Ekonomové varují vládu před dopady zpětně uplatněné daňové ztráty

Ekonomové varují vládu před dopady zpětně uplatněné daňové ztráty
Ekonomika

ZÁSAH DO STÁTNÍHO ROZPOČTU

Echo24

Zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení by znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů. Navíc je ekonomicky neefektivní, selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR.

Shodl se na tom ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu. Doporučil proto vládě opatření vůbec nezavádět a investovat peníze například do opatření přímo vázaných na udržení zaměstnanosti nebo zavést u uplatnění ztráty limit deset milionů korun na firmu. Vyplývá to z dopisu, který poradní tým zaslal členům vlády.

Návrh na zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (tzv. loss carryback) u daní z příjmů fyzických a právnických osob schválila vláda v pondělí v rámci protikrizového daňového balíčku. V současnosti mohou podnikatelé a firmy uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že opět generují zisk. Nově by mohli uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla. Vláda plánuje, že uplatnit ztrátu zpětně bude možné už za zdaňovací období, které skončí 30. června 2020.

„Opatření je prezentováno jako řešení současné krize, a proto je realizováno bez analýzy RIA (pozn. hodnocení dopadů regulace) ve zrychleném režimu, avšak do daňového systému se zavádí natrvalo. To neodpovídá avizovanému záměru a nízké efektivitě opatření pro řešení současné krize,“ uvedli v dopise ekonomové.

V dopise dále uvedli, že opatření je v neomezené formě velmi drahé a výrazně poškodí rozpočty obcí, měst a krajů snížením jejich příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Při odhadovaném propadu daňových příjmů v letošním roce o 30 miliard korun by to znamenalo ztrátu sedm miliard v rozpočtu obcí a 2,7 miliardy korun v rozpočtu krajů. „Tato ztráta se přidá ke ztrátám z kompenzačního bonusu, snížení DPH a snížení odvodů daní fyzických a právnických osob a podváže schopnost obcí a krajů investovat a financovat sociální služby,“ uvedli ekonomové.

Opatření je navíc podle nich ekonomicky neefektivní v podpoře zaměstnanosti a likvidity firem. „Zatímco programy typu Antivirus B a Antivirus C přímo podporují udržení zaměstnanosti, loss carryback firmy nemotivuje k udržení zaměstnanosti a mezd,“ uvádí dopis. Podporu navíc paradoxně podle ekonomů dostanou firmy s největšími rezervami z minulosti a menšími aktuálními problémy s penězi. Malé a střední podniky kvůli omezeným ziskům z minulých let často uplatnění daňové ztráty zpětně podle ekonomů využít nemohou, přestože odvádějí státu velké sumy na sociálních a zdravotních odvodech zaměstnanců.

Dále riziko ekonomové vidí v tom, že by opatření mohlo motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. „Motivace posunu ztrát je vyšší, pokud bude v ČR loss carryback zaveden bez limitu, ačkoliv v Německu či ve Francii si firmy mohou odepsat maximálně jeden milion eur (cca 27 milionů Kč) ztráty,“ uvádí dopis. Navíc návrh může oddálit potřebné firemní restrukturalizace, protože daň si sníží i firmy, jejichž podnikání není udržitelné, dodali ekonomové.

V ekonomickém poradním týmu krizového štábu jsou vedle jeho předsedy Jana Švejnara dále například rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Tomáš Sedláček z ČSOB a Univerzity Karlovy (UK), docentka ekonomie Ilona Švihlíková, ekonom ČMKOS Martin Fassmann, ekonom ETUI Jan Drahokoupil, Daniel Münich, Filip Matějka a Štěpán Jurajda z CERGE-EI, Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií UK, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ekonom Petr Zahradník nebo sociolog Daniel Prokop.

xxxxxx

Varování před dopady opatření neomezeného loss carryback

Vláda na jednání v pondělí 25. 5. schválila opatření umožňující firmám odepsat letošní ztrátu ze zisků v letech 2018 a 2019 a získat tak zpět již dříve zaplacenou daň z příjmů právnických osob (tzv. loss carryback). Bez omezení toto opatření znamená obrovský zásah do státního i obecních rozpočtů. Opatření přitom nemá dostatečně silné ekonomické odůvodnění, bylo schváleno bez detailnější analýzy a bez vyhodnocení dopadů. Jiná opatření podporovaná a zvažovaná vládou jsou v současné situaci levnější, efektivnější a vhodnější.

Na zaklade naší analýzy doporučujeme buď opatření loss carryback vůbec nezavádět a investovat prostředky například do opatření přímo vázaných na udržení zaměstnanosti, nebo alespoň limitovat stropem odepsatelné ztráty maximálně 10 milionů Kč na firmu. Takový limit odpovídá limitům v Německu a Francii sníženým tak, aby odpovídaly nižší sumě odvedeních korporátních daní (DPPO) na obyvatele v ČR. Zavedení limitu by omezilo negativní dopady na veřejné rozpočty, neodůvodněnou selektivitu ve prospěch velkých korporací a omezilo rizika účelového převádění finančních ztrát ze zahraničí do ČR.

