Rusko dál hrozí Ukrajině kvůli Krymu přerušením diplomatických styků
Vyhrocená situace na Krymu
AKTUALIZOVÁNO
1
Rusko by mohlo přerušit diplomatické vztahy s Ukrajinou. Uvedl to ruský premiér Dmitrij Medveděv v souvislosti s nynějším údajným pokusem „ukrajinských diverzantů“ proniknout na Krym, který Rusko anektovalo v březnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Rusko zároveň ohlásilo, že přezbrojí pluk protivzdušné obrany na Krymu nejmodernějším raketovým systémem.
Navzdory anexi Krymu a následnému konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, z jehož rozdmýchání Kyjev obviňuje Moskvu a který si dosud vyžádal více než 9500 mrtvých, k přerušení diplomatických vztahů mezi oběma státy dosud nedošlo.
„Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ řekl agentuře Interfax Medveděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie. „Nechci, aby to tak dopadlo, ale – pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci – prezident (Vladimir Putin) může takové rozhodnutí přijmout,“ dodal s tím, že prezidentovi v této věci patří poslední slovo.
„Teroristickou diverzi“ na Krymu podle Medveděva schválilo ukrajinské vedení, které se tak podle něj snažilo „předvést, že vlast je v nebezpečí a že domácí problémy bude řešit až poté, co se vypořádá s jakýmisi problémy vnějšími“. To je podle něj „naprosto pochopitelný krok, avšak naprosto nemorální, zasluhující nejhlubší politování a odsouzení“.
Přezbrojení krymských jednotek
Rusko ohlásilo, že raketový pluk protivzdušné obrany anektovaného poloostrova Krym přezbrojilo na nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf. Tento krok ruské velení avizovalo již minulý měsíc, tedy ještě před nynějším vyostřením rusko-ukrajinských vztahů kvůli obviněním z Moskvy, že se ukrajinští diverzanti pokusili proniknout na poloostrov, přičleněný před dvěma lety k Rusku.
Podle západních tiskových agentur byly rakety S-400 již přepraveny na Krym. Ale podle armádního komuniké, citovaného v ruských médiích, raketový pluk převzal nové zbraně na střelnici Kapustin Jar u Volgogradu, kde již také uskutečnil první ostré střelby na cvičné cíle. Komuniké neupřesnilo, zda se pluk s novými raketami již vrátil na Krym.
Agentura AFP s odvoláním na vojenského velitele Jevgenije Olejnikova napsala 15. července, že Rusko v srpnu umístí na Krymský poloostrov vylepšený systém protivzdušné obrany S-400. „Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny,“ uvedl Olejnikov. Feodosija leží ve východní části Krymu.
Vyostření vzájemných vztahů
Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ na poloostrově Krym byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.
Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.
