Arcibiskup Duka odslouží mši za Františka Skorinu. Spojuje Prahu, Krakov, Vilnius a Bělorusko

BĚLORUS, PRAŽAN, EVROPAN

Arcibiskup Duka odslouží mši za Františka Skorinu. Spojuje Prahu, Krakov, Vilnius a Bělorusko
Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě Foto: Vyšehradská kapitula
2
Domov

Echo24

Renesanční humanista František Skorina je považován za jednoho ze zakladatelů novověké běloruské kultury. Jeho příběh je velmi výrazně spjatý i s Prahou. Ve čtvrtek 20. ledna bude jeho osobnost připomenuta v šesti evropských městech.

Bohoslužba připomínající tuto významnou renesanční osobnost se bude konat nejen v Praze, kde František Skorina prožil část života, ale souběžně také v dalších evropských městech: v Bělorusku v Minsku a v Polocku, Skorinově rodném městě, dále ve Vilniusu, Varšavě a v italské Padově, kde Skorina vystudoval lékařství.

Pražskou bohoslužbu bude sloužit arcibiskup Dominik Duka v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrtek 20. ledna od 17:00. Zúčastní se jí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Pražská socha Františka Skoriny na Pohořelci. Dne 10. srpna 2020 byly oči na soše zavázány bílým šátkem, aby běloruský humanista neviděl příkoří, která jsou páchána na jeho krajanech.
Pražská socha Františka Skoriny na Pohořelci. Dne 10. srpna 2020 byly oči na soše zavázány bílým šátkem, aby běloruský humanista neviděl příkoří, která jsou páchána na jeho krajanech. Foto: Dobroš

František Skorina se narodil na území tehdejšího Velkoknížectví litevského. Studovat začal v Krakově, druhém hlavním městě soustátí pod vládou Jagellonců. Většinu svého aktivního života pak strávil ve Vilniusu a v Praze. Zde také vydal své nejvýznamnější dílo, jímž je Ruténská bible, kte­rou začal vydávat roku 1517. Podruhé se do Prahy vrátil kolem roku 1534 a působil zde mj. jako první královský zahradník na dvoře Ferdinanda I. Na základě jeho koncepčního návrhu vznikla Královská zahrada Pražského hradu.

„Skorina je osobností, která propojuje Prahu a hlavní město Litvy,“ říká Laimonas Talat-Kelpša, velvyslanec Litvy v Praze. „V roce 1522 ve Vilniusu vydal první knihtisk na území Velkoknížectví li­tev­ského s názvem Malá cestovní knížka. S ohledem na 500. výročí této události byl rok 2022 na Litvě vyhlášen rokem Františka Skoriny.“

Skorinova bible je dvojjazyčná: vlastní biblické knihy jsou v církevní slovanštině, au­tor­ské komentáře pak v ruténštině. Ruténština, literární jazyk zá­pad­ní části východoslovanského prostoru, byla úředním jazykem celého Vel­ko­knížec­tví litevského a je společným předchůdcem moderní ukra­jin­šti­ny i moderní běloruštiny.

„Skorina by mohl být jedním ze symbolů polsko-litevské unie, tohoto na evropské poměry jedinečného soustátí mnoha jazyků, kultur a náboženských přesvědčení,“ říká ředitel Polského institutu Maciej Ruczaj. „Ukazuje také na zdroje běloruské kultury a identity mnohem starší než Sovětský svaz, k němuž se odvolává současný vládce Běloruska. Ukazuje na její kulturně-historickou příslušnost k prostoru středovýchodní jagellonské Evropy.“