Bankovní rada ČNB nevylučuje zavedení záporných úrokových sazeb
Vize ČNB
NOVÉ
1
Členové bankovní rady se na zářijovém zasedání shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb. Jejich zavedení by podle banky podpořilo režim devizových intervencí a pomohlo ekonomice lépe se vyrovnat s budoucím uvolněním koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila v pátek. Firmy už nyní v některých českých bankách platí za vysoké vklady, pouze za negativní úrok je rovněž k dispozici část dluhopisů české vlády.
„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnově politických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. „Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb,“ uvádí záznam.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je zmínka o negativních sazbách v záznamu slovní intervencí proti posilování koruny. „Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální,“ uvedl.
Naopak ekonom Komerční banky Marek Dřímal se domnívá, že záporné sazby opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku. „Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem tzv. exitu. který podle nás nastane ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku,“ uvedl. Důležité podle něho je, že půjde opravdu pouze o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku.
Čtěte také: ČNB v srpnu provedla druhé letošní nejvyšší intervence
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Bankovní sazby ovlivňují bankovní byznys už nyní, uvádí ekonomický deník e15. Některé banky například účtují firmám sankční úrok za vklady, které převyšují určitou hranici. Už od loňska jsou v záporu i výnosy některých českých státních dluhopisů, což podle ekonomů přináší kontroverzní výsledky. „Efektů je více, především však nižší náklady státu na státní dluh, ale také problémy penzijních fondů, pojišťoven a dalších investorů při snaze dosáhnout či udržet rozumných výnosů,“ cituje e15 hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka.
Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě „převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě“. Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
Rada rozhodla ve čtvrtek 29. září, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech.
Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce.
Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.
