1

Další neúspěch v kauze Nagyová na obzoru

Témata: , , ,

Kauza Nagyová se od začátku pro její strůjce Iva Ištvana s Robertem Šlachtou nevyvíjela dobře. Jeden procesní neúspěch stíhal druhý, až zbylo jen obvinění ze zkrácení daně. A jakoby toho již nebylo dost, tak i zde se rýsuje další prohra. Na fiasko zadělal rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Dle jeho aktuálního rozhodnutí je totiž daňové penále trestem. A podle základních principů trestního práva platí, že nikdo nemůže být za stejný čin trestán dvakrát. Osud trestního řízení je tak i co do zkrácení daně v ohrožení.

Nejvyšší správní soud není soudem, jehož rozhodnutí mívají dopady na trestní právo. V tomto případě však nebylo zbytí. Byla před ním řešena otázka, zda v případě změny právní úpravy penále je třeba k v minulosti nastalým skutečnostem přistupovat pohledem starého či novelizovaného zákona. Ten novelizovaný byl přitom pro daňové subjekty příznivější. Avšak zákon v přechodných ustanoveních požadoval, aby se ohledně dřívějších věcí vycházelo z původní, méně příznivé úpravy. Naproti tomu z Listiny základních práv a svobod vyplývá, že pozdějšího zákona se použije všude tam, kde je to pro pachatele příznivější.

Posouzení postavení penále tak bylo klíčové. Buďto se o trestněprávní sankci nejedná, kdy v takovém případě platí zákon, a daňový subjekt má smůlu. Nebo se o trestněprávní sankci jedná, kdy v takovém případě dle pravidla „vyšší bere“ Listina zákon přebíjí. Nejvyšší správní soud proto musel tento gordický uzel přeseknout. Možností k přiklonění se k méně revoluční variantě přitom moc neměl. Evropský soud pro lidská práva totiž obdobné případy v minulosti opakovaně posuzoval, kdy dospěl ke stejnému závěru, jako nyní Nejvyšší správní soud. Penále je sankcí ve smyslu trestního práva.

Uvedené rozhodnutí bude mít v praxi naprosto zásadní dopady. A to nejenom do budoucna, leč také zpětně. Nejvyšší správní soud totiž pouze konstatuje něco, co tady platilo již dříve. Stanovení penále je sankcí, kdy dokonce není třeba ani jeho zaplacení (trest byl vynesen, avšak zda bude i splněn, je věc druhá). Proto každá osoba, které bylo v minulosti stanoveno penále, byla za svůj čin již jednou potrestána. Následný postih v rámci trestního řízení je nutno považovat za nezákonný. Ve vztahu ke kauzám minulým tak lze očekávat snahy o znovuotevření procesu. Ke kauzám aktuálním a budoucím marné snahy orgánů činných v trestním řízení o odsouzení.

Z praxe vím, že policie v rámci potírání daňových trestných činů v drtivé většině případů vychází z trestních oznámení finanční správy. Bez nich je zcela slepá. Finanční správa k podání trestních oznámení přistupuje poté, co daňovému subjektu doměří zkrácenou daň včetně penále. Nutno dodat, že co do stanovení penále nemá na výběr, jelikož zákon jeho uvalení striktně požaduje. Proto práce policie se rozhodnutím Nejvyššího správního soudu notně komplikuje. Naštěstí pro ni penále je trestem pouze pro toho, komu je uvaleno. Stanovení penále právnické osobě tak nezamezuje trestání statutárních orgánů (jednatelů). U fyzických osob to však pro policii znamená stop.

Tím se dostávám zpět ke kauze Nagyová. Pakliže finanční správa zde odvedla svou práci tak, jak jí přikazuje zákon, mělo by být paní Nečasové (dříve Nagyové) stanoveno penále. Ledaže sama podala daňové přiznání, v kterém své příjmy ve formě darů přiznala. V takovém případě se totiž jedná o snad jedinou výjimkou, kde stanovení daně není spojeno s vyměřením penále, tudíž možnost odsouzení by stále byla aktuální.

Každopádně stanovení penále by mělo v její věci vést k nemožnosti odsouzení za trestný čin pro zkrácení daně. A Janě Nečasové byla podle informací médií v září za dárky, které přijímala, stanovena finančním úřadem daň ve výši téměř 706 000 korun. Zda se však tak stalo včetně penále, se jen tak nedozvíme. To proto, a díky za to, že v rovině daňové se na rozdíl od roviny trestněprávní daňová mlčenlivost ještě stále striktně dodržuje.    

Čtěte také: Soudkyně uvěřila Nečasovi. Rozvědka bránila moji rodinu

Vyšetřování Nečasové skončilo, zapomeňte

Obžaloba proti Nečasové u soudu zkrachovala, Ištvan se diví

Kauza Nagyová: Velká operace klapá naprázdno


/
Advokát, předseda Unie daňových poplatníků ČR

JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský vystudoval Právnickou fakultu MU v Brně a Ekonomickou fakultu VŠB – TU Ostrava. V současnosti je samostatným advokátem, kdy po celou dobu své praxe se úzce specializuje na oblast řešení daňových sporů a věnuje se přednáškové a publikační činnosti v oblasti správy daní. Mimo jiné je spoluautorem šedého komentáře k daňovému řádu z nakladatelství C. H. BECK. Je předsedou Unie daňových poplatníků ČR, www.udpcr.cz

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.