Jurečka chce dostat důchodce zpět do práce
PŘILEPŠENÍ DŮCHODCŮM
Kdo najde elán pokračovat v práci i v důchodovém věku, měl by si v budoucnu přilepšit na čisté mzdě. Ministerstvo práce v důchodové novele, která během listopadu prochází připomínkovým řízením, navrhuje odpustit pracujícím či podnikajícím důchodcům platby za důchodové pojištění. A především další seniory motivovat, aby zůstávali na trhu práce.
V současnosti mohou žádat pracující důchodci o navýšení svého důchodů o 0,4 % za 360 kalendářních dní práce, jak ale samo ministerstvo přiznává v důvodové zprávě, zejména u nižších důchodů šlo spíše o symbolické navýšení. To se má nyní změnit a důchodci by si mohli nově přijít na stovky či více korun navíc přímo v měsíční čisté výplatě.
„Navrhuje se opustit konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost a nahradit ji pro pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu, novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném, která bude znamenat absenci povinnosti platit pojistné zaměstnancem. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy (1. července 2023) se již nebude zvyšovat starobní důchod, ale bude náležet sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem,“ uvádí ministerstvo s tím, že cílem je udržet důchodce déle na trhu práce a zároveň pomoci zvýšené poptávce po zaměstnancích, zejména kvalifikovaných, kteří chybí.
Pracujících důchodců je podle ministerstva zhruba 270 tisíc, na základě jejich ročních příjmů pak ministerstvo odhaduje počáteční dopad do státního rozpočtu na 4 až 4,5 miliardy korun. „Na druhou stranu dojde ke zrušení zvyšování důchodů za dobu výdělečné činnosti v kombinaci s pobíráním starobního důchodu, což bude mít pozitivní vliv na výdaje na důchody s tím, že tyto efekty se v čase postupně vyrovnají a dlouhodobý dopad tohoto opatření bude rozpočtově neutrální. Pozitivní efekty na straně výdajů nastanou s časovým odstupem zejména v období největšího zatížení důchodového systému s ohledem na demografickou strukturu obyvatel, což je důležité s ohledem na udržitelnost systému,“ dodává ministerstvo.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lze očekávat, že se náklady na toto opatření vrátí. „Myslím, že to může být třeba nula od nuly pojde, nebo se to dostat mírně do plusu, takže to není na škodu, naopak to má ty jiné pozitivní efekty, včetně sociálních, kdy je podle mě příhodné udržovat starší lidi v důchodovém věku v pracovním nasazení, pokud tomu odpovídá jejich zdravotní stav, stejně tak je příznivý dopad na trh práce. Řada těch důchodců odchází bez náhrady, přicházíme tak o zkušené lidi, kteří by v řadě případů mohli dál pracovat, ale nejsou dostatečně motivováni. Stát získá zkušenou pracovní sílu, která může několik let fungovat v procesu, což je jednoznačné plus,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Kovanda.
Systém důchodového pojištění skončil letos po třech čtvrtletích s deficitem téměř 18,5 miliardy korun. Příjmy z odvodů jsou sice zhruba o 26 miliard Kč vyšší než za první tři loňské kvartály, výdaje se ale zvedly asi o 36,7 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. V tomto roce penze rostly celkem třikrát – v lednu při řádné valorizaci a mimořádně pak ještě v červnu a v záři kvůli vysoké inflaci.
Výdaje na penze se za posledních 12 let přibližně zdvojnásobily. Příští rok by měly tvořit zhruba 28 procent všech státních výdajů. Experti i někteří politici varují, že český důchodový systém je v nynější podobě neudržitelný. Podle zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by koncem 50. let mohlo saldo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP).
V dnešních cenách by tak výdaje převýšily příjmy z pojistného o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent. Odborníci poukazují na to že český systém je také silně závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření dostává jen na vrcholu konjunktury. V přebytku tak pomyslný důchodový účet byl v letech 2018 a 2019 či v letech 2004 až 2008.
