Jak jsou na tom české ženy? Pomohou kvóty?
EU a ŽENY
AKTUALIZOVÁNO
Česko zřejmě změní svůj odmítavý postoj k návrhu evropské směrnice s kvótami pro ženy či muže pro obsazení dozorčích a správních rad velkých firem. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) předpokládá, že vláda rozhodne o podpoře evropského předpisu. Na jednání kabinet materiál odložil.
"Předpokládám, že bychom pozici změnit měli. Jako jednu ze svých priorit to označila naše nová eurokomisařka Věra Jourová. Je to docela logické. Máme ve vládním prohlášení důraz na sledování rovných příležitostí pro ženy a muže," řekl novinářům před jednáním kabinetu Dienstbier.
Podle něj má Česko v otázce rovných šancí sice nyní naléhavější problémy jako nedostatek školek, malé zastoupení žen ve vysokých funkcích či nerovné podmínky v profesním uplatnění, to ale není důvod k odmítnutí požadavku. "Rovnost šancí mužů a žen není čistě otázka antidiskriminační a lidskoprávní, ale má i velký ekonomický rozměr. Je důležité, abychom byli schopni maximálně využít veškerý potenciál ve společnosti, ne jen jedné poloviny," dodal ministr.
Čtěte také: Kvóty pro ženy v čele firem. Němečtí politici se hádají
Někdejší pravicová vláda i bývalý parlament návrh směrnice odmítly. ČR tak patřila mezi několik států, které chtěly předlohu na půdě EU zablokovat. Podpořit evropskou směrnici doporučila v létě kabinetu jeho rada pro rovné příležitosti žen a mužů. Sobotkova vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že bude "důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů" a bude "usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích". Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) už v červnu na jednání ministrů v Lucemburku řekla, že ČR nejspíš svůj přístup ke směrnici změní.
Situací se zabývá i nová zpráva Evropského institutu pro rovnost pohlaví (European Institute for Gender Equality-EIGE). Ta ukazuje, že navzdory snaze některých politiků se vyrovnává postavení mužů a žen jen velmi pomalu.
Nejnovější údaje ze 28 států Evropské unie například ukazují, že v průměru zaujímají ženy méně než třetinu míst (27%) v politických rozhodovacích pozicích v rámci národních parlamentů. U regionálních parlamentů, to bylo v roce 2013 o něco více (32 %).
Také většina členů národních vlád tvoří muži. Zpráva proto konstatuje, že se podíl žen, které se podílejí na ekonomickém rozhodování států, je pomalý, stejně, jako je jejich zastoupení ve správních radách firem veřejně kótovaných na burze.
Ženy také tvoří méně než pětinu členů rozhodovacích orgánů národních centrálních bank v Evropské unii (18%).
Zajímavé statistiky najdete ve fotogalerii.
Návrh na zavedení kvót předloni v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měli ženy či muži v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovenou hranici by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V EU by se opatření nejspíš dotkla asi 5000 firem, v Česku ani ne desítky.
S návrhem směrnice musí souhlasit europarlament i jednotlivé členské státy. Původně ho kromě Česka chtěly blokovat Německo, Británie, Estonsko i další země.
Čtěte také: Vládní plán. Ať ženy více pracují a muži zastanou i péči o děti
Podle odborníků na problematiku rovnosti je možné o vyrovnaném zastoupení mluvit při čtyřicetiprocentním podílu. Za kritickou hranici označují 30 procent. Pokud je skupina menší, nedokáže už prosazovat své názory. České aktivistky nesouhlasí s tím, že by směrnice ženy zvýhodňovala. Zdůrazňují, že čtyřicetiprocentní kvóta neplatí jen pro ženy, ale také pro muže.
Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty. Materiál počítá i s kroky ke srovnávání propasti mezi výdělky žen a mužů a k přilákání více mužů do učitelské profese či k péči o děti a starší generaci. Dokument platí do roku 2020.
