Zeman dostal v Arménii sud brandy. Odvézt si ho ale nesmí
Zeman v likérce
AKTUALIZOVÁNO
Láhev dvaasedmdesátileté brandy dostal prezident Miloš Zeman při návštěvě likérky Ararat v arménské metropoli Jerevanu. Zároveň obdržel vlastní sud s asi 400 litry této lihoviny, který však zůstane ve sklepích podniku. Prezidenta, který je znám svým kladným vztahem k alkoholu, dárky evidentně potěšily. Hostitelům na oplátku v žertu slíbil, že pro ně bude v Česku pracovat jako neplacený agent. Zeman podnik navštívil v rámci své státní návštěvy Arménie.
Likérka Ararat vyrábí brandy od roku 1887. Jejich výrobky jsou celosvětově známé jako „koňak Ararat“. I když má Francie na koňak autorská práva, v minulosti jerevanská likérka uspěla v jedné soutěži v Paříži. Francouzi očarováni kouzlem Araratu výrobci povolili používat název „koňak“. Jeho velkým příznivcem byl například i bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill nebo sovětské špičky. V likérce se například vypráví příběh o ruském prezidentu Borisi Jelcinovi z 90. let. Hosty prý při návštěvě vážili na speciální váze. Podle toho, kolik vážil, si odnesl brandy. Jelcin proto pozval na váhu i své bodyguardy.
Zemanovi hostitelé ve čtvrtek představili historii firmy i její produkty a ukázali mu sudy, ve kterých koňak několik let zraje. Pro českého prezidenta také připravili ochutnávku nápoje.
Zároveň mu darovali lahev koňaku ročníku 1944, tedy z roku, kdy se Zeman narodil. Jeden z asi 400 litrových sudů opatřili plaketou, která mu zaručuje vlastnictví zrající brandy. Český prezident si tak bude moct kdykoli vyžádat vzorek na ochutnání nebo přijet koňak popít.
Zeman ve čtvrtek posnídal s arménským premiérem Hoviken Abrahamjanem a na několik minut se opět setkal s prezidentem Seržem Sargsjanem. Nejvyšší arménský představitel se se Zemanem rozloučil ceremoniálem na zahradním prostranství prezidentského paláce.
Na závěr návštěvy Zeman zavítal do kláštera Chor Virap, kde se setkal s místním představitelem jezídské komunity Amo Šarojanem. Zeman již ve středu při setkání s novináři na dotaz řekl, že jezídi o setkání požádali sami. „Mně bylo potěšením tomuto setkání vyhovět,“ řekl.
I když se víra jezídů skládá z prvků mnoha náboženství včetně křesťanství či islámu, jsou často utlačováni a pronásledováni. V poslední době stovky až tisíce jezídů zabili válečníci takzvaného Islámského státu. Zeman poznamenal, že světové společenství jim příliš v této těžké situaci nepomohlo. „Pokud jsem správně informován, pomohli jim kurdští pešmergové, kteří osvobodili toto společenství na té uzavřené hoře. Já si samozřejmě této pomoci velmi vážím,“ řekl Zeman o nedávné situaci v Iráku.
Mezinárodní obchod
Zeman při návštěvě v Arménii promluvil také na téma ekonomiky. Český prezident tvrdí, že obchodní výměna mezi Českou republikou a Arménií je příliš nízká. Přivezl proto s sebou podnikatelskou delegaci, kterou vypravila Hospodářská komora. Do Arménie se vydal i její prezident Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu a místopředseda vlády. Zatímco Česko do Arménie vyváží zboží za 569 milionů korun, opačným směrem putuje zboží jen za 54 milionů Kč.
Zeman se při svém vystoupení na podnikatelském semináři nad nízkým obchodem pozastavil. Řekl, že proto s sebou přivezl řadu úspěšných podnikatelů. Oproti jiným prezidentovým cestám ale tentokrát do Arménie jela méně početná podnikatelská delegace. Zeman před arménskými podnikateli pochválil mladoboleslavskou Škodu nebo české pivo, které je podle něj nejlepší na světě. Zopakoval svůj oblíbený bonmot, že je sice pěkné jíst jablka, ale důležitější je sázet jabloně.
„Investice je jablkový strom s hlubokými kořeny, kořeny přátelství mezi Českou republikou a Arménií,“ řekl prezident.
Ekonomická témata byla i jedním z bodů rozhovoru mezi prezidentyZemanem a Sargsjanem. „Shodně jsme konstatovali, že ekonomická výměna je poměrně nízká,“ řekl Zeman na tiskové konferenci.
