Smysl centrálních nákupů? Opozice tepe Babišův slevomat

Smysl centrálních nákupů? Opozice tepe Babišův slevomatNOVÉ
Domov

Co vše se nakoupí centrálně

Jan Kálal

Centrální nákup státní správy může přinést množstevní slevy, ale také zvýšit riziko korupce. Myslí si to exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Resort Andreje Babiše (ANO) se ale snaží obavy mírnit s tím, že velké zakázky budou pod speciálním dohledem. Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka ovšem ani novinka z dílny ministerstva financí nedokáže uspořit tolik peněz, kolik jich vláda vydává navíc na provoz státu.

Vláda pokročila v cestě k centralizaci nákupů pro stát. Ministři na středečním zasedání schválili návrh komodit určených ke standardizaci a pravidla pro centrální nakupování. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si od novinky, která se má v souhrnu týkat zboží až za 13 miliard korun, slibuje „výrazné úspory ve fungování státu“.

Úřad vlády shrnul „centrální nákupní seznam“ do pěti základních položek. Půjde o ICT komodity, tedy počítače a příslušenství, tiskárny, software, hlasové a datové služby. Dále o vozový park, pneumatiky, servisní služby a pohonné hmoty. Do třetice o kancelářské vybavení jako je kancelářský papír, spotřební materiál, pracovní pomůcky, kancelářská technika, kancelářský nábytek. Centrálně chce stát nakupovat také energii, zajišťovat správu a údržbu budov, čisticí a hygienické prostředky. A konečně i dopravu a ubytování, například tedy i letenky a jízdenky.

„Stát doposud nevyužíval svoji pozici, kterou na trhu ve vztahu k dodavatelům má. Kvůli tomu nemohl získat nejlepší možné ceny. Díky centrálnímu nákupu budeme moci mnohem lépe hospodařit s veřejnými prostředky,“ tvrdí vicepremiér Andrej Babiš.

Čtěte také: Vláda kývla Babišovi. Stát centrálně nakoupí papír, mobily i naftu

Proti vládní novince není v principu ani opozice, byť varuje před možnými nástrahami. „Centrální nákupy mohou díky množstevním slevám přinést úspory, zrovna tak jako mohou zvýšit riziko centralizované korupce,“ uvedl pro deník ECHO24.cz šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Rozvíjení centrálních nákupů je určitě správnou cestou, jak zvýšit efektivitu nakládání s penězi daňových poplatníků ve veřejné správě. Konec konců první kroky v tomto směru uskutečnila již pravicová vláda a je dobré v tom pokračovat a rozvíjet věc i nyní,“ pochválil Sobotkův kabinet ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Hned ale dodal, že ani úspora z titulu centrálních nákupů nedokáže nahradit vyšší provozní výdaje státu a peníze na zvyšování platů státních zaměstnanců.

Deník ECHO24.cz položil ministerstvu financí v souvislosti s centralizací nákupu sérii otázek. Odpovědi připravil mluvčí resortu Radek Ležatka a čtenářům je poskytujeme v plném znění.

Jaké úpravy udělala vláda v původním návrhu ministerstva financí?

Usnesení bylo upraveno tak, že pro kategorii komodit „1. ICT komodity“ stanovuje technický standard a plní roli centrálního zadavatele státu ministerstvo vnitra. A pro kategorie komodit „2. Vozový park a pohonné hmoty“, „3. Kancelářské potřeby, kancelářská technika“, „4. Energie a správa budov“ a „5. Doprava a ubytování“ stanovuje technický standard a plní roli centrálního zadavatele státu ministerstvo financí.

Dále bylo do ukládací části usnesení doplněn úkol předložit vládě do 31. října 2015 rámcový harmonogram včetně návrhu konkrétních položek, pro které bude v letech 2016 až 2020 formou meziresortních pracovních skupin definován standard a následně připravováno a realizováno nadresortní zadávací řízení.

Jak mají vypadat meziresortní skupiny, který mají vytvořit co nejvíce jednotnou poptávku státních úřadů pro centrální nákup?

