Krizový plán: plyn na příděl, Brusel chce obejít národní veta

EVROPSKÝ PLÁN PRO PLYN

Krizový plán: plyn na příděl, Brusel chce obejít národní veta
Evropská komise připravuje nový pohotovostní plán, který by přinutil státy Evropské unie snížit jejich spotřebu plynu. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Evropská komise připravuje nový pohotovostní plán, který by přinutil státy Evropské unie snížit jejich spotřebu plynu. Dochází k tomu ve chvíli, kdy Evropa čelí kritickým nedostatkům v dodávkách tohoto klíčového zdroje energie. Komise by na základě tohoto návrhu, který by mohla představit ve středu, omezit spotřebu plynu v jednotlivých státech, respektive nařídit omezení. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku, kde by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.

Podle tří unijních diplomatů, jejichž vyjádření získal server Politico, by mohla EK návrh představit ve středu, kdy bude hovořit o možnostech šetření zásob plynu na zimu. V návrhu by měla podle zmíněných zdrojů být také možnost nařídit zemím ve výjimečných případech, například v souvislosti s odstavením ruského plynu, omezení spotřeby.

Podle serveru Politico návrh přichází ve chvíli, kdy sílí obava ze zneužívání plynu Moskvou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem jako nástroje na zmírnění dopadů sankcí, které na Rusko uvalil Západ kvůli invazi na Ukrajinu. Ruský gigant Gazprom již odstřihl od plynu zákazníky ve 12 zemích a objevují se obavy, že Kreml již nespustí plynovod Nord Stream 1 po plánované odstávce, která končí ve čtvrtek.

Plán Komise na povinné snížení spotřeby zahrnuje právní mechanismus, který by zemím umožnil rozhodnout o přijetí opatření kvalifikovanou většinou hlasů. Tím by se fakticky obešel Evropský parlament a žádná jednotlivá země by neměla možnost tyto plány vetovat.

Snížení spotřeby plynu o 5 až 20 procent

Cílem je získat souhlas s plánem na úrovni jednotlivých zemí na mimořádném zasedání Rady pro energetiku 26. července, uvedli tři diplomaté, ačkoli debata stále probíhá a plány je třeba ještě dokončit. Diskuse se zaměřují na požadavek, aby země od podzimu do jara snížily spotřebu plynu o určité množství. Podle dvou z diplomatů se uvažuje o snížení o 5 až 20 procent, přičemž se očekává konečná dohoda mezi 10 a 15 procenty.

Pokud budou pravidla schválena, umožní to komisi spustit povinné snížení spotřeby, buď z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň dvou zemí.

První debata o návrhu proběhne na středečním zasedání Výboru stálých zástupců i s generální ředitelkou Komise pro energetiku Ditte Juul-Jørgensenovou a technická práce na právním textu bude rychle následovat, uvedli diplomaté.

Velkou výzvou nebude technická příprava návrhu, ale získání zemí, které jsou méně zranitelné vůči přerušení dodávek plynu, pro plán, uvedl jeden z diplomatů.

Síkela svolal ministry pro energetiku

Země EU také pracují na zvýšení svých zásob plynu v rámci příprav na zimu. V pondělí ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol varoval, že unie musí v létě výrazně snížit spotřebu zemního plynu, aby se připravil na možnost zimy bez ruských dodávek.

Český ministr průmyslu Síkela svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Řekl to v úterý ve Sněmovně. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.

Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat. Zmínil, že mohou Gazpromu nabídnout alternativní trasy pro ruský plyn.

Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v Česku o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česku vydržela zřejmě až do března, uvedl Síkela.