Roztleskávačům eura tuhne úsměv na rtech

Roztleskávačům eura tuhne úsměv na rtech 1
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

Na přelomu milénia, v době rozjezdu eura, to byl v ekonomických kruzích hojně skloňovaný pojem. „Roseův efekt“. Dostal se dokonce do učebnic. Andrew Rose, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley, totiž v několika studiích z té doby argumentoval, že dopad měnové unie na vzájemný obchod jejích členských států je příznivý v opravdu masivním měřítku. Tak třeba ve studii z roku 2002 spolu s kolegou Reuvenem Glickem dospěl k závěru, že „vzájemný obchod libovolných dvou zemí, které se připojí k měnové unii, se téměř zdvojnásobuje“. Právě tomuto mohutnému vlivu členství v měnové unii na zahraniční obchod se začalo říkat „Roseův efekt“. Celá řada ekonomů – včetně českých – o něj opírala svoji argumentaci ve prospěch eura. Črtaly se růžové zítřky integrované evropské ekonomiky, apelovalo se za co nejvčasnější vstup ČR do eurozóny. Z Rosea se stal klíčový roztleskávač eura – ať už o tuto roli stál či ne.

Někteří jiní ekonomové – opět včetně českých – však v roztleskávacím rytmu jančit nezačali. Často to byli ti, které média zařadila k takzvaným euroskeptikům. Robert Holman, někdejší člen bankovní rady České národní banky,zpochybnil „Roseův efekt“ ve vztahu k eurozóně v květnu 2007. Připomněl tehdy, že v roce 2005 činil podíl dovozů a vývozů na hrubém domácím produktu v případě ČR, Irska, Portugalska a Řecka po řadě 105, 58, 42 a 17,5 procenta. „Zdá se tedy, že geografická blízkost má mnohem větší efekt než členství v eurozóně,“ dovodil.

Uplynulo dalších osm let a za „Roseův efekt“ staví zásadní otazník sám Rose. Své „mea culpa“ pronáší na stránkách studie, kterou počátkem letošního září publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (spoluautorem je i nyní Glick). Přiznává, že v roce 2002 učinil zásadní chybu, když předpokládal, že na zjištěný závěr – tj. potvrzení existence „Roseova efektu“ – nemá vliv druh použitého výpočetního postupu. Když Rose nově použil také jiné postupy, výsledek z roku 2002 to „rozhodilo“. Tak zásadně, že s Glickem odevzdaně konstatují, „že alespoň trochu spolehlivý odhad dopadu existence měnové unie na celkový vzájemný obchod je momentálně za hranicí našich schopností“.

Zbytek komentáře a další zprávy z finančního světa čtěte na našem partnerském webu Roklen24.cz.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články