Podjatost soudu: Kauzu Nagyové a rozvědky bude řešit jiný senát

Odvolací soud změní složení trestního senátu v kauze bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové, a údajného zneužití Vojenského zpravodajství (VZ). Vrchní soud v Praze (VS) vyhověl stížnosti dvou obžalovaných na podjatost soudu, který se odmítl z projednání sám vyloučit. Odvolací Městský soud v Praze (MS) bude příští rok řešit odvolání proti květnovému verdiktu, který aktéry zprostil obžaloby. Podle informací ČTK ještě není složení nového senátu určené.

Vrchní soud vyhověl bývalému šéfovi VZ Ondreji Páleníkovi a jeho někdejšímu podřízenému, zpravodajci Janu Pohůnkovi. O vývoji v případu informovala Česká televize. Vedle dvou důstojníků a Nečasové je v případu obžalovaný Páleníkův nástupce Milan Kovanda. Soudkyně MS Jarmila Löfellmannová se odmítla z případu vyloučit, advokáti obžalovaných proti tomu podali stížnost, kterou nyní přehodnotil VS.

Námitka obviněných se týkala soudního senátu, který v případu už dříve rozhodoval – loni zrušil verdikt soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleny Králové, která Nečasové udělila podmínku, Pohůnkovo trestní stíhání zastavila a zbylé aktéry předala ministerstvu obrany k dořešení. Odvolací městský soud ale vrátil případ k projednání v hlavním líčení. Králová pak letos v květnu čtveřici osvobodila, proti čemuž se odvolal státní zástupce. Páleník s Pohůnkem ale následně žádali změnu soudního senátu, protože případ měli řešit ti samí lidé ze senátu Löfellmannové.

Čtveřici hrozil za zneužití pravomoci pětiletý trest vězení. Podle obžaloby nechala na podzim 2012 Nagyová sledovat manželku tehdejšího premiéra a svého partnera Petra Nečase Radku, aby na ni sehnala kompromitující materiály. Kauza vedla k pádu vlády, Nečas se později s Radkou rozvedl a vzal si Nagyovou. Soudkyně obvodního soudu ale tvrzení vyšetřovatelů odmítla, podle jejího rozsudku se trestný čin nestal. Z odůvodnění verdiktu vyplývá, že důležitá byla mimo jiné svědecká výpověď Nečase. Expremiér vypovídal kvůli utajovaným informacím za zavřenými dveřmi, soudkyně v odůvodnění uvedla, že Nečas soudu potvrdil své tehdejší obavy o rodinu. Obrátil se prý na důstojníky, aby situaci prověřili, a Nagyová prý byla coby vysoce postavená úřednice prostředníkem v komunikaci.

Králové osvobozující verdikt vyvolal diskuse a někteří politici postup žalobců kritizovali. Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.