Úhradovým vyhláškám se schodkem chci udělat přítrž, říká budoucí ministr Vojtěch

Exministr zdravotnictví a pravděpodobný člen nové vlády Adam Vojtěch (ANO) kritizuje způsob, jakým končící kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil financování českého zdravotnictví – tedy, že připravovaná úhradová vyhláška, podle níž se rozdělují prostředky mezi pojišťovnami a poskytovateli péče, je deficitní. Byť schodek v řádu jednotek miliard může přispět k racionalizaci zdravotního systému, větší deficit hrozí omezováním péče a kolapsem. Předseda poslanců KDU-ČSL Tom Philipp by nehledal jednoho viníka, v dlouhodobých řešeních se ale zástupci stran shodují.

„Vyhláška z pera ministerstva je navíc koncipována se schodkem už čtyři roky po sobě. Je to trend, který současné vedení ministerstva nastavilo cíleně. Není to selhání, ale plán,“ uvedl Vojtěch pro Echo24. Podle dosavadních propočtů ministerstva zdravotnictví činí deficit plánovaného hospodaření na příští rok 15 miliard korun. Zdravotní pojišťovny ale mluví až o 23 miliardách.

I při konzervativním odhadu je schodek větší než celkové rezervy pojišťoven, které se pohybují pod hranicí 13 miliard korun. Pojišťovny si přitom nemohou půjčit peníze ani na provoz, ani na platby za péči, stát může jejich hospodaření „nadopovat“ skrze navýšení automatické valorizace za státní pojištěnce (případně skrze navýšení pojistného firem a zaměstnanců, nicméně to je stanoveno zákonem a změna by si vyžádala nějaký čas).

Poslanec a předseda Správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL, která je součástí končící vlády) má za to, že „neutěšená finanční situace pojišťoven je důsledkem kombinace dlouhodobých trendů“. „Rychle rostou náklady na moderní léčbu i mzdy, dalším faktorem je stárnoucí populace a nedostatek odvahy k racionalizaci zdravotnického systému. Neukazoval bych na jednoho viníka,“ řekl Echu s tím, že odpovědnost nesou jak stát, tak samotné pojišťovny a část poskytovatelů, „kteří indikují nadbytečné či duplicitní výkony bez dopadu na terapii“. Philipp však souhlasí s Vojtěchem v tom, že „rezervy se v minulých letech čerpaly vědomě, aniž by vždy existoval jasný a srozumitelný důvod“.

Stát odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění peníze za ty osoby, za něž pojistné musí platit ze zákona – tedy za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané nebo osoby na rodičovské. Tyto platby se automaticky upravují podle růstu průměrné mzdy v ekonomice, aby pokryly rostoucí náklady na zdravotní péči. „Platby za státní pojištěnce se zvyšují automatickou valorizací, takže určité navýšení tam i tak ze zákona bude,“ sdělil k příštímu roku Vojtěch s tím, že otázkou je, zda platby navyšovat nad rámec. „Povedeme o tom debatu,“ připustil exministr a možný nový ministr.

„Dárek“ pro příští vládu

Překážkou pro tento krok je ovšem již tak dost „napráskaný“ návrh státního rozpočtu na rok 2026 s deficitem přes 280 miliard, který připravil Fialův kabinet, přičemž na jeho schválení končící premiér trvá, pokud má nové vládě zaslat návrh rozpočtu znovu do nové sněmovny (do konce září ho dle zákona zaslal staré sněmovně, té ale po volbách vypršel mandát). „Vzhledem k realitě státního rozpočtu, který nám Fialova vláda předává, bude velmi obtížné platby navyšovat. Pokud chceme dodržet plánovaný deficit, bude nutné hledat jiná řešení,“ řekl Echu Vojtěch s tím, že „k otázce valorizace plateb za státní pojištěnce se pak budou muset vrátit v následujícím období, tedy pro rok 2027“.

Poslanec Philipp, v minulém sněmovním období místopředseda Výboru pro zdravotnictví, míní, že „systém má primárně stát na zvyšování výběru pojistného a rozumných pravidlech pro výdaje“. „Každý rok – pokud nepřijde mimořádný šok – do veřejného zdravotního pojištění přiteče z růstu mezd z valorizace plateb za státní pojištěnce zhruba 25–28 miliard korun. S tím musí dobrý hospodář vystačit, pokud současně běží racionalizace systému. Rozpočet státu má fungovat jen jako airbag pro výjimečné situace jako je pandemie a podobně,“ uvedl pro Echo24 šéf Správní rady VZP. „Ne, deficit bych neřešil dalším plošným doléváním peněz, ale restrukturalizací,“ míní a k současné situaci doplnil: „Krátkodobě je nutné svázat tempo růstu úhrad s reálnými příjmy systému a zbytky rezerv použít cíleně a transparentně.“

Vojtěch přitom upozornil, že deficitní vyhláška nepřinese prospěch ani samotným poskytovatelům péče. „Oni sice dostanou navýšené úhrady, což může na první pohled vypadat pozitivně, ale pokud pojišťovny nebudou mít dostatek peněz, aby je skutečně zaplatily, budou platit se zpožděním,“ sdělil. V praxi to podle něj znamená, že nemocnice a ordinace dostávají peníze se zpožděním 60 až 90 dní, což už dnes komplikuje jejich provoz. Zranitelnější jsou podle exministra zdravotnictví, co se deficitní úhradové vyhlášky týče, tzv. oborové zaměstnanecké pojišťovny, zatímco VZP má zatím větší prostor, ale „pokud by tento trend pokračoval, dostane se do stejné situace, jen o něco později“.

