Nebyl jsem armádní ideolog, jen ‚kominická koule‘, brání se Eichler

Další z odmítnutých profesorů Jan Eichler se poprvé oficiálně vyjádřil k tomu, že prezident Miloš Zeman nepodepsal jeho jmenovací dekret. Eichler ještě za komunismu působil v armádě. Popírá však tvrzení Hradu, že tam dělal hlavního ideologa. Ve svém prohlášení také argumentuje tím, že už třikrát úspěšně prošel různými typy lustračního řízení. 

Vedle lustrací ministerstva vnitra, díky nimž v roce 1992 získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku, prošel prý Eichler také o rok dříve tzv. atestacemi. V jejich rámci ho prověřovali tehdejší náměstek ministra obrany a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu. Třetí lustraci si podle něj udělali sami Francouzi krátce předtím, než ho prezident Jacques Chirac v roce 2003 jmenoval do hodnosti Důstojník Národního řádu za zásluhy. 

Eichler je odborník na mezinárodní politické vztahy z Ústavu mezinárodních vztahů, který absolvoval profesorské řízení na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Nyní vehementně odmítá, že by byl hlavním ideologem někdejší hlavní politické správy. „Tato funkce byla ve skutečnosti vyhrazena pouze generálům. (...) Já jsem byl vždy na základní funkci ‚starší instruktor‘ s plánovanou hodností podplukovník (do té jsem byl povýšen v roce 1988), čemuž se oficiálně říkalo ‚koncový pracovník‘, neoficiálně pak ‚kominická koule‘,“ uvedl.

V armádě, v níž za komunismu působil, také prý nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Existovala pouze funkce propagandisty, kterou vykonával. Jeden rok v 70. letech. Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (CSc.). 

Čtěte také: Zemanův odpor zablokoval jmenování. Ministr akt zrušil 

Na přelomu 70. a 80. let byl vyslán na funkci sekretáře a leteckého přidělence do Paříže. „Mými hlavními úkoly byly každodenní analýzy denního tisku, odborných časopisů, monografií, korespondence s ministerstvem obrany a s Generálním štábem Francouzských ozbrojených sil,“ popsal těžiště své pracovní náplně. Setkával se také československými odbojáři, kteří trvale žili ve Francii. 

V souvislosti s tím, že ho kvůli jeho minulosti prezident odmítá jmenovat profesorem, Eichler připomněl zahraniční zkušenosti jednoho z francouzských profesorů. Ten mu vyprávěl, že ve Francii se k profesuře dopracovalo i několik bývalých velitelů z války v Alžírsku a na amerických univerzitách si profesuru udělali i někdejší velitelé vietnamské války. Nevidí tedy žádný problém, proč on by profesuru nemohl dostat také.

Eichler je jedním ze tří kandidátů na profesuru, jejichž jmenovací dekrety odmítl prezident Zeman podepsat. Zbývající dva, Jiří Fajt a Ivan Ošťádal, prošli řízením na Univerzitě Karlově (UK). Také jim prezident vyčítá údajné hříchy z minulosti.

Zemanův krok narazil na silný odpor akademické obce. Rektoři i řada nově jmenovaných profesorů byli připraveni slavnostní ceremoniál plánovaný na čtvrtek 7. května bojkotovat, proto byla nakonec akce zrušena. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se chce kvůli vyhrocené situaci sejít s prezidentem za přítomnosti rektora UK Tomáše Zimy a rektorky VŠE Hany Machkové. Termín schůzky zatím není znám, řekl dnes ČTK hradní mluvčí Jiří Ovčáček.