Pro každou z pěti kategorií komodit bude ustanovena meziresortní pracovní skupina, do které budou přizváni zástupci ze všech resortů (komoditní specialisté). Jejich úkolem bude zpracovat návrh položek vhodných pro standardizaci a u těchto položek pak analýza stávající poptávky v jednotlivých resortech včetně podřízených organizací, návrh jejich závazného standardu a posouzení přínosů a rizik společné nadresortní veřejné zakázky (potenciál úspor, situace na trhu, zkušenosti jednotlivých resortů se zadáváním). Činnost těchto pracovních skupin bude zastřešovat společný koordinační výbor na úrovni vedoucích útvarů centrálního nákupu nebo obdobných útvarů za jednotlivé resorty.

Jak bude stát hlídat, aby se právě v momentě tvorby jednotné poptávky nestaly skupiny terčem zájmu konkrétních firem, které si budou chtít nechat poptávku pomocí vhodné parametrizace takzvaně „ušít na míru“ svých produktů? (Nejde o fiktivní příklad – v minulosti například Česká pošta vypsala tendr na nákladní automobily, který splňovaly pouze dodávky společnosti Ford, pozn. red.)

V pracovních skupinách budou zastoupeny všechny resorty, k navrhovanému standardu se budou na pracovní úrovni vyjadřovat všechny zapojené organizace (cca 500 organizací). Snaha o parametrizaci na míru konkrétní firmě by při takovém množství zapojených subjektů vyšla rychle najevo. U takto významných zakázek je rovněž běžné ověřit navržené zadávací podmínky formou předběžného průzkumu trhu, ať už nezávazným oslovením potenciálních dodavatelů nebo vlastní tržní analýzou počtu dodavatelů, kteří navrhované podmínky splňují. Plánujeme tak postupovat i v případě dalších nadresortních zakázek. Jednoznačným cílem je pečlivě definovaným a podloženým společným technickým standardem stávající praxi v zadávacích řízeních zlepšovat, nikoliv naopak.

Kterých úřadů se bude centrální nákup týkat? Ministerstev a jejich podřízených organizací? Nebo i nějakých dalších úřadů, případně místních samospráv?

V tomto prvním kroku ministerstev a podřízených organizací. Celkem se jedná o zhruba 500 úřadů. Ostatní úřady se mohou připojit dobrovolně (na základě smlouvy o centralizovaném zadávání), pokud o to centrálního zadavatele požádají.

Už je jasné, jak často bude možné nákupy konkrétních komodit uskutečňovat, aby to bylo na jedné straně pro resorty stáje ještě operativní a na druhé straně pro stát efektivní pro vyjednání co nejvýhodnější ceny?

Operativnost by měla být zajištěna tím, že centrální zadavatel uzavírá s dodavateli pouze rámcovou smlouvu, ve které upraví maximální ceny a rámcové platební a dodací podmínky. Na základě společné rámcové smlouvy si samotné organizace za předem daných podmínek svým jménem a na svůj účet uzavírají vlastní kupní smlouvy nebo objednávky. Na základě zkušeností s resortním centralizovaným zadáváním předpokládáme rámcové smlouvy uzavírané na 2-4 roky, pokud možno s více dodavateli, aby to nevedlo k monopolizaci dodavatelů a nevyřazovalo ze soutěže malé a střední podniky. Konkrétní postup bude samozřejmě různý podle konkrétní komodity, počtu potenciálních dodavatelů i aktuální tržní situaci.

Bude se na administraci centrálních nákupů nějak podílet i ministerstvo vnitra?

Ano, vláda rozhodla o tom, že gesce za ICT komodity půjde za ministerstvem vnitra. V rámci meziresortních standardizačních skupin se budeme na přípravě technického standardu těchto komodit podílet, stejně jako se bude ministerstvo vnitra podílet na přípravě technického standardu u ostatních kategorií komodit, kde má gesci ministerstvo financí.