Exministr, který se do exekutivní role pravděpodobně vrátí, proto přichází s nápadem, který v debatách o financování zdravotnictví dosud nezazníval tak často. „Je nutné v zákoně ošetřit, že není možné vydávat deficitní úhradové vyhlášky, pokud k tomu nejsou objektivní důvody,“ uvedl pro Echo24. Navrhuje tedy, aby vznikla jakási „záchranná brzda“, která by ministerstvu znemožnila vytvářet strukturální schodky v systému veřejného zdravotního pojištění.

Jak situaci řešit dlouhodobě?

Vojtěch rovněž spojuje deficitní hospodaření s neefektivním řízením systému. Podle něj chybí mechanismy, které by pacienta směřovaly do segmentů, kde je péče levnější a efektivnější. „Je potřeba zvyšovat efektivitu systému, směřovat pacienta do segmentů, kde je péče skutečně efektivnější, třeba v rámci primární péče u chroniků, kde praktičtí lékaři hrají klíčovou roli,“ vysvětlil. Upozornil také na přebytek akutních lůžek, která zůstávají nevyužitá, ale dál představují výraznou zátěž pro rozpočet. „Máme akutní lůžka, která jsou nevytížená, s nízkou obložností, ale nesou vysoké náklady,“ dodal.

Dalším z kroků, které podle něj mohou pomoci, je důslednější digitalizace. Sdílení dat mezi lékaři by podle exministra zdravotnictví zabránilo duplicitním vyšetřením a umožnilo efektivnější sledování pohybu pacienta systémem. Taková opatření mají podle něj větší smysl než prosté navyšování plateb za státní pojištěnce, k němuž se stát uchyluje v situaci, kdy je rozpočet sám o sobě zatížen deficitem.

Podle poslance a nově předsedy poslaneckého klubu lidovců Philippa je nutné v delším horizontu zásadně změnit strukturu zdravotní péče tak, aby systém dokázal poskytovat stejnou či vyšší hodnotu za méně peněz. Klíčem je podle něj přesun části akutních lůžek do následné péče, posílení jednodenní chirurgie a domácí péče i větší centralizace náročných výkonů. „Musíme platit za výsledky, tedy systém DRG doplnit o bonusy za kvalitu a odstranit motivaci k nadvýkonům a duplicitám,“ řekl Philipp pro Echo24. V lékové politice prosazuje širší využívání generik – levnějších chemických kopií originálních léků – a biosimilars, tedy biotechnologických kopií biologických léků. U vysoce nákladných terapií chce uplatňovat princip tzv. risk-sharingu, tedy sdílení finančního rizika mezi pojišťovnami a nemocnicemi. Primární péči by podle něj měla být odměňována za koordinaci a měřitelné výsledky práce s chronickými pacienty, aby se snížil počet zbytečných hospitalizací.

Nejen hospodaření

Byť Vojtěch považuje deficitní úhradovou vyhlášku na příští rok za „největší aktuální výzvu, protože bez finanční stabilizace systém nemůže fungovat“, upozorňuje i na zásadnější výzvy dlouhodobějšího charakteru – především na nutnost posílit roli praktických lékařů, primární péče a prevence. Největší zátěž pro zdravotnictví podle něj představuje prudký nárůst chronických onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob, onkologických onemocnění a diabetu. „Čísla jsou opravdu hrozivá, například u srdečního selhání jde o nárůst o zhruba 68 %,“ uvedl. Řešením je podle něj důslednější prevence a včasný záchyt nemocí, například prostřednictvím screeningů. „Kdybychom brali základní rizikové faktory – obezitu, kouření, alkohol či nedostatek pohybu – opravdu vážně, znamenalo by to úspory pro systém v řádu desítek miliard,“ dodal.

Podle Philipa je výzev do budoucna více, za klíčové ale považuje tři: stárnutí populace, nedostatek zdravotníků a odolnost vůči nenadálým situacím (pandemie, válka, výpadky dodávek). „Konkrétně to znamená: posílit primární péči a řízení chroniků, přesouvat péči blíž domovu (domácí a následná péče) a centralizovat vysoce specializované výkony; řešit personální krizi plánováním kapacit, rozšířením kompetencí sester a dalších nelékařů a snížením administrativy,“ načrtl poslanec některé recepty s tím, že součástí musí být připravenost na klimatické extrémy a krizovou logistiku.