1 TÝDENÍK ECHO

Jak chyby urbanistů udělaly z Molenbeeku hnízdo teroristů

NOVÉ

Témata: ,

Molenbeek. Jak se mohla stát jedním z ohnisek světového terorismu historická městská čtvrť, kam je to z centra Bruselu, hlavního města Evropy, blíž než k Evropskému parlamentu? S tím si nejpozději od pařížských útoků lámou hlavu tajné služby, politici, sociologové i architekti. Nevystačí si s tím, že se ve Starém Molenbeeku vytvořila jedna z největších islámských komunit v Evropě. A i kdyby si s tím vystačili, proč se ti přistěhovalci zastavili právě na břehu kanálu Brusel-Charleroi?

Je známo, že radikální islám do Molenbeeku importovali kazatelé vyškolení v Saúdské Arábii a že také terorismus sem byl dovezen z ciziny. Proč ale právě v Molenbeeku žili lidé jako Fouad Belkacem a proč právě zde získali tak širokou podporu k vytvoření široké sítě islamistických verbířů s názvem Sharia4Belgium?

Odpověď na složité otázky je banální. Bruselští radní zanedbali rozvoj části města, a proto se stalo ideálním prostředím pro základnu islámského terorismu. Řečeno víc dramaticky: Molenbeek prošel řadou urbanistických katastrof, které měly na místní populaci tak zničující dopad, že to muselo skončit opravdu hodně špatně.

Přesně k takové odpovědi došli západoevropští žurnalisté, kteří průběžně brousí několika ulicemi Starého Molenbeeku. Když v samotných ulicích nenajdou nic horšího než pár zašlých domů, z nichž některé by zasloužily demolici, obracejí se k minulosti a píší články s názvy „Sklízíme jedovatou setbu“ a podobně. Asi nejlépe z dosavadních pokusů vyšla kniha V Molenbeeku od místního autora Hanse Vandecandelaera. Výhodu má v tom, že se na rozdíl od běžných novinářů nemusel soustředit na místní drogovou scénu, obcházet zdejších dvacet mešit a pozorovat výrostky, jak nevhodně pokřikují, když kolem projde žena evropského původu. Mohl popsat celou historii Molenbeeku, a odhalit tak pár zlomových momentů, které o tragédii jednoho města rozhodly.

Molenbeek není jedinou bruselskou čtvrtí, která měla někdy v historii problémy. Do potíží se dostalo celkem pět obcí, které obklopují centrální Brusel ze severozápadu od Sint-Joostu přes Schaarbeek, Molenbeek a Anderlecht k Sint-Gillisu. Během průmyslové revoluce se do nich stahovali za prací lidé ze širokého okolí, konkrétně počet obyvatel Molenbeeku vyrostl ze dvou tisíc v roce 1820 na 70 tisíc před první světovou válkou. Z hlediska průmyslníků měl výhodnou polohu u přístavu, který spojoval Brusel s námořním přístavem Antverpy i uhelnou oblastí na jihu Belgie. Proto se zde usídlil třeba výrobce lokomotiv Cail, Halot & Cie. Před rokem 1930 se však dostavila krize a průmysl se významněji neprobudil ani po druhé světové válce. Vysoká nezaměstnanost byla důvodem, proč se oblouku mezi Sint-Joostem a Sint-Gillisem začalo říkat „Chudý srpek“, nově se přezdívka modernizovala na „Chudý půlměsíc“. Jako kdyby Praha měla svůj chudý půlměsíc od Žižkova přes Karlín, Holešovice a Smíchov až do Braníku.

Celý článek o Molenbeeku a o tom, zda podobné problémy nehrozí i u nás, si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde

Z nového čísla Česko jako popelnice Evropy? Babiš brojí proti nekvalitním potravinám, sám má máslo na hlavě

Echo týdne: Abstinence, mládí a volby ● Rozhovor: Justici máme odolnou ● Komentář: Na rozpočtovém nebi se zatahuje ● Recenze: Jak se člověk stává sviní ● Civilizace: Remek, Krtek a kdo po nich?

Víte o nějakém masochistovi? O zapeklitých záležitostech na polích nejen kulturních

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.