Americký ideál Robert Redford

Šestnáctého září zemřel slavný americký herec Robert Redford, bylo mu osmdesát devět let. Jeho skon přivedl mnoho lidí k reminiscencím na setkání s ním. Poštěstilo se to i jednomu mému kamarádovi na karlovarském festivalu v roce 2005. Dali se tam na baru do řeči se sympatickou Američankou, ta za chvilku zamávala směrem ke vchodu a radostně zvolala: „Hele, táta!“ Po několika vteřinách se k nim připojil Robert Redford. Kamarád na tu situaci zareagoval naprosto normálním způsobem – ztuhnul a nebyl mocen slova. Redford se k němu obrátil a velmi rychle a dalo by se říct zkušeně ho rozmluvil. Z toho vyplývá dvojí. Robert Redford se uměl chovat velmi vlídně. A k jeho každodenní rutině patřilo, že se lidé v jeho přítomnosti dostávali do stavu blízkému omdlení. Aby taky ne.

Robert Redford byl filmová hvězda v pravém smyslu toho slova. Člověk nadaný „hvězdnou silou“ koncentrovanou do jeho tváře. Jejím přirozeným prostředím bylo filmové plátno, z něhož zvětšená do velikosti menší budovy ozařovala smrtelníky shromážděné v potemnělém sále. V té tváři bylo možné vidět naplnění v něčem možná konvenčního amerického ideálu – velmi pohledný blonďák s výrazně modrýma očima, sportovní typ (taky v pár sportovních filmech hrál a nějaké i natočil). Ví, jak nosit smoking a způsobně se chovat. Párkrát si také zahrál roli synka z velmi dobré rodiny vyrůstajícího v bohatství a s budoucností tomu odpovídající – v komedii Bosé nohy v parku (1967) a melodramatu Takoví jsme byli (1973). Jedna z velmi mála padoušských postav, jež kdy ztělesnil, byl mefistofelský bohatec Gage, který se v ne zrovna povedeném a rádoby skandálním filmu Neslušný návrh (1993) snaží koupit si za milion dolarů na jednu noc vdanou Demi Mooreovou.

Redfordova tvář ale nevyzařovala potřebu uspět a líbit se. V očích měl jakousi někdy odbojnou a někdy pobavenou jiskru, zkoumavou pronikavost a zároveň mladický idealismus.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.