Drahé bydlení a životní náklady, duševní zdraví či korupce. Jaké jsou priority mladých voličů?

Nejpalčivějším problémem pro mladou generaci je drahé bydlení. Na tom se shodli respondenti jak v průzkumu agentury Ipsos, tak agentury STEM. Mezi další problémy, které chtějí mladí řešit, patří především celkové náklady na život, ale také třeba duševní zdraví, boj s korupcí či světové konflikty. Na otázky, jak chtějí v politice tyto problémy řešit, budou odpovídat právě představitelé mladší generace, kteří se rozhodli kandidovat do sněmovny, v letním seriálu deníku Echo24 Hlasy nové generace.

Bezpečnost, zahraniční politika, vykoupení ČEZu či důchody. To jsou všechno klíčová témata, která hýbou předvolebními kampaněmi. Mezi další pak patří především tzv. antiFiala a antiBabiš. Co ale chtějí mladí a jak toho chtějí dosáhnout? Na to budou odpovídat v letním seriálu Echa mladí kandidáti a kandidátky do sněmovny.

Podle exkluzivního průzkumu společnosti Ipsos pro server Bold News má 42 procent lidí mezi 18 a 30 lety pocit, že žádná ze stran nekomunikuje směrem k nim. Podle průzkumu mají mladí lidé tři klíčové priority, mezi něž patří bydlení, snížení celkových nákladů na život a také zdravotní péče.

Podle agentury Ipsos dostupnost a financování bydlení zajímá 45 procent dotázaných. Bydlení je zároveň jednou z priorit, které zaznívají napříč politickým spektrem, například v souvislosti s podporou mladých rodin. Podle agentury STEM je řešení nedostupného a drahého bydlení „jasnou prioritou“ pro 55 % procent respondentů ve věku 17 až 29 let.

Respondenti v průzkumech obou agentur se shodli, že další prioritou jsou celkové náklady na život. náklady na bydlení. Podle agentury Ipsos trápí 41 procent dotázaných, podle STEMu jde pak o „jasnou prioritu“ 49 procent respondentů. Vláda Petra Fialy (ODS) čelí kritice, že během svého vládnutí náklady ještě zvedla, především zvyšováním daní, respektive odvodů pro živnostníky. Na obyvatele navíc tvrdě dopadla inflace způsobená pandemií koronaviru. S různými sliby, včetně třeba vrácení slevy na jízdném pro studenty, přichází hnutí ANO či SPD.

Strany nicméně často neříkají konkrétně, odkud chtějí peníze na nejrůznější priority brát. Velkou zátěží budou mimo jiné výdaje na obranu, které členské státy NATO na summitu v Haagu zvedly na pět procent HDP, byť to nebude z roku na rok. Podle průzkumu agentury STEM chce přitom státní dluh řešit jako jasnou prioritu 39 procent mladých. Národní rozpočtová rada avizuje, že pokud nedojde v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením, poruší (jakákoliv příští) vláda v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Dalšími „jasnými prioritami“ mladých jsou podle STEMu boj s korupcí (36 procent), stagnující ekonomika (35 procent) či hrozba ze strany Ruska (34 procent).

Respondenti agentury Ipsos označili za jednu z top 3 klíčových položek ještě zmíněnou dostupnost a kvalitu zdravotní péče, která je důležitá pro 40 procent dotázaných. Důležitá je pro mladou generaci analytika Ipsosu Michaela Kormaňáka ale také ochrana klimatu nebo duševní zdraví.

Dvě třetiny mladých lidí získává podle průzkumu Ipsosu informace ze sociálních sítí, nejčastěji z instagramu. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že současná politická reprezentace pro ně nevysvětluje témata srozumitelně. Dvě třetiny z respondentů pak soudí, že v české politice nejsou dostatečně zastoupeni mladí lidé. Podle 60 procent z nich nedávají politické strany mladým prostor k prosazení. 81 % mladých Čechů věří v sílu mladých politiků k dosažení pozitivních změn.

Politologové: Strany se snaží mladé voliče nalákat

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že vzhledem k tomu, že poslední průzkumy nevylučují, že nás z hlediska mandátů pro ANO a SPD a ostatní strany mohou nakonec čekat dosti těsné volby, budou se určité strany snažit mladé voliče co nejvíc oslovit a přivést k volbám.

„Přirozené prostředí k tomu jsou sociální sítě, kde strany a jejich lídři budou chtít dokázat, že součástí jejich značky jsou i atributy, které mají šanci mladší voliče zaujmout – tedy že jsou například cool, dobře vypadající, módní, současné, příjemné, mladé, moderní a nápadité. To objektivně nemusí být snadný úkol, protože tento typ talentu se v české stranické politice dlouhodobě příliš nekultivuje a je ho tu jako šafránu, a náhlý důraz na něj může vyznívat i komicky a trapně,“ uvedl Chytilek.

Podobně se vyjádřil také politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V nadcházejících volbách vnímám o něco vyšší zájem o to zaměřovat se na témata spojená s mladou generací. Souvisí to zejména s tím, že skupina prvovoličů pozvolna roste. Zároveň toto zacílení nabízí stranám možnost působit čerstvě a svěže, což je pro české politické strany výzva již dlouho,“ uvedl Michal.

Ideální možností, jak komunikaci s mladými uchopit, je podle něj formulace komplexního programu za pomoci mladých politiků, potažmo mládežnických organizací. „Témata jako je dostupné bydlení nebo dostupná psychologická péče se v prostoru již objevují, což vnímám oproti předcházejícím volbám jako posun pozitivním směrem. Navíc i některá témata, která se ve volbách objevují běžně a dlouhodobě, lze s mladými spojit. Zásadní roli ve volbách sehraje téma bezpečnosti, které jde ruku v ruce s vlastní vizí budoucnosti,“ řekl Michal.

„Přestože lze u některých stran pozorovat kroky správným směrem, obecně se obávám, že komplexní vize chybí. Jejím znakem není jen vymezení cíle, ale taky představení konkrétních a hlavně dosažitelných kroků, kterými se k tomuto cíli dostat. To je už rozměr, který v kampani postrádám,“ dodal Michal.