Tucker Carlson jako oběť izraelského bombardování
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
„Toto by mohl být poslední newsletter před vypuknutím všeobecné války,“ zněl dramatický titulek v e-mailu, který rozesílá svým předplatitelům americký novinář ...
„Toto by mohl být poslední newsletter před vypuknutím všeobecné války,“ zněl dramatický titulek v e-mailu, který rozesílá svým předplatitelům americký novinář Tucker Carlson. Tento někdejší moderátor televize Fox News, než byl vyhozen a založil si vlastní platformu, se stal vlivným našeptávačem Donalda Trumpa. Byl řečníkem na Trumpově nominačním sjezdu. Stal se jakýmsi vykladačem trumpismu na veřejnosti. Údajně dokázal Trumpa ovlivnit v některých jeho rozhodnutích. Je také jedním z nejhlasitějších odpůrců vojenského zásahu proti Íránu, který dle něj může vést ke třetí světové válce. To Trumpa ale rozlítilo. „Prosím, vysvětlete někdo šílenému Tuckeru Carlsonovi, že ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ.“ Nejspíše nastal konec krásného přátelství.
Není to první výpad Trumpa proti Carlsonovi. Poté, co Carlson prohlásil, že zelená izraelskému útoku na Írán je zradou étosu „Amerika na prvním místě“, Trump ho sepsul. „No, vzhledem k tomu, že jsem to byl já, kdo vymyslel hnutí ‚Amerika na prvním místě‘, a vzhledem k tomu, že tento termín nebyl používán, dokud jsem nepřišel já, myslím, že jsem to já, kdo o tom rozhoduje,“ řekl prezident magazínu The Atlantic.
Spor mezi Trumpem a Carlsonem je ale jen nejviditelnějším projevem občanské války uvnitř trumpismu. Ten vždy obsahoval celou řadu lidí, které lze označit za „holubice“ či izolacionisty, lidi skeptické k americkým vojenským angažmá v zahraničí, a to za jakýchkoli okolností. Někteří tito lidé sedí přímo v Trumpově kabinetu (jako šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová), jiní v Kongresu (jako Marjorie Taylorová Greeneová) a další řádí na sociálních sítích.
Carlson byl z nich vždy nejchytřejší. Zároveň ale svými názory mířil čím dál tím více do šílenějších vod. Prohlásil, že máme nezvratné důkazy o existenci mimozemšťanů, tvrdil, že na něj zaútočil démon, ale hlavně ve většině zahraničních otázek stál na té špatné straně. Je otevřeně nepřátelský vůči Ukrajině a šířil ruskou propagandu. Má blízko ke Kataru, zlé jazyky tvrdí, že ho tamější šejkové přímo platí. Do svého pořadu si zve podivné lidi, například „historika“ Daryla Coopera, koketujícího s nacismem. To z Carlsona činí nebezpečného člověka.
Přestože se tito lidé považují za vykladače trumpismu, evidentně ho nepochopili. Trump vždy tvrdil, že jedním z jeho hesel je „mír skrze sílu“. Současný prezident je sice v použití síly zdrženlivější než někteří jeho předchůdci a skeptičtější k zahraničním intervencím, to ale neznamená, že nepoužije drtivou sílu, pokud se domnívá, že jsou v ohrožení americké zájmy. Jak jsme několikrát již v Echu psali, Trump je jacksonovec. Ti se nebojí zapojení v zahraničí. Podporují výdaje na zbrojení a nebojí se zbraně použít. Mají starost o americkou čest. Jsou ochotni jít do války, avšak nezajímají je nějaké vznosné ideály, pouze americké zájmy. Nebezpečí, že Teherán získá jadernou bombu, mezi ně evidentně patří. Trump mnohokrát během prezidentské kampaně zopakoval, že nikdy nedopustí, aby Írán sestavil jadernou zbraň.
Trump se o to snažil po dobrém. Několik posledních měsíců Američané vyjednávali s Íránci o ukončení jejich jaderného programu. Spojené státy byly ochotné tolerovat íránský jaderný program pro civilní využití, jejich požadavkem bylo ukončení veškerého obohacování uranu v zemi, aby se dalo kontrolovat, že se nesnaží o obohacení na úroveň jaderné bomby. Írán to odmítal. V záplavě náznaků, že se Teherán rozhodl bombu opravdu sestrojit, tak Trump dal zelenou Izraeli vrátit íránský jaderný program do bodu nula.
Trump má na své straně i americkou veřejnost. Podle průzkumu společnosti Rasmussen podporuje 57 procent respondentů vojenskou akci, která by zabránila Íránu získat jaderné zbraně. Průzkum společnosti Harvard/Harris ukazuje, že 60 procent respondentů podporuje Izrael v „zastavení íránského jaderného programu“, přičemž mezi republikány je to dokonce 78 procent.
Tucker a spol. nyní prskají. Nejen proto, že se ukazuje, že nemají na Trumpa vliv, ale protože se ve všem mýlili. Tucker v březnu věštil, že válka s Íránem v prvním týdnu povede k tisícovkám mrtvých Američanů, benzinu za třicet dolarů, ekonomickému kolapsu a nakonec ke světové válce, jelikož Írán podpoří Čína a Rusko v rámci BRICS. Nic z toho se zatím nestalo. Írán podle zpráv v médiích zoufale vysílá žádosti o příměří. Ruský prezident Vladimir Putin místo aby přispěchal Íránu na pomoc, údajně sdělil nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu, že jeho režim je v ohrožení, a doporučil mu vyjednávat.
Uvidí se, zda se íránský režim pod izraelským náporem zhroutí. Musíme počkat, zda se do náletů USA zapojí i přímo. Jeden přímý dopad ale celá operace již má: zhroucení vlivu Tuckera Carlsona – a již kvůli tomu to stálo za to.