Daň z nemovitostí jako volební téma. Ovlivni její zvýšení cenu domů?

Bydlení je v těchto volbách ekonomickým tématem číslo jedna. Různá řešení navrhují všechny strany, z nichž některé avizují možné zvýšení v evropském srovnání stálé nízké daně z nemovitosti, respektive úpravu systému daně tak, aby byl flexibilnější a mohl lépe reflektovat polohu dané nemovitosti či počet, kolik který člověk nemovitostí má. Celá řada studií přitom ukazuje, že vyšší daň z nemovitosti omezuje růst jejich cen.

O úpravě daně z nemovitosti uvažují například Piráti, hnutí STAN či Stačilo!. „Výše daně z nemovitosti je v evropském srovnání nadále velmi nízká a s velmi omezenou škálovatelností. Řada zemí hodnotí, zda je byt využíván ke svému účelu, nebo ne, a podle toho nastavuje daň z nemovitosti. K tomu se pak používají různé způsoby. Rozhodně je to jedno z témat, kterému se, pokud budeme mít možnost, budeme věnovat i v rámci reformy územního plánování, v němž se s daní z nemovitosti určitě pracovat musí. A to nejen ve smyslu nemovitostí již postavených, ale i pozemků, které mají nějakou hodnotu,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta zveřejnil na síti X přehled studií k tomu, jakým způsobem dopadá daň z nemovitosti na ceny bydlení. „Samozřejmě, že naprosto klíčovou věcí je stavět, stavět, stavět. Do roku 2008 jsme byli schopni vydávat cca 14 000 stavebních povolení měsíčně. Od roku 2013 dodnes vydáváme cca 6 000 stavebních povolení měsíčně,“ poukázal Bárta s tím, že za snížení nemůže regulace EU. „V Rakousku se počet měsíčně udělených stavebních povolení mezi lety 2007 a 2018 skoro zdvojnásobil,“ uvedl Bárta.

V souvislosti s dopadem daně z nemovitosti je podle něj dobré, že není třeba veřejnou debatu zakládat na dojmech, neboť bylo publikováno velké množství odborné literatury. „Máme štěstí, že se nemusíme řídit pocity, dojmy a ideologií,“ uvedl Bárta. V roce 2020 například výzkumníci okolo Norma G. Millera z University of San Diego ve svém výzkumu zjistili, že vysoké daně z nemovitostí omezují růst cen nemovitostí, respektive ho snižují. „Nižší daně z nemovitostí obvykle umožňují vyšší růst cen,“ vychází z výzkumu.

Tým ekonoma Ryana Gallaghera z Northeastern Illinois University v roce 2013 ve své studii ukázal, že daně z nemovitostí se kapitalizují do hodnoty nemovitostí. „Daňové zatížení obvykle snižuje čistou cenu,“ uvádí výzkum.

Výzkumníci okolo Pchinga Čanga z čínské School of International Relations and Public Affairs, Fudan University Shanghai uvádí, že „zavedení daně z nemovitostí ve výši přibližně 0,5 % bez zlepšení veřejných služeb znamená, že reálná hodnota nemovitostí výrazně klesá (8,3–12,5 %). „Pokud jsou příjmy použity na zlepšení veřejných služeb, pokles je mnohem menší (1,7–2,5 %),“ uvádí výzkumníci.

Hansjörg Blöchliger a jeho kolegové z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2015 uvedli, že výsledky jejich analýzy naznačují, že zvýšení příjmů z daně z nemovitostí nebo podílu daňových příjmů na HDP zpomaluje růst cen nemovitostí.

Analýza seniorního ekonoma z Mezinárodního měnového fondu Tigrana Poghosyana ukazuje, že zvýšení efektivních sazeb daně z nemovitostí vede spíše ke snížení volatility cen nemovitostí než k nutnému zvýšení nebo snížení jejich úrovně.

Vyšší daně z nemovitostí jsou prostřednictvím kapitalizačního procesu spojeny s nižší hodnotou nemovitostí, jak uvádí i další studie, tentokrát na základě výzkumu vedeného Joshuou Covenem z NYU Stern School of Business.

Podle Daniela Bárty jsou odborné články v oboru ekonomie často specifické tím, že ačkoliv jeden výzkum může poukazovat na „A“, druhý paper říká ‚B‘. „Záleží například na podmínkách, zemi a tak dále. V této konkrétní oblasti výzkumu to však neplatí. Literatura je víceméně jednotná, jako např. u prospěšnosti volného obchodu,“ uvedl Bárta.

„Je dobře, že daň z nemovitosti je společenské téma. Neexistuje správná odpověď ve smyslu zvýšit, nebo snížit. Někdo je vlevo, někdo vpravo. Politicky argumentujme pro a proti. Ale je opravdu zbytečné vést ideologický spor o něčem, co už je dávno vyzkoumáno,“ dodal Bárta s tím, že rozložení břemena daňové povinnosti mezi stranu poptávky a nabídky, respektive jak snadno lze přesunout náklad na zákazníka, závisí na elasticitách nabídky a poptávky. „Pokud stojí produkt 100 a bude uvalena daň 10, nová cena bude v intervalu 100 až 110,“ uvedl Bárta.