Zatím ještě Německo je demokracie
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Jistě jste si všimli, jak se u nás vládní strany – a vyniká v tom koalice Spolu – pro účely volební kampaně distancují od Slovenska a Maďarska. V této kampani ...
Jistě jste si všimli, jak se u nás vládní strany – a vyniká v tom koalice Spolu – pro účely volební kampaně distancují od Slovenska a Maďarska. V této kampani se pracuje s předpokladem, že v Bratislavě a Budapešti sice dosud vládnou demokraticky zvolení politici, nicméně sklouzávají k autoritářskému modelu. Tato interpretace je podbarvena geopoliticky, totiž disentním pohledem premiérů Fica a Orbána na příčiny rusko-ukrajinské války. Takové Německo je dnes pod novým kancléřem Friedrichem Merzem hlavní protiruský jestřáb. A na rozdíl od nás postkomunistů má delší demokratickou tradici.
Ale co se aktuálně děje v Německu, by čeští moralizátoři mohli ve volební kampani používat ve stylu: Jsme demokrati, nesmíme se dát německou cestou. V Německu je totiž pořád ve hře zákaz hlavní opoziční strany, která je aktuálně s 24 procenty druhá v průzkumech.
Pod tímto úhlem je třeba sledovat pozoruhodné drama kolem nominace dvou dam ke Spolkovému ústavnímu soudu. Jednou je profesorka Frauke Brosius-Gersdorfová, druhou profesorka Ann Katrin Kaufholdová. Obě dámy nominovala vládní sociální demokracie, ale v parlamentu jejich kandidatura poněkud nečekaně narazila na odpor v křesťanskodemokratickém táboře. Byly vytaženy některé jejich starší pozice, Brosius-Gersdorfová například roku 2021 plédovala za očkovací povinnost proti covidu, a dokonce to ospravedlňovala ústavou. V debatě o potratech zase pronesla zlověstně znějící slova, že existují „dobré důvody“, aby „garance hodnoty lidské důstojnosti platila až od narození“ (že by byla fanynkou potratů až do chvíle narození, teď však označuje za pomluvu).
Po jistém rozruchu na pravicovém internetu nebyla CDU schopna koaličním partnerům ze sociální demokracie zaručit, že obě profesorky budou zvoleny, a minulý týden byla volba těsně před termínem odložena. Sociální demokraté na ní pořád trvají.
Superzajímavé to začne být ve chvíli, kdy se podíváme, o čem rozhoduje druhý senát, kam mají obě profesorky nastoupit. Druhý senát nerozhoduje o potratové legislativě, ale například o zákazech politických stran. Kaufholdová i Brosius-Gersdorfová jsou podle svých starších výroků pro, aby se alespoň zkusilo řízení o zákazu pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Předseda sociální demokracie, vicekancléř Lars Klingbeil, před třemi týdny na sjezdu strany volal po zákazu AfD zcela explicitně: „Když kontrarozvědka konstatuje, ,toto je pravicově extrémní strana‘, tak už nesmí být žádné taktizování.“ Kontrarozvědka staví svůj nález na tezi, že AfD pojímá národ etnicky, podle původu lidí, takže by jiné občany než Bioněmce ráda diskriminovala. Pro takové tvrzení však v programu AfD ani ve výrocích jejích špiček není žádná opora. Ale například kandidátka na soudkyni Kaufholdová vhodnost řízení o zákazu AfD zdůvodňovala přesně tímto argumentem.
Senáty Spolkového ústavního soudu mají po osmi členech, pro zákaz strany se musejí vyslovit dvě třetiny senátu, tedy šest soudců. Těžko říct, co si myslí zbytek senátu, ale energie, s níž část vlády tlačí obě dámy, se dá vysvětlit jako první krok sociální demokracie, jak zakázat stranu, která má aktuálně téměř dvakrát větší podporu.
Lze předpokládat, že ta část poslanců CDU, která paní profesorky odmítá, se jich bojí právě kvůli možnému zákazu AfD. Ačkoliv se to dnes nesmí říkat, bez možnosti spolupráce s AfD budou křesťanští demokraté navždy odsouzeni dělat zelenou politiku a pak ji vnucovat zbytku EU. Proto je i pro nás osud těchto dvou kandidatur k německému ústavnímu soudu důležitý.
NĚMECKÉ PATRIOTY PRO UKRAJINU
ZÁLUDNÁ RYBA