NATO a USA po 13 letech končí boje v Afghánistánu
Oficiální konec bojové mise
NOVÉ
Spojené státy a Severoatlantická aliance (NATO) shromážděním na svém vojenském velitelství v Kábulu oficiálně ukončily bojovou misi v Afghánistánu. Po svržení hnutí Taliban na začátku spojenecké invaze tu alianční vojáci bojovali proti radikálům 13 let. Ozbrojenou aktivitu povstalců se ale potlačit nepodařilo. Alianční podpora afghánským jednotkám teď vstupuje do nové fáze. Od 1. ledna 2015 bude NATO především pomáhat s výcvikem afghánských bezpečnostních sil.
,,Pozvedli jsme afghánský lid z temnoty beznaděje a dali mu naději do budoucna," prohlásil podle serveru BBC velitel mise generál John Campbell. Skromný akt k ukončení bojového působení v zemi se konal v tělocvičně aliančního velitelství. Symbolická ceremonie byla poznamenána přísnými bezpečnostními opatřeními a uskutečnila se bez přítomnosti veřejnosti. 11. prosince totiž teenagerský atentátník zaútočil na francouzské kulturní centrum v Kábulu, zabil jednoho Němce a 16 lidí zranil.
Velitelé za přítomnosti spojeneckých i afghánských armádních špiček spustili vlajku Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Nahradila ji vlajka nové mise nazývající se Rozhodná podpora (Resolute Support), která bude "sloužit jako základ stálého partnerství" mezi NATO a Afghánistánem, prohlásil Campbell. Generál vzdal také čest spojencům a Afgháncům, kteří padli v boji a "zaplatili cenu za svobodu Afghánistánu". ,,Cesta, která je před námi, zůstává náročná, my ale zvítězíme," dodal Campbell.
‘More stable & prosperous than ever’? #NATO officially ends 13-yr mission to #Afghanistan http://t.co/OSBdpjoPGa pic.twitter.com/i9pin7ZRom
— RT (@RT_com) 28. Prosinec 2014
Válku v Afghánistánu zahájily Spojené státy v čele s tehdejším prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Mezinárodní síly ISAF čítaly v době vrcholu mise více než 130 tisíc členů z pěti desítek zemí. K letošnímu 1. prosinci v zemi působilo 13.336 zahraničních vojáků. Od začátku mise bylo zabito skoro 3500 příslušníků zahraničních jednotek.
Armáda ČR, která měla na začátku listopadu v Afghánistánu 281 vojáků, ztratila v rámci afghánské mise deset mužů. Pět z nich má na svědomí sebevražedný útok z letošního července.
Mise, ve kterou se ISAF přemění, bude nebojová. Zhruba 13.500 mužů a žen z členských států NATO a 14 partnerských zemí bude především pomáhat s výcvikem afghánských bezpečnostních sil. Skoro 11 tisíc jejích členů by měli tvořit Američané. Parlament ČR letos v říjnu schválil nasazení 310 vojáků v této nové misi.
#NATO SG @jensstoltenberg's statement on a new chapter in #Afghanistan http://t.co/97gAtLa37D pic.twitter.com/MVwa2jyqTf
— NATO (@NATO) 28. Prosinec 2014
,,Bezpečnost Afghánistánu bude plně v rukou 350 tisíc afghánských vojáků a příslušníků policie. Spojenci z NATO společně s mnoha partnerskými zeměmi ale setrvají, aby jim zajistili výcvik, poradenství a podporu," uvedl v prohlášení generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Někdejší vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban nepřestává být i více než deset let od začátku nákladné spojenecké mise aktivní a podle pozorovatelů nabírá na síle. OSN odhaduje, že letošní rok bude nejkrvavějším rokem války: poprvé za šest let, kdy OSN vede záznamy, přesáhne podle odhadů počet civilních obětí 10 tisíc. Za většinou případů úmrtí a zranění stojí útoky Talibanu. Na straně afghánských bezpečnostních sil zahynulo letos v boji proti Talibanu nejméně 4600 lidí.
#US-led combat mission in #Afghanistan is formally ended - Reports pic.twitter.com/vhf96oqvuD
— Sputnik (@SputnikInt) 28. Prosinec 2014
Svízelná je i politická situace země, která je tři měsíce po inauguraci nového prezidenta Ašrafa Ghaního bez vládního kabinetu. Hospodářský růst je skoro nulový. Spojené státy, které samotná válka stála odhadem bilion dolarů, vydaly na obnovu Afghánistánu dalších 100 milionů dolarů.
Afghánci mají podle agentury AP z nadcházejícího ukončení bojové mise smíšené pocity. Mnoho z nich se prý domnívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci je aktivní nasazení zahraničních vojáků do bojů v zemi nadále potřeba.
