píší v Británii

06:15

8. června 2023
06:15
Hvězda Euforie jako whistleblowerka, která prozradila vměšování Rusů do voleb v USA

00:05

8. června 2023
00:05
Na excesy na chodbě soudu je policie krátká. Nevšímat si jich, radí Blažek

00:01

8. června 2023
00:01
Komunista, který přežil od komunisty ke komunistovi. Vladimír Dlouhý se loučí

00:01

8. června 2023
00:01
Součkovi umetlo cestu do čela ČT „právo první noci s Novou“. Podle Dvořáka šlo o manipulaci

00:01

8. června 2023
00:01
VIDEO: New York se zahalil do kouře z hořících lesů. Ohrožuje miliony obyvatel

7. 6.

7. června 2023
23:19
Zelenskyj je šokován z OSN a Červeného kříže. Nijak nereagovaly na zkázu přehrady

7. 6.

7. června 2023
22:52
Nemocný Rus u Severního pólu. Zachránil ho norský vrtulník ze Špicberk

7. 6.

7. června 2023
22:14

Další zprávy

Ve věku osmdesáti let zemřel v pondělí Petr Uhl, český novinář a komentátor a politik (po revoluci poslanec, v letech 1998–2001 zmocněnec vlády pro lidská práva), autor několika knih (dožil se ještě vydání výboru svých textů z let 1969–1989 pod titulem Za svobodu je třeba neustále bojovat), význačný bojovník proti komunistickému režimu, jejž ale na rozdíl od většiny ostatních disidentů kritizoval zleva jako ne dost socialistický, socialismu se zpronevěřivší.

První, čtyřletý trest dostal v roce 1970 za svou úlohu v Hnutí revoluční mládeže, které založil s dalšími studenty vysokých škol, jeho členové se hlásili ke krajní levici, trockismu, maoismu – podobně jako revoltující západoevropská mládež v té době. Mnozí členové té skupiny v pozdějších letech dospěli k jinému politickému přesvědčení, krajním případem je Jaroslav Bašta, čerstvě zvolený do sněmovny na kandidátce SPD. Petr Uhl ale u svého revolučního přesvědčení zůstal.

Rozhodně ale nenaplňoval romantickou představu revolucionáře jako rozevlátého muže s hlavou v oblacích. Byl to muž velice praktický, až pedantický, striktně racionální, rozhodně nijak zvlášť múzický typ, dbalý jaksi procedurální stránky věcí, v někdy bohémském prostředí zdejšího disentu musel občas trpět. Ta revoluce pro něj byla také praktickou činností.

Začátkem osmdesátých let jsem četl jeho knihu Program společenské samosprávy, obsahovala i jakýsi stručný revoluční manuál, tehdy jsme se s kamarády smáli představě, jak v zájmu vítězství revoluce obsazujeme hlavní poštu, protože představa převzetí moci, pádu režimu v důsledku vystoupení zdola nám přišla naprosto nereálná. Během pár let se vidělo. Odpor proti totalitě Petr Uhl bral taky jako otázku nějaké praxe, byl důležitou postavou českého disentu také z organizačního nebo třeba i konspiračního hlediska, blízce na tom spolupracoval s lidmi, kteří mu byli ideově velice vzdáleni, třeba Václavem Bendou. Režim tenhle jeho význam chápal a „ocenil“ ho dalším, pětiletým trestem.

Revoluce roku 1989 jistě v mnoha ohledech nenaplnila jeho představy. Celoživotně patřil k názorové menšině, a možná i proto velmi neúnavně a třeba i umanutě bojoval také za práva menšin – třeba romské. Jeho politická a publicistická práce byla, řekněme, velmi vyhraněná. Člověk pohybující se v názorovém mainstreamu porevolučních let (jako třeba já) v ní jistě a snadno našel mnoho důvodů k nesouhlasu, třeba i prudkému. Nemuselo to ale otřást jeho přesvědčením, že v případě Petra Uhla to všechno vychází z nějakého fundamentu, oddanosti ideji lidských práv a snad i tomu člověku, který jimi má být nadán a který je něčím víc než jen součtem svých omylů. Navíc by bylo pošetilé tvářit se dnes, že s naprostou jistotou víme, kdo, v čem a jak se mýlí.

Petr Uhl možná nebyl člověk, jemuž by osoba mého založení svěřila ten či onen státní úřad. Byl to ale člověk, kterému bych v těžkých dobách svěřil tajemství, na němž by závisela moje svoboda. Skutečnost jeho odchodu, stejně jako odchodu každého člověka, jen zvýraznila, která z těch dvou charakteristik je nesrovnatelně podstatnější.

Petr Uhl: český revolucionář

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články