Strategická Aljaška. Americe ji prodal ruský car, za 20 let tam objevili zlato. Je tam i ropa

V pátek se Aljaška může opět stát důležitým místem vývoje americko-ruských vztahů. Americký prezident Donald Trump v největším městě Anchorage přivítá ruského prezidenta Vladimira Putina. Stát na samém severu USA býval součástí carského Ruska, než se ho jako neperspektivního Rusko zbavilo. A to krátce předtím než na jeho území bylo objeveno zlato. Nyní má i významné zásoby ropy. Za studené války pak hrály základny Elmendorf a Fort Richardson, kde se má setkat Donald Trump a Vladimir Putin, důležitou strategickou roli. Přinášíme zajímavé informace o nejméně zalidněném státu USA.

Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly až dosud a někde se ještě donedávna vyskytoval v určitých místech dialekt odvozený z ruštiny a místních domorodých jazyků, uvádí agentura AFP. Ruština se ještě v určitých místech vyučuje. Od Ruska Aljašku odděluje Beringův průliv, jehož šířka je přes 80 kilometrů. Dva Diomedovy ostrovy, z nichž jeden patří Rusku a druhý Spojeným státům, jsou od sebe ale vzdáleny jen asi čtyři kilometry.

Koupi Aljašky dohodl v polovině 19. století tehdejší americký ministr zahraničí William Seward, za vlády prezidenta Adrewa Johnsona. V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové – tehdy v zemi vládl car Alexandr II. – by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk. Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. (nyní je to podle přepočtů více než 156 milionů USD), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v roce 1803 Spojené státy od Francie za 15 milionů dolarů.

Výhoda nákupu se ukázala už za 20 let, v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době tzv. zlaté horečky vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku.

Hlavním městem je od roku 1906 Juneau, jehož populace činí asi 32 000 lidí. Město je pojmenováno po kanadském zlatokopovi Joeovi Juneauovi a nachází se na úpatí hory Mount Roberts v kanálu Gastineau na západním pobřeží Aljašky. Juneau leží na úrovni moře a je obklopeno horami a ledovci. Jeho zvláštností je, že se zbytkem Aljašky ho nespojují žádné silnice, což z něj dělá ostrovní město na pevnině. Do Juneau se tak dá dostat jen lodí nebo letadlem.

Největším městem je však Anchorage. Jestliže v roce 1939 mělo Anchorage podle údajů místní samosprávy pouhých 4229 obyvatel, po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 armáda investovala do Aljašky miliardy dolarů a vyslala do města tisíce vojáků. V blízkosti Anchorage byly zřízeny dvě základny, letecká základna Elmendorf a armádní Fort Richardson. Mnoho vojenských zařízení tvořilo základ poválečného ekonomického růstu Aljašky a dodnes zůstávají důležitým zdrojem příjmů státu. Během studené války získaly aljašské základny strategický význam a díky své strategické poloze. Vzhledem k tomu, že do poloviny 80. let nemohla řada letadel létat přes Sibiř, bylo letiště důležitým cestovním bodem.

Základna Elmendorf-Richardson je kombinací letecké základny Elmendorf a armádní základny Fort Richardson. Je to největší základna na Aljašce a žije zde více než 32 000 lidí, což představuje přibližně deset procent obyvatel Anchorage. Na základně sídlí velitelství Aljašského vzdušného velení (ALCOM), pobočka Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) či americká 11. letecká armáda. Zařízení, které hostí mimo jiné stíhačky F-22 Raptor, má z geopolitického hlediska zásadní význam. V srpnu 2010 Spojené státy a Rusko uspořádaly na Aljašce společné protiteroristické cvičení vzdušných sil.

Celková rozloha Aljašky (1,7 milionu kilometrů čtverečních) je větší než rozloha tří dalších největších amerických států Texasu, Kalifornie a Montany dohromady. Je však nejřidčeji osídleným státem USA (necelých 0,5 obyvatele na kilometr čtvereční). Žije tam asi 740 000 lidí, z toho 15 procent tvoří příslušníci původního obyvatelstva. K Aljašce patří i vulkanické Aleuty – 110 ostrovů v Tichém oceánu. Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a další kovy včetně uranu. Na severu jsou obrovská naleziště ropy a zemního plynu.