Zeman poškozoval ČSSD, chystá se říct Sobotka sjezdu

Počínaje rokem 2003 lze v politickém angažmá současného prezidenta Miloše Zemana pozorovat příklady jednání, které poškozovaly sociální demokracii, píše Bohuslav Sobotka ve zprávě předsedy ČSSD pro nadcházející stranický sjezd. Ministerský předseda v ní zároveň vyzdvihuje zásluhy Zemana o sociální demokracii v letech 1993 až 2002.

„Změnu chování Miloše Zemana k vlastní straně lze pozorovat od jeho neúspěšné prezidentské volby v roce 2003,“ stojí ve zprávě, kterou bude schvalovat sjezd ČSSD v polovině měsíce. Zeman, který sociální demokracii řadu let vedl jako předseda, v roce 2003 prohrál v souboji o prezidentský post s Václavem Klausem, když pro něj nehlasovala ani řada členů jeho vlastní strany.

Příčiny výsledku tehdejší volby by si podle Sobotky zasloužily detailní historickou analýzu. „Jisté ovšem je, že vina padá jak na tehdejší naše vedení, které se nedokázalo včas a jednoznačně dohodnout na kandidátovi ČSSD a získat pro něj podporu, tak i na Miloše Zemana, který se v úsilí o podporu ČSSD pro svou prezidentskou kandidaturu dopustil řady chyb,“ píše Sobotka ve zprávě zveřejněné na webu ČSSD. Chybou podle něj bylo například odmítnutí kandidatury v prvním kole volby. Právě Sobotka byl podle médií, jedním z těch, kteří pro Zemana nehlasovali.

Čtěte také: Sobotka: ANO je jako akciovka, Babišova historie nezačala v roce 2011

„Počínaje neúspěšnou prezidentskou volbou v roce 2003 lze v jeho dalším politickém angažmá pozorovat příklady jednání, které sociální demokracii poškozovaly,“ pokračuje Sobotka, který je častým terčem hradní kritiky. Šéf ČSSD jako příklad uvádí podporu Zemana dvojici poslanců této strany Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří podle něj za podivných okolností přeběhli a přidali se ke stovce poslanců ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, čímž umožnili vyslovení důvěry vládě Mirka Topolánka (ODS).

„V roce 2008 Miloš Zeman otevřeně podpořil kandidáta pravice Václava Klause na funkci prezidenta a několikrát veřejně vystoupil s kritikou Jana Švejnara podporovaného naší stranou,“ stojí také ve zprávě. Dále se v ní hovoří o vzniku Strany práv občanů (SPO), jejímž cílem bylo podle Sobotky také oslabit očekávané vítězství ČSSD v parlamentních volbách 2010.

Ve vztahu Zemana k sociální demokracii v dřívějších letech nachází Sobotka ale i řadu pozitiv. Zeman, který ČSSD vedl v letech 1993 až 2001, podle premiéra učinil v devadesátých letech ze sociální demokracie respektovaného lídra v levé části politického spektra. „Zásluhy Miloše Zemana na úspěších strany v letech 1993 – 2002 jsou nezpochybnitelné,“ stojí také v jeho zprávě. 

Škodil i Hašek

Sobotka se chystá mluvit i o jihomoravském hejtmanu a někdejším druhém muži ČSSD Michalu Haškovi. Ten vytvářel podle Sobotky v sociální demokracii paralelní mocenské centrum, čímž stranu oslaboval. Vztahuje se k období po neúspěšné kandidatuře Haška na šéfa strany v roce 2011. V dějinách sociální demokracie to podle Sobotky byla zcela nová situace. Píše také o „pokusu o puč“ po volbách v roce 2013, kdy podle něj byla v sázce další existence strany.

Sobotka je přesvědčen, že se i v minulosti vedly tvrdé demokratické souboje o post předsedy ČSSD. „Poražení kandidáti ale vždy respektovali výsledek volby a nevytvářeli ve straně permanentní organizovanou opozici,“ tvrdí premiér, podle něhož se Hašek ale zachoval jinak. „I když Michal Hašek dostal na brněnském sjezdu možnost působit v pozici statutárního místopředsedy, práce užšího vedení strany se účastnil jen sporadicky a věnoval se mnohem více organizaci jakési permanentní vnitrostranické opozice. Využíval k tomu i Asociaci krajů,“ píše Sobotka.

Proti názorům předsedy sociální demokracie se podle ministerského předsedy Hašek stavěl i mediálně a navíc často vyjednával za stranu, aniž o tom informoval její nejužší vedení. Tato jednání, v nichž se na jeho stranu připojili i Zdeněk Škromach nebo Jeroným Tejc, se prý týkala například komunistů, prezidenta Miloše Zemana nebo Strany práv občanů – zemanovců. Podle Sobotky stranická nejednota znejišťovala voliče a vytvářela „podivnou vnitrostranickou schizofrenii“.