1

Letnice a svátek dračích člunů

Klimatický pás udává podmínky života a spoluvytváří civilizace. Lidé podobného podnebí si i přes zeměpisnou vzdálenost více rozumí. Mírný pás – čtyři roční období, s pastevectvím a rolnictvím, až v novověku trochu začouzený průmyslem, dává podobné prožitky Evropě i Dálnému východu. Naopak kmenová společenství pouští a tropických pralesů je pro nás „mírňáky“ mnohem těžší načíst.

Etnologii dělá zábavnou mix odlišností a podobností, třeba svátků z opačných konců euroasijského kontinentu. A letos se nám poštěstilo skoro souběžné setkání dvou zelenočervených svátků: svátku dračích člunů, kalendářně uspíšeného na 30. května (jinak: 20.6.2015, 9.6.2016, 18.6.2018) a letnic, mírně opožděných na 4. června 2017 (24.5.2015, 15.5.2016, 20.5.2018).

Letnice, seslání Ducha svatého na apoštoly, jsou slaveny 50 dnů po Velikonocích. Vycházejí z židovského svátku, velmi zjednodušeně z předání Zákona (Desatera) Mojžíšem na Sinaji. Je v nich znát i předkřesťanské, animistické vítání příchodu letního tepla a světla, hlavně při otevírání studánek a pramenů, žehnání křestní vody nebo vymycování temných sil březovými metlami.

U nás v Beskydech (Valašsko, Lašsko) letnicemi začínaly letní radovánky: zahajovala se posezení u ohňů, toulání a nocování v přírodě nebo koupání v řekách a potocích. Říkalo se: „na Svatý duch do vody buch“ a naše Ostravice začala mít už přijatelných 16 stupňů, tak jsme se „chodili do řeky kupat a stavět hraze“. O nedělním svátku se v kotlíku na ohni smažila vaječina, na špeku a cibulce, se zelenou příměsí pažitky, podávaná na krajících voňavého chleba. Letniční pondělí přestalo být státním svátkem už po válce a primitivní ateismus komunistů vytěsnil z českého povědomí letniční neděli i pondělí.

Východoasijský „Svátek dračích člunů“ bývá častěji nazýván „Svátek dvou pětek“ (přichází pátého dne pátého lunárního měsíce). Slaví jej Číňané, Japonci, Korejci a Vietnamci, jeho obdoba jde i dál na jih, přes Malajsii až do Indonésie. Je vázán na prastarý kult draka, v Asii původně božstva deště, spojeného i s pozemskou vodou. Symbolické ztvárnění dračí síly, nespoutaných sil země a vod, se mohlo inspirovat klikatícími blesky, aligátorem čínským, několikametrovými jesetery a dalšími přírodními úkazy, ale pokaždé nese vědomí vše naplňující animální moci.

Svátek dotvořila konfuciánská tradice vlasteneckým mýtem o státníku a básníku Čchü Jüanovi (Qu Yuan). I přes Čchü Jüanovo úsilí přivedli egoističtí vládcové jeho vlast, stát Čchu (Chu), do rukou nepřátel. Zdrcený Čchü Jüan, s velikým kamenem v náručí, se vrhl do řeky Mi-luo (snad 278 př.n.l.). Ani množství člunů pak nenašlo jeho utopené tělo, a tak se prý na jeho paměť zavedly soutěže člunů, zdobených klikatými draky. Řadě pádlařů udává rytmus bubeník, na prvním místě sedí nejsilnější pádlař a kormidelník na konci lodě ladí směr. Vyhrát je čest, ale celá akce je hlavně lidová zábava, radost a veselí.

Jižní Čínu, dolů od Dlouhé řeky Jang-c‘, protkávají řeky a jezera, takže pádlovat je kde. Na sušším severu se namísto dračích člunů jen připravují bochánky, knedlíčky z lepivé rýže – cung-c‘ (zongzi), balené do zeleně bambusového listu. Seveřané je často plní sladkou jujubou – čínskými datlemi, v deltě Dlouhé řeky je rýže zase nasáklá vepřovým bůčkem, takže to bývá velmi vydatná svačina. Rozbalené bambusové listy se poměřují, komu připadne ten nejdelší. Někteří cizinci z neznalosti jí tyto rýžové zámotky i s bambusovým listem, ale ten je opravdu jen pro pandy. Bochánky se během svátku házejí do vody rybám jako obětina, aby si daly rýži a nechaly básníka na pokoji. Sbalené do zeleného trojúhelníka, mají bochánky cung-c‘, tvarem a barvou vlastně docela blízko k symbolům křesťanských letnic…

Lokálně se také pilo rýžové víno, někde barvené červeným realgárem, který evokoval drahokam barvy granátového jablka. Moderní věda v realgáru odhalila sulfid arzénu, dnes úspěšně užívaný při výrobě pesticidů, takže se od této tradice raději upustilo.

Svátek dračích člunů má ještě méně frekventovaný název čung-sia (zhongxia) – svátek půle léta (druhého měsíce léta). Ten nejvíc vystihuje přerod jara v čerstvé léto. Všude se uklízí, u nás se na letnice příbytky zdobily ratolestmi, za okna a obrázky se dávaly březové, lípové, bukové a jiné větvičky. Zeleň léta otevírala příbytky a lidé si jej začali užívat. V Číně se kolem dveří a oken věšely svazky léčivého pelyňku, puškvorce a česneku. Kromě duchovní roviny má rostlinná výzdoba i zdravotní účinky, neboť prý odpuzuje hmyz a čistí vzduch.

Tradice v sobě nesou pobavení a praktické rady, ale nad nimi je pokaždé ještě inspirující duchovní sdělení, abychom se neocitli ve frustraci z vlastní kulturní prázdnoty a ve strachu z cizího.

Příběhem obou svátků je přerod jara v léto, ale také vyjevení síly. Jako ta proměna skrývajících se, vystrašených apoštolů, které v jeruzalémském domě tenkrát překvapil zvuk vichru a vize ohnivých jazyků na hlavě každého z nich, jak k nim sestoupil Duch svatý. Najednou se cítili plni odvahy, síly a radosti a vyšli ven bez strachu zvěstovat svou víru. A o tom asi jsou letnice, jízdy dračích člunů i náš život.

Z nového čísla Populisté. Příští zastávka násilí. Debata v předvečer voleb do Evropského parlamentu

Echo týdne: Piráti, čučche a protinožci ● Komentář: Tunel není ● Esej: Spojené státy evropské? Už jsou sešněrovanější než ty americké ● Kauza: Elfové na hlídce proti ruským trollům ● Fenomén: Jak skončit Hru

Vláda zvýší lidem poplatky za banku a zdraží půjčky Dánský specialista na střední Evropu Lars Christensen
Poslední pražský bohém Ohlédnutí za neobyčejným životem Radomila Uhlíře

/
Autor je sinolog, etnolog a právník

Autor je sinolog, právník a poradce, zaměřený na spolupráci s Čínou.  www.vitconsulting.cz

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.