Současná verze schváleného opatření má ve své neregulované formě řadu nedostatků:

1. Opatření je v neomezené formě velmi drahé - odhadovaná ztráta daňových příjmů jen v roce 2020 bude okolo 30 miliard Kč a v roce 2021 ve výši dalších 12 miliard Kč. Skutečné náklady lze ale obtížně odhadnout a vládní materiál, který neprošel ani základní RIA (zhodnocení dopadů regulace), analýzu fiskálních dopadů nenabízí.
2. Opatření výrazně poškodí rozpočty obcí, měst a krajů snížením jejich příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Předpokládaná ztráta 30 miliard znamená ztrátu 7 miliard v rozpočtu obcí a 2,7 miliardy v rozpočtu krajů. Tato ztráta se přidá ke ztrátám z kompenzačního bonusu, snížení DPH a snížení odvodů daní fyzických a právnických osob a podváže schopnost obcí a krajů investovat a financovat sociální služby. Výrazně tedy zhorší jejich schopnost čelit krizi a podpořit restart ekonomiky.
3. Opatření je ekonomicky neefektivní, měřeno efektem na podporu zaměstnanosti a likviditu firem. Zatímco programy typu Antivirus B a Antivirus C přímo podporují udržení zaměstnanosti, loss carryback firmy nemotivuje k udržení zaměstnanosti a mezd. Náklad loss carry back se přitom rovná nákladům za řadu měsíců provozu programů Antivirus. Opatření typu odkladu sociálních odvodů za zaměstnance nebo programy COVID III a COVID+ zase efektivně dodávají likviditu firmám s řádově nižší zátěží pro státní rozpočet na korunu poskytnuté likvidity.
4. Opatření selektivně podpoří velké firmy - zisky byly v minulosti výrazně koncentrovány mezi největší korporace, které tak mohou čerpat výhody loss carryback disproporčně více. Podporu tak paradoxně dostanou firmy s největšími rezervami z minulosti a menšími aktuálními problémy s likviditou. Malé a střední podniky kvůli omezeným ziskům z minulých let často loss carryback využít nemohou, přestože odvádí státu velké sumy na sociálních a zdravotních odvodech zaměstnanců (suma odvodů v ČR násobně převyšuje sumu DPPO). Malé a střední podniky rovněž vytváří přes 85% pracovních míst na trhu. Velké a nadnárodní firmy typicky mají i vyšší možnosti optimalizovat daňovou ztrátu a návrh selektivně zvýhodní ty z nich, které přeceněním majetku mohou účelově ovlivnit hospodářský výsledek (viz např. zkušenosti finančního sektoru ze zahraničí).
5. Opatření motivuje nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR, a to jak tzv. transfer mispricingem (zvyšování cen mezinárodně placených v rámci korporace do zahraničí), ale i prostým a legitimním přesunem ziskových aktivit do zahraničí a vykázáním ztráty ekonomické aktivity v ČR. Ve výsledku tak motivuje tyto firmy podvázat ekonomický rozvoj v ČR.

- Motivace posunu ztrát je vyšší, pokud bude v ČR loss carryback zaveden bez limitu, ačkoliv v Německu či ve Francii si firmy mohou odepsat maximálně 1 milionů Euro ztráty.

- Motivace k posunu ztrát je vyšší než u stávajícího uplatnění daňových ztrát v budoucnu: firma předem ví, jakou ztrátu může odepsat, a je motivovaná tuto ztrátu vykázat.

6. Opatření oddálí potřebné firemní restrukturalizace, neboť daň si sníží i firmy, jejichž podnikání není udržitelné a které již od roku 2019 bez ohledu na koronavirus ztrácí odbyt a příjmy. V tom se liší od loss carryforward (uplatnění daňových ztrát v budoucnu), pro které jsou nezbytné budoucí zisky.

7. Opatření je prezentováno jako řešení současné krize, a proto je realizováno bez analýzy RIA ve zrychleném režimu, avšak do daňového systému se zavádí natrvalo. To neodpovídá avizovanému záměru a nízké efektivitě opatření pro řešení současné krize. Proto by opatření mělo podléhat RIA.

Členové Ekonomického poradního týmu při ÚKŠ
Jan Švejnar, předseda EPT a ředitel IDEA při CERGE-EI
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Jan Drahokoupil, ekonom ETUI
Martin Fassmann, ekonom ČMKOS
Štěpán Jurajda, profesor CERGE-EI
Filip Matějka, docent CERGE-EI
Michal Mejstřík, profesor IES UK
Jan Mládek, ekonom a bývalý ministr průmyslu a obchodu
Daniel Münich, docent CERGE-EI
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity
Daniel Prokop, sociolog
Tomáš Sedláček, ekonom a pedagog na IES UK
Ilona Švihlíkova, docentka ekonomie
Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, Evropský hospodářský a sociální výbor

 

Foto: Týdeník Echo

 

Související články