Vysoké školy čeká sebehodnocení i tvrdší tresty

Vysoké školy čeká sebehodnocení i tvrdší trestyNOVÉ
Domov

Nový zákon

Jan Kálal

Vnitřní hodnocení kvality vzdělání, přísnější podmínky akreditace i povinné zveřejňování interních pravidel na internetu. To jsou jen některé novinky, které pro vysoké školy zavádí obsáhlá novela vysokoškolského zákona. Normu v pondělí projedná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a účinná má být už od 1. září letošního roku.

Na problémy s kvalitou vzdělávání zejména na soukromých vysokých školách by měl konečně reagovat zákon. Ministerstvo školství navrhuje úpravy, které mají školám po ztrátě akreditace ztížit její opětovné získání. Nově budou muset akademické instituce zřizovat radu pro vnitřní hodnocení, profesory a docenty čeká pak evidence ve speciálním registru.

Čtěte také: TÝDENÍK ECHO: Miliardový byznys s diplomy ničí vysoké školy

Rada pro vnitřní hodnocení bude podle návrhu zřízena statutem vysoké školy a předsedat jí bude rektor. Kromě něj bude dalším členem předseda akademického senátu. Ostatní členy bude jmenovat a odvolávat rektor, přičemž jeden z členů radu má být vždy z řad studentů. Délku funkčního období nechává zákon na libovůli škol, stanuje ale výčet úkolů, které na orgán čekají.

Rada má například schvalovat návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a také systému vnitřního hodnocení kvality téhož. Tato pravidla má přitom posoudit ještě předtím, než s nimi rektor přijde do akademického senátu. Rada má také řídit průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti, zpracovávat o tom zprávu a vést průběžné záznamy.

Autoři zákona se přitom snaží zamezit tomu, aby si rektor najmenoval radu pro vnitřní hodnocení podle svojí libovůle. Ke jmenování a odvolání jednotlivých členů musí nejdřív získat předchozí souhlas akademického senátu, jinak budou jeho personální kroky neplatné.

Pokud škola o akreditaci oboru zažádá neúspěšně nebo o ni přijde, může si novou žádost podat až za dva roky. V případě spáchaného správního deliktu může škola o akreditaci požádat až po pěti letech.

Nová evidence uměleckých výstupů

Novinkou týkající se uměleckých vysokých škol je povinná evidence uměleckých výstupů, která má zajistit možnost jejich hodnocení a porovnání. Registr podle návrhu povede ministerstvo školství a půjde o informační systém veřejné správy. Evidovat se mají osobní údajů autorů uměleckých děl a také údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení.

Veřejné i soukromé vysoké školy mají mít shodně povinnost informovat na internetu o omezení nebo odnětí institucionálních akreditací a akreditací svých studijních oborů – stejně jako o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. Na webu škol se mají také objevit jejich registrované vnitřní předpisy i údaje o jejich platnosti. Pokud škola o akreditaci oboru zažádá neúspěšně nebo o ni přijde, může si novou žádost podat až za dva roky. V případě spáchaného správního deliktu může škola o akreditaci požádat až po pěti letech.

Norma přichází také s nástrojem na odebírání titulů. Školy ho budou moci využít ve chvíli, kdy zjistí, že držitel diplomu v důsledku svého úmyslného trestného činu nesplnil podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem nebo školními předpisy. A také za situace, kdy se dotyčný dopustil plagiátorství.

Zákon specifikuje také podmínky, za kterých může ministerstvo školství sebrat soukromé školy státní souhlas nutný pro působení v oboru. Je to možné například v případě, kdy škola nemá rok od udělení tohoto souhlasu akreditovaný žádný studijní program ani institucionální akreditaci pro jakoukoli oblast vzdělávání. A nebo pokud v průběhu jednoho roku přišla o akreditace více než dvou studijních programu, případně o institucionální akreditaci pro alespoň dvě oblasti vzdělávání.

Norma přichází také s nástrojem na odebírání titulů. Školy ho budou moci využít ve chvíli, kdy zjistí, že držitel diplomu v důsledku svého úmyslného trestného činu nesplnil podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem nebo školními předpisy. A také za situace, kdy se dotyčný dopustil plagiátorství. Rektor bude moci zahájit přezkumné řízení vedoucí až k odebrání titulu do tří let od nabytí právní moci rozsudku za úmyslný trestný čin nebo do tří let od „vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky“. Přezkumná komise má být podle návrhu sedmičlenná, kdy šest lidí vybere rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků. A sedmým členem bude student školy.

Ministr se bude moci postavit návrhu na jmenování profesora

Změny v zákoně se mají týkat také jmenování profesorů, které opakovaně problematizoval prezident Miloš Zeman. Norma dál počítá s tím, že profesory jmenuje prezident republiky na návrh vědecké nebo umělecké rady školy, který mu doručil ministr školství. Dokonce to má ze zákona dělat povinně minimálně dvakrát ročně. Zároveň se tu ale objevuje nová možnost, aby ministr mohl vrátit návrh na jmenování profesorem věděcké nebo umělecké radě školy, „pokud nebyl dodržen postup při řízení“ stanovený zákonem. Takový krok musí ale šéf resortu školství odůvodnit.