Diagnóza covid: Nemocnice inkasovaly na příplatcích miliardy, tento byznys teď končí

PŘÍPLATKY ZA PACIENTY S COVIDEM

Diagnóza covid: Nemocnice inkasovaly na příplatcích miliardy, tento byznys teď končí
Nemocnice vydělávaly na příplatcích za péči o pacienty s covidem-19. Samotné onemocnění se u nich ale nemuselo vůbec projevit, stačil pozitivní test. Od letoška jim ale tento byznys skončil. Foto: Shutterstock
3
Domov

Jakub Fujáček

Vést pacienty jako nemocné s covidem-19 se nemocnicím vyplácelo. Za člověka s pozitivním testem totiž inkasovaly od zdravotních pojišťoven několikanásobné částky. A to i za bezpříznakové. Pro příklad: za péči o nemocného, který leží na JIP a je zároveň pozitivní na koronavirus, dostávala vloni nemocnice týdně skoro o 300 tisíc korun navíc. Pokud šlo o pacienta napojeného na mimotělní oběh (ECMO), dostala nemocnice z veřejných peněz o 400 tisíc korun víc než za běžného pacienta. Podle zjištění deníku Echo24 současné vedení ministerstva zdravotnictví však tyto příplatky nyní zarazilo. Na kvalitu péče by to podle vyjádření úřadu nemělo mít vliv. Jen VZP přitom zaplatila na povinných příplatcích nemocnicím od začátku epidemie kolem 20 miliard korun.

Lidé s diagnózou covid přinášeli českým nemocnicím od začátku epidemie značné příjmy. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) se rozhodlo přispívat nemocnicím na tuto péči od jara 2020, kdy se ukázalo, že kvůli výpadku plánovaných operací budou mít nemocnice značný úbytek příjmů.

Vydáním takzvané kompenzační vyhlášky ministerstvo tehdy nařídilo, že ze zdravotního pojištění se bude zdravotnickým zařízením, která pečují o „covidové pacienty“, kompenzovat část příjmů. Za každého hospitalizovaného pacienta, který měl pozitivní test, tak nemocnice dostávaly tzv. finanční bonifikaci. Peníze měly jít především na ochranné obleky a další prostředky.

Z dat od VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna), která má deník Echo24 k dispozici, vyplývá, že v loňském roce získaly nemocnice na úhradách za zdravotní péči za týden léčby pozitivně testovaného pacienta, který byl umístěn na jednotku intenzivní péče s plicní ventilací, celkem 437 269 korun. Pokud by mu nebyla covidová diagnóza zapsána do zdravotní dokumentace, dostávala by nemocnice jen 157 500 korun. Týdenní rozdíl tedy činil 279 769 korun.

Nejvíc získávaly nemocnice za pacienty, kteří byli umístěni na mimotělní oběh (ECMO). Za týden léčby pacienta s covidem si mohla nemocnice v minulém roce naúčtovat podle vyhlášky 693 448 korun. Pokud by měl test negativní, inkasovala by pouze 280 000 korun. Jeden den péče o pozitivně testovaného pacienta tak vyšel plátce zdravotního pojištění, kteří do systému přispívají každý měsíc, o 59 064 korun dráž. Nemocnice se proto v některých případech snažily podle informací redakce vést pacienty jako nakažené co nejdéle. Vykazovat je jako pozitivní mohly ale nejdéle dvacet dnů, jak upozrňuje mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Příplatky za covidové pacienty v roce 2021.
Příplatky za covidové pacienty v roce 2021. Foto: Všeobecná zdravotní pojišťovna

Ještě do konce května minulého roku se příplatky za pacienty s covidem vztahovaly dokonce i na standardní lůžka. Příplatek tehdy činil 1 000 korun za den. Od začátku června 2021 ale už příplatky za pozitivně testované pacienty, kteří byli v nemocnici například s frakturou ruky a zároveň byli pozitivní na koronavirus, hrazeny nebyly.

Příplatky za covid končí, oznámilo ministerstvo

Ministerstvo zdravotnictví pod taktovkou Vlastimila Válka (TOP 09) v úterý oznámilo, že zvýhodňování covidových pacientů od letošního roku zcela končí. Bonifikace už neshledává jako nutné. „Pro rok 2022 úhradová vyhláška (vyhláška č. 396/2021 Sb.) v akutní lůžkové péči již neobsahuje žádné bonifikace a navýšení úhrady spojené s onemocněním covid-19,“ potvrdil pro deník Echo24 mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.

„Vyhláška v tomto ohledu plně vychází z výsledků dohodovacího řízení, kde v segmentu akutní lůžkové péče nemocnice a zdravotní pojišťovny dospěly k dohodě na úhradách pro rok 2022, které již žádné navýšení na pacienty s covid-19 neobsahují a toto onemocnění je tak z hlediska úhrad standardizováno,“ vysvětluje Jakob.

V minulých letech byly podle něj příplatky nutné z důvodu vyšších nákladů na péči. Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví mělo jít o „vysoké příplatky pro personál na covidových odděleních, ochranné obleky, organizační opatření v nemocnicích, stavební úpravy apod.“

„V roce 2022 má epidemie covid-19 nicméně již jiný charakter než v minulých obdobích a ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli nemá ani mandát k případnému vydání kompenzační vyhlášky, jelikož pro rok 2022 neexistuje kompenzační zákon, který tento mandát uděluje (poslední je platný pro rok 2021 – zákon č. 160/2021 Sb.). To, zda i pro rok 2022 bude potřeba přijmout kompenzační zákon a vydat kompenzační vyhlášku, nebo zda si zdravotnictví vystačí s úhradovou vyhláškou, bude předmětem dalších analýz a jednání a v tuto chvíli v této věci neexistuje jednoznačné stanovisko,“ uvedl Jakob.

Na konci minulého týdne bylo v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 2973 pacientů na běžných lůžkách. Virus u nich byl sice prokázán, ale ve velké části případů nebyl příčinou samotné hospitalizace. Celkem 192 lidí pak bylo k neděli podle dat ministerstva zdravotnictví hospitalizováno s covidem ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče. Ve vrcholném období epidemie (na začátku března 2021) bylo hospitalizováno najednou 9242 lidí s covidem, z toho 2038 ve vážném stavu.