Co si myslí Kamala Harrisová? Můžeme se jen dohadovat

KOMENTÁŘ

Co si myslí Kamala Harrisová? Můžeme se jen dohadovat
Pokud američtí komentátoři píší, že se Harrisová “nedá zaškatulkovat”, je to protože její zahraničněpolitické myšlenky nemají žádnou formu. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Včera v Chicagu začal sjezd americké Demokratické strany, který má oficiálně nominovat Kamalu Harrisovou jako kandidátku na prezidenta Spojených států. Ta se tak stane první uchazečkou o Bílý dům od roku 1968, která nevzešla z primárek. Tehdejší chaotický sjezd demokratů, paradoxně také v Chicagu, vedl k reformě výběru kandidátů na prezidenta a normou se staly primárky. Jejich výhodou bylo, že kandidáti museli projít několikaměsíčním mediálním grilováním a zkoumáním, takže na konci procesu bylo celkem jasné, jaká je jejich politická orientace. Harrisová však získala nominaci náhodou. Jako viceprezidentka Joea Bidena byla ve správný čas na správném místě v momentě, kdy jej zdravotní stav donutil odpískat další volební kampaň. Od té chvíle se Harrisová mistrně vyhýbá médiím a snaží se nevyjádřit jakýkoliv názor. O jejích plánech pro Ameriku a pro svět tak nevíme vůbec nic.

 

Harrisová se sice účastnila primárek v roce 2020, kdy zastávala pozice na levém křídle s názory, které ale mezitím vypadly z módy a jež Harrisová všechny odvolala. Čím je ale nahradila, těžko říct. Co se týče domácí politiky, kromě demokratických evergreenů, jako je obhajoba práva na potrat, představila dva zásadní body svého programu. Zaprvé v podstatě slíbila regulovat cenu potravin. Plánuje využít nové zákony a pravomoci federálních agentur, aby omezila „šponování cen“ a potrestala údajně příliš hamižné prodejce. Zadruhé oznámila plán, jak se vypořádat s krizí bydlení, který obsahuje přímou podporu lidem kupujícím svůj první byt, a to až v hodnotě 25 tisíc dolarů.

Ekonomové tyto body téměř jednohlasně kritizují. Snaha regulovat cenu potravin vždy vedla k jejich nedostatku, výrobcům se je totiž nevyplatí prodávat. A podpora lidí při nákupu domů je neefektivní. Problémem je nedostatek bytů na trhu. Jde tak hlavně o důkaz, že Harrisová se neštítí populistických kroků, bez ohledu na to, jestli mohou nějak pomoct.

Jako cizince by nás měla zajímat hlavně zahraniční politika Harrisové. Tam je to ještě horší, než co se týče domácí. Pokud američtí komentátoři píší, že se Harrisová „nedá zaškatulkovat“, je to proto, že její zahraničněpolitické myšlenky nemají žádnou formu.

Není to vlastně překvapivé. Harrisová nejdříve působila jako kalifornská prokurátorka, následně strávila jedno volební období v Senátu, kde se orientovala hlavně na justiční otázky. Nějakou koherentní zahraničněpolitickou vizi tak vlastně nepotřebovala. Jako viceprezidentka byla značně upozaděna. Sice dostala na starost vyřešení migrační krize, což obnášelo vyjednávání se zeměmi Latinské Ameriky, k tomu se ale příliš nehlásí. Krize totiž nevyřešila.