„Babišova jízda“ zase blokovala sněmovnu a naštvala vládu. Jednací řád se už do voleb nezmění

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zablokoval svým dlouhým vystoupením projednání klíčových zákonů. Takových titulků byla média v tomto volebním období plná. Vládní koalice přitom uznává, že obstrukce jsou legitimním opozičním nástrojem, ANO a SPD je však podle ní dovedly do extrému. Chtějí proto upravit jednací řád sněmovny tak, aby bylo jednání předvídatelnější a konstruktivnější, k čemuž vyzývá i Ústavní soud. Ke změnám však už v tomto období nedojde.

Sněmovna se ve středu nedostala k závěrečnému schvalování zákonů, k nimž patří zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a zpřísnění azylových a migračních pravidel. Část jednacího dne vyplnila vystoupení opozičních představitelů. Předseda ANO Andrej Babiš mluvil zhruba 3,5 hodiny z celkových pěti hodin, v nichž se mohli poslanci předlohami ve finálním kole zabývat.

Ústavní soud v nedávném rozhodnutí, ve kterém zamítl návrh zrušení novely zpřísňující předčasné odchody do penze, poukazoval na legislativní proceduru a omezení diskuse ve sněmovně. Rozprava ve třetím čtení skončila, aniž měli možnost vystoupit všichni přihlášení poslanci. Přihlášených bylo ještě 36 lidí. Hnutí ANO to vyložilo jako zneužití převahy vládní většiny.

ÚS sice potvrdil, že vládní většina porušila jednací řád, avšak měla k tomu relevantní důvod, a to opoziční obstrukce. Soud neposkytne sněmovní menšině ochranu v případech, kdy svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který byla zakotvena, plyne z nálezu. ÚS zdůraznil, že porušování jednacího řádu ze strany sněmovní většiny lze chápat jen jako naprosto krajní východisko za situace, kdy jednací řád nedává většině efektivní nástroje, jak prosadit svoji legitimní většinovou vůli proti odhodlané obstrukci. ÚS i proto vyzval k reformě jednacího řádu sněmovny, která je podle soudců v zájmu jakékoliv současné i budoucí vládní většiny a opozice.

Benda: Chceme, aby bylo jasné, co budeme v příštím období prosazovat

Po změnách jednacího řádu volá mimo jiné iniciativa s názvem Moderní sněmovna ze strany poslankyň, z nichž část právě kvůli nepředvídatelnosti sněmovny nechce obhajovat svůj mandát. Poslankyně Lucie Potůčková a Barbora Urbanová (obě STAN) svůj mandát obhajovat chtějí. Svou verzi změn nicméně předložila také ODS.

Principy jsou v zásadě podobné, především se jedná o zkrácení doby vystoupení s tím, že klíčovým principem, kromě různých jiných organizačních změn, by bylo, že politici s přednostním právem, tedy ministři, šéfové stran a příslušných poslaneckých klubů, předseda a místopředsedové sněmovny a také prezident, by mohli mluvit maximálně půl hodiny. Dosud žádné omezení není a právě to dává Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi (SPD) jako šéfům svých hnutí možnost blokovat dolní komoru na dlouhé hodiny.

Zmíněná Barbora Urbanová pro Echo24 řekla, že se spolu se svými kolegyněmi domnívá, že efektivita Poslanecké sněmovny je hodnota, která nemá co dělat s tím, v jaké roli ve sněmovně ta která strana zrovna je. Reagovala tak na dotaz, zda se neobává, že změny nakonec omezí obstrukční možnosti současných vládních stran, pokud po volbách skončí v opozici.

„Zahraniční zkušenost ukazuje, že jsme opravdu zvláštní, když nevíme při příchodu do práce, jestli se návrhy na programu stihnou, nebo nestihnou nebo jestli bude místo toho zrovna někdo řešit svoje problémy a fňukat u pultíku. To totiž není obstrukce, která má bránit přijetí něčeho, to je divadlo na sociální sítě, které ničemu nepomůže, ale v konečným důsledku ani ničemu nezabrání, sejdeme se tedy jindy,“ uvedla Urbanová.

„Ale znamená to, že cokoliv protlačit je v těchto podmínkách nadlidské úsilí a to i v případě návrhů, které opozice podporuje, jako byly na programu třeba včera. Proto bych to opravdu netočila kolem toho, v jaké roli kdo budeme, ale spíš jak chceme, aby Poslanecká sněmovna vypadala. A fňukání a sobeckost by v ní opravdu neměly převládat,“ dodala Urbanová s tím, že se obává, že změny jednacího řádu už se do konce tohoto volebního období projednat nestihnou.

„My tam nějaký pokus na předřazení, včetně verze z pera ODS (oba tisky), udělali, ale většinu hlasů to nemělo. Je to škoda. Ale vzhledem k naštvání všech možných nevylučuju, že je nepřesvědčíme v posledních měsících pokud bude ta středeční jízda Andreje Babiše ještě pokračovat…“ dodala Urbanová.

Mezi autory návrhu ODS je šéf poslanců občanských demokratů Marek Benda. „Již dlouho je zřejmé, že novela jednacího řádu v tomto volebním období nebude. Na přelomu roku jsem se pokusil o jednání s opozicí, zda nějaké změny nejsou možné, ale nebyli připraveni se domluvit. Tím bylo jasno, že změny jsou možné až v příštím volebním období a my předložili návrhy jenom proto, aby bylo zřejmé, co budeme chtít prosazovat,“ řekl Echu Benda.

Představitelé opozice změny jednacího řádu nyní skutečně odmítají. Na dotaz deníku Echo24, zda by – pokud budou mít ve sněmovně po volbách většinu – upravili jednací řád podobným způsobem, jako navrhují ODS i zmíněná skupina poslankyň, nereagovali ani šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová, ani předseda klubu SPD Radim Fiala.

Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že obecně bychom se měli zamýšlet nad principy, které budou fungovat bez ohledu na aktuální situaci. „Nicméně formulování (nových) pravidel, která budou odsouhlasena (poslanci) není možné vnímat jako výhodné pro opozici či vládu. Role se střídají, pravidla přetrvávají. Vědomí skutečnosti, že debata je omezená (časem) může vést k tomu, že se prostředí pročistí a povede ke zlepšení politické kultury – poslanci budou nuceni nakládat s časem hospodárněji a půjdou po meritu věci, ne po bohapustém zdržování a blokování jednání,“ míní Eibl.

Dodal, že obstrukce jsou jistě jedním z nástrojů, které lze v politickém boji užívat. „Nicméně v nedávné minulosti jsme byli svědky nadužívání tohoto prostředku – což mohlo přispět ke znechucení politikou na straně občanů,“ dodal Eibl.