Navzdory rétorice a nákupu zbraní z USA vojenská pomoc Ukrajině z EU prudce klesá
ZBRANĚ PRO UKRAJINU
Vojenská pomoc Ukrajině zaznamenala v červenci a srpnu 2025 prudký pokles, a to i přes rétoriku evropských představitelů a zavedení iniciativy NATO s názvem Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), tedy evropský nákup zbraní z USA a jejich přesun na Ukrajinu. Finanční a humanitární pomoc naopak zůstala stabilní a je poskytována převážně institucemi EU. Uvádí to nejnovější analýza německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku.
Většina vojenské pomoci během sledovaného období pocházela z nové iniciativy NATO PURL. Ta byla dohodnuta v červenci na setkání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a umožňuje NATO získávat zbraně „připravené k použití“ z amerických zásob pro Ukrajinu, financované jinými členskými státy, předznamenává zpráva Kielského institutu z tohoto týdne.
🇺🇦 Ukraine Support Tracker Update: Military aid to Ukraine fell 43% in July–Aug 2025, despite NATO’s new PURL initiative. EU-led financial & humanitarian aid stayed stable at €7.5bn, 86% from EU institutions.
— Kiel Institut (@kielinstitute) October 14, 2025
Full data & details 👉 https://t.co/JFRHwkFqHc pic.twitter.com/IUGAdaXacW
Do srpna se do programu PURL zapojilo osm zemí NATO a to Belgie, Kanada, Dánsko, Německo, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
"Ačkoli byl nový mechanismus spuštěn, vojenská pomoc v červenci a srpnu výrazně poklesla. Poté, co USA na začátku roku 2025 přestaly oznamovat nové balíčky pomoci, zasáhly evropské země a výrazně rozšířily svou vojenskou podporu. V důsledku toho průměrná měsíční alokace vojenské pomoci v první polovině roku 2025 překročila alokace v letech 2022–2024 – a to i přes absenci příspěvků USA. Tato dynamika se však v létě zhroutila," píše se v analýze.
Podle šetření institutu vojenské alokace z evropských zemí klesly o 57 procent ve srovnání s lednem až červnem 2025, a to i po započtení jejich příspěvků do iniciativy NATO PURL. Analýza zdůrazňuje, že snížení vojenské podpory z Evropy bylo přitom částečně kompenzováno vyššími alokacemi z jiných zemí, především z Kanady. Ta v srpnu oznámila vojenskou pomoc ve výši 1,2 miliardy euro, z čehož část byla poskytnuta prostřednictvím mechanismu PURL. "Pokud započítáme celkovou pomoc – včetně pomoci od evropských dárců a dalších – měsíční pokles pomoci činil 43 %.," dodává Kielský institut pro světovou ekonomiku.
Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung, který se analýze německého institutu také věnuje, je největší nedostatek zbraní pro Ukrajinu pozorován u vícehlavňových raketových systémů, dělostřelecké munice a systémů protivzdušné obrany.
„Pokles vojenské pomoci v červenci a srpnu je překvapivý. Navzdory iniciativě NATO PURL Evropa snižuje svou celkovou vojenskou podporu. Nyní bude klíčové, jak se čísla vyvinou na podzim,“ komentoval analýzu Christoph Trebesch, ředitel Výzkumného centra pro mezinárodní finance na Kielském institutu.
Současně Trebesch upozornil, že „celková úroveň finanční a humanitární podpory zůstala poměrně stabilní – a to i bez příspěvků USA.“
